|your Anchor - tvoje kotva|
16náctiletá holčina z velkoměsta přijíždí do malého městečka Beacon Hills.
Celým jménem se jmenuje se Elizabeth Jamesová.
V Beacon Hills nikoho nezná, ale časem si najde přátelé kterým bude moct věřit.
Beacon Hills má ale...
,,nemůžeme dál skrývat co je zač Edgare, může jí hrozit nebezpečí nebo dokonce celému lidstvu''
,,já vím Isabell ale je ještě malá''
,,já vím. Ale ono je to tak strašně těžké...''
Hnědovlasá žena začala plakat, její muž ji pevně objal a začal ji utěšovat.
,,já vím zlato...jediný způsob jak jí zajistit bezpečí je jí odvést co nejdál. Někde kde by se o ni postarali a byla by šťastná''
,,j-já to nedokážu, moc ji miluju. Je to moje malá holčička''
,,moje taky. Ale jedině tak ji udržíme co nejdál od pravdy...a od nás''
,,asi máš pravdu...''
Muž a žena se obejmuli a podívali se do malé postýlky před nimi, kde ležela malá holčička s hnědými až skoro zrzavými vlasy.
-
Vyhoupla jsem se rychle do sedu a zrychleně jsem začala dýchat.
Promlula jsem si rukou obličej a poté vlasy a zadívala jsem se do země.
,,byl to jenom sen...''
Moc se mi tomu nechtělo věřit. Bylo to dost reálné na to aby to byl sen. Co to mělo znamenat? Kdo byli ti lidi? A ta malá holčička...nedávalo to absolutní smysl.
Zkusím na to zapomenout. Určitě si to zítra už nebudu pamatovat.
Kolik je vůbec hodin?
Podívala jsem se na hodiny a bylo 6:48, za pár minut by mi beztak zvonil budík takže jsem si aspoň přivstala na ranní sprchu. Potřebovala jsem se umýt, byla jsem celkem spocená, asi to bylo tím snem co já vím.
Vylezla jsem z postele a šla do koupelny. Tam jsem si sundula oblečení a vlezla si do sprchy. Pustila jsem vodu a nechala ať mi kapky vody stékají po těle. Zavřela jsem nachvíli oči a nechala si namočit aji obličej.
Po asi deseti minutách ve sprše jsem vylezla a přehodila si přes sebe župan. Sešla jsem dolů do kuchyně kde jsem si připravila snídani.
Máma tu opět nebyla, poslední dobou bývá v práci od rána skoro každý den, vrací se až kolem 4-5 odpoledne. No aspoň tam už nebývá přes noc.
Po snídani jsem šla zase nahoru kde jsem se na sebe hodila modré rychle, bledě červené triko bez ramínek s dlouhým rukávem a bílé boty. (vyz. obrázek)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hodila jsem na sebe ještě světlý makeup, řasenku a jemně červenou rtěnku a šla pomalu do školy. Chtěla jsem se projít takže jsem vyšla o něco dřív abych stihla dojít včas.
Už jsem byla u školy. Zahlédla jsem malou partičku stojící před školou, hned mi došlo kdo to je. Smečka. Nebo aspoň tak si říkají když každý z nich je něco nadpřirozeného, teda až na Stilese a Masona.
