17.KAPITOLA

415 17 0
                                    

Ráno jsem se probudila a šla se rychle podívat do koupelny do zrcadla.

Podívala jsem se na krk a pořád jsem tam ten kousanec měla, to samé i na břiše...zvláštní, já myslela že se začnu hojit. Nebo aspoň tak mi to Scott vysvětloval.

Asi bych jim to měla říct...protože vážně nevím jak tohle přesně funguje.

Umyla jsem se, vyčistila zuby, udělala jsem si culík a přeslékla jsem se do modrých ryflí, svetru a bílých bot. (vyz. obrázek)

Sešla jsem schody a rozhlídla se po baráku jestli tu mamka je, a nebyla

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Sešla jsem schody a rozhlídla se po baráku jestli tu mamka je, a nebyla. Vzala jsem si do ruky jablko a vyšla z doma směrem ke škole.

Už jsem byla u školy a před školou jsem viděla stát Scotta a Stilese. Super Scotta teď potřebuju.

,,Scotte!''

,,ahoj Betty, co se děje si v pohodě?''

Starostlivě se na mě podíval a Stiles ho napodobil.

,,jo jsem, teda no aspoň z jedné strany...''

,,co se dějě?''

,,nevím proč ale ty kousance a celkově, jsem se ještě nezahojila. A ty jsi říkal že bych se měla začít hojit už přes noc..Ne?''

,,jo říkal, ale nechápu proč se nehojíš...musíme zajít po škole za Deatonem''

,,tak jo..''

,,kolik máš dneska hodin?''

,,em, 6 myslím''

,,aha no mi máme 7''

,,já na vás počkám na tribuně u lakrosového hřiště, udělám si mezitím úkoly''

,,dobře tak po škole¨

,,dávej na sebe pozor''

,,budu Stilesi, ahojte''

,,ahoj''

Rozloučili jsme se a kluci odešli do školy. Já čekala ještě chvíli před školou, protože jsem vždycky měla sraz s Rose. Pravda že jsem ji od včerejška neviděla a ani mi neodepisovala na zprávy. Měla jsem o ni strach...nevím jestli je v pořádku nebo se jí něco stalo.

Po 10 minutách čekání jsem se už rozhodla jít do školy, přece jenom mi už začala hodina a já vážně nemíním zameškat víc hodin než už mám.

Vešla jsem do třídy a tam- nikdo nebyl? Kde všichni jsou?..

,,haloo? Je tu někdo??''

šla jsem se podívat na chodbu a ta taky byla najednou prázdná...

,,hal-''

Než jsem stihla cokoliv říct tak se předemnou objevil nějaký...panebože hrůzní doktoři! Jsou tady! Začala jsem utíkat než jsem narazila do druhého co mi stoupl do cesty.

your AnchorKde žijí příběhy. Začni objevovat