Kapitola XL.

42 3 0
                                    

Seděla jsem na posteli a přemýšlela

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Seděla jsem na posteli a přemýšlela. Lukas vedle mě klidně oddechoval a Patron v pelíšku zrovna tak. To, jak se na mě poslední dobou dívá, jak se chová, a to, jak o mně dneska mluvil... nemůže to něco znamenat? Ale co? Mohl by mě brát jako něco víc než kamarádku? To je blbost! S Lukasem jsme nejlepší přátelé už od dětství. Není možné, aby ke mně cítil něco víc. Zvláště teď, když si začínám myslet, že se líbím Benovi. A on se líbí mně. Navíc to, jak mě políbil...dvakrát, a to, jak se bál, že mi ublížil... mohlo by nám to vyjít? A co vlastně? Zas tak dlouho se přece ještě neznáme. Tohle potřebuju probrat s nějakou holkou! Co asi dělá Nelly?

Nelly? Zkusila jsem napsat rychlou zprávu. Sice mi slíbila, že se budeme pravidelně navštěvovat, ale pak odjela na výměnný pobyt někam do Brazílie, kde má být až do Vánoc, takže z toho pořádně nic nebylo. Ani Victor s Chrissem tady už víckrát nebyli. Victor se připravuje na přijímačky na nějakou sportovní školu a Chriss je prostě Chriss.

Ano Lily? Odpověděla mi téměř ihned. Zaváhala jsem. Jak jí to mám napsat? Nebo bude lepší hovor? Ale co když Lukase vzbudím. Přes zprávy to bude muset stačit.

Potřebovala bych si s někým popovídat... odepsala jsem a při čekání na reakci si nervózně zkousla spodní ret.

A co Lukas? On ti něco provedl? Nebo co se děje? Vyzvídala.

S Lukasem to řešit nemůžu. Nic mi neprovedl, jen na to není úplně nejvhodnější osoba. A Adelaide má moc práce...

Takže něco s klukama. Tak povídej. Kdopak to je? Znám ho? Je to vážné? Už jste si dali pusu? Pozval tě na rande? Vyptávala se zvědavě. Nad jejími otázkami jsem celá zrudnula a při odpovídání ještě víc.

Znáš ho, ale nevím, jestli je to vážné. A jo už jsem od něj pusu dostala. A nikam mě nepozval. To je právě to. Já vůbec nevím, jestli se mu líbím Nelly. Vysvětlila jsem jí to.

On ti dal pusu a ty nevíš, jestli se mu líbíš?! Holka vždyť to je úplně jasný! A pokud si tím nejsi jistá, tak ho zkus někam pozvat ty. Třeba do parku, na vánoční trhy, nebo tak. Začni na to konverzaci a uvidíš. Navíc. On se ti líbí že jo? A znám ho. Takže je to Lukas, že jo? Nad její poslední otázkou jsem se zarazila. Lukas? Cože?

Lukas? Ne! Benjamin! Jak tě to vůbec napadlo? Vždyť dobře víš, že s Lukasem jsme nejlepší přátelé už od mala! Zareagovala jsem, když jsem se vzpamatovala.

No právě kvůli tomu! Lukas tě přece zná úplně ze všech nejvíc a vším si prošel s tebou. Navíc jsem viděla, jak se na tebe díval, když jsem tam byla. Ale uznávám, že Ben je taky kus. Hlavně ty jeho uhlový vlásky... hájila svoji myšlenku.

Jak se na mě Lukas díval? Nechápala jsem, kam tím míří. O čem to sakra mluví?

No jak asi? Zamilovaně! Neříkej, že sis toho u něj už dávno nevšimla! Vždyť ten byl úplně jasnej! Stála si za svým. Odtrhla jsem pohled od obrazovky mobilu a otočila se na stále tvrdě spícího Lukase. Zamyšleně jsem se snažila spojit si tu informaci s jeho chováním poslední dobu. Udělal žárlivou scénu, protože jsem jela s Benem, a ne s ním. Když nás načapal, jak jsme se s Benem líbali ve sněhu, nechtěl se se mnou bavit a dneska to co o mně povídal... možná má Nelly pravdu... ale kdy se to proboha stalo? A hlavně jak?! A proč mi o tom Lukas nic neřekl?

Sestra DetektivůKde žijí příběhy. Začni objevovat