Chyťte tu holku! Nesmí utéct! A jeho už konečně spoutejte!" slyšela jsem za sebou naštvaný křik. Srdce mi začalo bít jako o závod, když jsem za sebou uslyšela dusot nohou. Chytí mě! Zrychlila jsem a prudce zahnula do jiné uličky. Dusot nohou se přib...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Vzhledem k tomu, že Denny musel upozornit jisté lidi na menší okruh, než původně měli, zbývá nám méně času což je škoda. Proto si teď dáme poslední lekci dějepisu Lily. Takže. Co byl, a ještě je nejvyšší trest?" Marles okolo nás zamyšleně chodil s rukama za zády. Přitiskla jsem se blíž k Dennymu a zavrtěla hlavou.
,,Notak. Ty to přece víš. Stačí to jenom říct," vybídl mě Marles netrpělivě. Neřeknu to. Nechci.
,,Trest smrti neboli poprava," špitla jsem potichu. Pousmál se a pokýval hlavou.
,,Jaké způsoby popravy se používaly?" pokračoval. Mlčky jsem zavrtěla hlavou a položila si hlavu na Dennyho holou hruď.
,,Oběšení, stětí mečem nebo sekerou, upálení, ukřižovaní a později také zastřelení," zamumlala jsem po chvíli. S širokým úsměvem pokýval hlavou.
,,Výborně. Ale, protože nemám meč nebo sekeru, ani kříž nebo hranici a ani dostatečně pevný provaz, zbývá nám pouze zastřelení. Protože nejsem až takový nelida, nechám vás rozloučit se. Za půl hodiny se vrátím a všechno vám vysvětlím," poznamenal Marles a na jeho pokyn všichni opustili místnost. Vyděšeně jsem se podívala na Dennyho.
,,On nás zabije. Zastřelí nás," špitla jsem potichu a vystrašeně se mu zadívala do očí.
,,Ne. Nezabije. Všechno bude dobré uvidíš. Jestli už Marles mluví o tomhle, musí být Jack s ostatními blízko," zašeptal Denny a přitiskl si mě blíž k sobě. Zabije nás. Oh bože on nás zabije.
,,Proč si to myslíš? Kdyby ho, tak moc tlačil čas, nenechal by nás tady samotné," zamumlala jsem zamračeně a snažila se neznít tak moc vyděšeně, jak jsem ve skutečnosti byla.
,,To sice ne, ale Marles si až přehnaně věří. Nevidí to, co ostatní už dávno prohlédli. Věř mi. Bude to dobrý," vysvětlil a pousmál se. Nevěřím. Lžeš!
,,Já se bojím," špitla jsem a schovala si obličej do dlaní. Jemně mě vzal za zápěstí a stáhl mi je z obličeje.
,,Lily. Nemusíš se bát. Všechno bude zase dobrý. Uvidíš," řekl povzbudivě a přejel mi prsty po ruce. Odfrkla jsem si a zavrtěla hlavou.
,,To není pravda. Proč mi to říkáš i když sám víš, že to není pravda? Vidím ti to na očích. Co chce Marles udělat?" zeptala jsem se starostlivě. Dlouze si povzdechl a pokýval hlavou.
,,Máš pravdu. Marles ti nechce ublížit. Aspoň ne fyzicky. Jde mu o mě. Před pár lety se něco stalo a on mi to dává za vinu. Nebylo to jen kvůli informacím. Je to osobní. Marles se mi chce pomstít. Chce zabít jenom mě. Proto se tě ptal. Už je dávno rozhodnutý. Jenže Marles má rád pozornost. Nezabil by mě jenom tak. Chce mít publikum. Počká až tady bude Jack s ostatními. Tím ovšem ztratí výhodu a tobě tudíž nic neudělá," vysvětlil a kysele se pousmál. Zbledla jsem a odmítavě zavrtěla hlavou. Nenenene! Nesmí ho zabít! Nesmí! On se nenechá! Že ne?!
