Kapitola XLIV.

47 2 0
                                    

,,Povíš mi o něm? Kdy se to stalo?" pomalu jsem otočila hlavu k oknu a tázavě se podívala na světlovlasého muže přede mnou

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Povíš mi o něm? Kdy se to stalo?" pomalu jsem otočila hlavu k oknu a tázavě se podívala na světlovlasého muže přede mnou. Pozoroval mě zkoumavým pohledem a můj tázavý zcela ignoroval.

,,Myslím Bena," pokračoval po chvíli, když jsem se neměla k odpovědi. Snažila jsem se při zmínce na černovlasého chlapce nezčervenat a jen nechápavě zavrtěla hlavou.

,,Co s ním?" zeptala jsem s hraným nechápavým výrazem. Protočil očima a uchechtl se. Sklopila jsem pohled k zemi a ignorovala jeho zvědavý pohled.

,,Ale notak. První mi řekneš, že absolutně nevíš a že se bojíš a za pár měsíců se s ním líbáš na Andrewově svatbě," podotkl pobaveně. Při jeho slovech jsem zrudla až za ušima a zabodla pohled do podlahy před sebou.

,,Mhm. Kdopak se nám to tady červená až za ušima?" uchechtl se a pomalu přešel ke mně. Zabořila jsem hlavu do polštáře a něco nesmyslného zamumlala.

,,Ale notak. Pověz mi o tom," sedl si vedle mě a polechtal mě na chodidle. Cukla jsem s ním a odtáhla se kousek od něj.

,,Prosím," zašeptal mi do ucha a vzal mi polštář, do kterého jsem měla zabořenou hlavu. Zamračeně jsem k němu zvedla pohled. Jemně mi odhrnul vlasy z obličeje a naklonil hlavu na stranu. Pousmála jsem se nad jeho výrazem a pokývala hlavou.

,,Na Velikonoce jsme si tak nějak přiznali, že chceme být spolu i když si tím úplně jisti nejsme," odpověděla jsem a zvedla k němu pohled. Usmíval se od ucha k uchu. Protočila jsem nad ním očima a mlčky přešla k oknu. Usadila jsem se na můj oblíbený parapet a pozorovala výhled venku. Bez řečí přešel za mnou a sedl si vedle mě.

,,Jsem rád, že to zkoušíš," poznamenal po chvíli a přitáhl si mě do objetí. Mlčky jsem mu položila hlavu na rameno a s úsměvem přikývla. Já jsem taky ráda. Jen se obávám, jak to s námi skončí.

,,Co si o tom myslíš?" zeptala jsem se po chvíli a zadívala se mu do očí. Naklonil hlavu na stranu a tázavě se na mě podíval.

,,Nic si o tom nemyslím. Jsem rád, že to zkoušíš, ale takhle na to žádný názor nemám," pokrčil rameny. Chápavě jsem pokývala jsem hlavou.

,,Když mě omluvíš, na chvíli bych zmizel," špitl najednou a povzdechl si. Povytáhla jsem obočí a nechápavě se na něj podívala.

,,Musím jít něco zkontrolovat," pokrčil rameny a opatrně se z mého objetí vymanil a postavil se.

,,Teď hned?" naklonila jsem hlavu na stranu a zmateně si ho prohlížela. Pokýval hlavou a pomalu se otočil ke dveřím. Pousmála jsem se a potichu se zvedla. Než se stačil rozejít pryč, skočila jsem na něj a pevně se ho chytla rukama okolo krku. Uchechtl se a chytil mě pod koleny abych nespadla.

,,Copak to děláš?" zasmál se, a i se mnou na zádech pomalu vyšel ze dveří.

,,Jdu s tebou. Zapomněl jsi? Jsem zvědavá," špitla jsem mu do ucha a jemně ho polechtala na krku. Trochu se ošil a pobaveně zakroutil hlavou.

Sestra DetektivůKde žijí příběhy. Začni objevovat