Chyťte tu holku! Nesmí utéct! A jeho už konečně spoutejte!" slyšela jsem za sebou naštvaný křik. Srdce mi začalo bít jako o závod, když jsem za sebou uslyšela dusot nohou. Chytí mě! Zrychlila jsem a prudce zahnula do jiné uličky. Dusot nohou se přib...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Znovu jsem bolestně zaúpěl a sesunul se k zemi. Kulka mi provrtala levé rameno. To už schytalo ran.
,,Denny!" no do háje. Copak mě nemůžeš jednou prostě poslechnout?! Zvedl jsem k Charlesovi vystrašený pohled.
,,Nic jí neudělám. Ona je mi fuk," odpověděl na můj pohled a dál si Lily nevšímal. Místo toho na mě znovu namířil zbraň.
,,Ne! Prosím ne! Prosím nechte ho! Prosím!" vypískla a sesunula se ke mně. Pohledem jsem zkontroloval Charlese a pak se otočil k ní.
,,Proč mě nemůžeš prostě poslechnout? Řekl jsem ti abys zůstala schovaná, tak co tady děláš?" zeptal jsem se potichu se zamračeným pohledem a odhrnul jí spadané vlasy z tváře. Do široka na mě vykulila vystrašené oči.
,,Běž pryč. Zmiz odsud. Charles ti možná neublíží, ale pořád je tu někde Marles. Prostě zmiz. Padej odsud," zašeptal jsem s vážným pohledem.
,,Prosím. Nezabijte ho. Prosím," zavrtěla nad mými slovy hlavou a prosebně se otočila na Charlese.
,,Lily. Nech toho a padej odsud. Vůbec jsem tě neměl brát s sebou. Jsem hlupák, ale teď zmiz," zašeptal jsem znovu a otočil její obličej k sobě. Odmítavě vrtěla hlavou.
,,Já tě tady nenechám," zamumlala se skelným pohledem. K čertu s její paličatostí!
,,Ale necháš. Prostě vypadni. Zmiz odsud. Hned," strčil jsem do ní. Znovu jen odmítavě zavrtěla hlavou a otočila se zpátky na Charlese.
,,Prosím. Nechte ho být. Prosím," upřela na něj uslzený pohled. Zaskuhral jsem bolestí a chytil se za břicho. Přes látku už začínala prosakovat horká krev.
,,Věř mi. Já jsem to neudělal. Nikdy bych nic takového neudělal. Mrzí mě, co se stalo, a že jsem se tam nedostal včas. Jestli si myslíš, že mě potřebuješ zabít, tak mě zab, ale nech ji první odejít. Prosím," otočil jsem se místo toho na Charlese. Těkal pohledem od jednoho k druhému s nepřítomným výrazem.
,,Denny ne. Neříkej to. Prosím. Neříkej to. Prosím! " vzlykla a znovu na mě upřela svoje krásné velké oči.
,,Fajn. Nechám tě. Pokud to přežiješ, budeš mi to dlužný," vydechl Charles po chvíli a sklonil zbraň.
,,Děkuju," vděčně jsem se na něj podíval.
,,Neděkuj. Kvůli tobě to nedělám," zavrtěl hlavou a otočil se k odchodu. Za chvíli zmizel za rohem.
,,Co tím myslel?" otočila se na mě Lily s nechápavým pohledem. Pokrčil jsem rameny. To ovšem nebyl nejlepší nápad, protože mi levým ramenem okamžitě projela ostrá bolest až jsem vykřikl.
,,Co je? Co se stalo?" vypískla starostlivě. Pousmál jsem se a zavrtěl hlavou.
,,Pokrčil jsem postřeleným ramenem," odpověděl jsem a kývl hlavou ke skvrně na rukávu trička.
