|your Anchor - tvoje kotva|
16náctiletá holčina z velkoměsta přijíždí do malého městečka Beacon Hills.
Celým jménem se jmenuje se Elizabeth Jamesová.
V Beacon Hills nikoho nezná, ale časem si najde přátelé kterým bude moct věřit.
Beacon Hills má ale...
Ze začátku bych vám chtěla moc poděkovat za 2k zhlédnutí na této knize🤍 jste úžasní!
-
O 1 rok později:
Zrovna se procházím po městečku a hlídám okolí. Nedávno se tu ukázala nějaká obří puma, zabila už 2 lidi tak mě Steve poprosil ať to tu okouknu.
Už jsem nakonci městečka u lesa do kterého málo kdo chodí, prej se tam vyskytují příšery, taková menší legenda tady to by bylo na dlouhé povídání.
Sednu si na kmen u lesa a pozoruju malé děti jak si hrají u domku na zahradě, chybí mi dětství...v tu dobu jsem si ještě žila klidný život kdy jsem nemusela dělat nic co dělám teď. Skrývat svoji sílu a lovit. Ano začala jsem lovit, samozřejmě né vlkodlaky to bych neudělala, ale tady v Mexiku se občas potuluje divoká zvěř jako například medvěd nebo puma.
Steve mě naučil za tu dobu co tu jsem ovládat svoje schopnosti, skrývat je a zacházet s jakoukoliv zbraní. Ale jedna z mých oblíbených je luk a dýky, s těmi mi to jde nejlíp, ale samozřejmě když jde do tuhýho tak umím použít i pistoli.
Dokonce jsem přišla i na další moji skrytou schopnost, no spíš Steve ale to je vedlejší. Umím se proměnit v jakékoliv zvíře, což mi přijde dost ujetý vám ne? Třeba proměnit se v hmyz by bylo nechutný ale nebojte to jsem ještě nezkoušela a ani to v plánu nemám. Zatím jsem se proměnila jen ve vlka, koně a tygra na víc jsem si netroufla. A štěstí je že když se proměním zpátky na člověka jsem oblečená, nemám to jak Malia když se promění v kojota, v tomhle jí lituju.
Když je řeč o lidech z Beacon Hills tak jsem v kontaktu jen se Stilesem, občas mi napíše Malia ale teď už málo kdy. Naposledy mi napsala že toho má teď moc, že musí zabít svoji mámu, tož nechápu ale radši ani nechci.
Stiles se mě už několikrát ptal kdy se vrátím...ale abych byla upřímná, nevím.
Steve mě teď potřebuje a já nejsem připravená se vrátit. Vím že už jsem měla dost času, jsem tu už něco málo přes rok ale i tak nejsem připravená je všechny zase vidět. Dost jsem se aji změnila, nebo aspoň z mého pohledu ano. Mám teď hnědé vlasy, jsem lovec a umím konečně ovládat své schopnosti.
Musím ale říct že mi dost všichni chybí. A nejvíc ze všeho mě mrzí že se mi Liam ani jednou neozval. A to jsem čekala že potom co mi řekl na nádraží před mým odjezdem, bude jiné.
,,AA!'' zakřičí najednou jedno z dětí a já hned zpozorním. Všimnu si malé holčičky jak se krčí za pařezem před pumou. To je ta puma!
Rozběhnu se rychle směrem k nim a ze zad kde mám dané šípy si jeden vytáhnu a luk nastavým tak abych mířila přímo na pumu. A střílím. Pumu jsem zasáhla jen do nohy a ona bolestně zařvala. Popoběhnu k ní a ona po mě chtěla skočit ale to jsem ji přeběhla a dýku jsem jí zabodla do srdce.
Ještě zkontroluju jestli je ta puma vážně mrtvá a pak se otočím k holčičce krčící se za pařezem ,,jsi v pořádku?'' zeptám se jí klidným a milým hlasem a ona pomalu vyleze zpoza pařezu ,,a-ano'' odpoví vytřeseným tenkým hláskem a já se na ni usměju ,,utíkej domů prcku'' rukou jí naznačím ať jde a ona se na mě naposledy usměje a odběhne
Já si tu mrtvou pumu přivážu na provaz a celou cestu až domů ji vleču po zemi.
,,Dostala jsem ji'' řeknu vítězně hned potom co dojdu dom a všimnu si Steva u zbrojnice ,,seš dobrá'' odpoví a otočí se směrem ke mě ,,kolik ran?'' ,,dvě'' ,,a minulas?'' ,,ani jednu'' odpovím hrdě a on se usměje ,,zlepšila ses'' odpoví a dojde k pumě ,,to já vím ne'' zasměju se a luk s šípy si odložím na stůl ,,je fakt obrovská'' řekne Steve hned co si prohlídne celou pumu ,,jo to je. Co sní budeš dělat?'' zeptám se ho a kousnu si do jablka co ležel na stole ,,hej to bylo moje!'' zařve na mě uraženě a já se jen posměju a řeknu ,,už ne'' on si jen odfrkne a pumu si přehodí přes rameno.
Hned co Steve odešel i s pumou jsem se rozhodla že si vyleštím a naostřím dýky.
Vydrhla jsem si i opasky na kterém mám pistole a dýky, jeden mám okolo pasu a ten druhý na stehně kde mám dýky.
Zachvíli jsem s tím byla hotová a začala jsem se nudit. Mohla bych se podívat na email jestli mi náhodou někdo z Beacon Hills nenapsal, dlouho jsem na něm nebyla.
Sednu si k počítači a najedu na email. Projížídím si ho a všimnu si nepřečteného emailu od Stilese.
Hned co ho otevřu si všimnu že má krátký text.
,,Drahá Betty, omlouvám se že jsem ti nenapsal v to pondělí, měl jsem toho moc. Chci ti jen říct že se toho teď stalo moc, unesli Scotta s Kirou a odvezli je do Mexika. Chtěl jsem tě poprosit o jednu věc, jestli máš čas a náladu byl bych rád kdybys nám dojela pomoct je zachránit. Jedeme tam zítra a dost by ses nám hodila.'' Stiles.
No to snad ne...Scotta a Kiru unesli?? To není dobré. Jak se to ale mohlo stát? No nic musím tam jet. Ale co když je pozdě? Kdy že mi to psal? ...Včera večer a kolik je? ...za 10 minut 1 hodina odpoledne. Musím zavolat Stilesovi.
Zvednu mobil a vytočím Stilese. Píp...píp.
,,Stilesi??''
,,Betty? Seš to ty??''
,,Jo jsem to já? Už jste v tom Mexiku?''
,,Ne ale zachvíli tam budeme, je to u nějakého opuštěného starého chrámu či co''
,,Dobře, vím kde to je budu tam zachvíli''
,,Počkat..ty dojedeš??''
,,Samozřejmě že ano, psal si mi ne?''
,,Jo psal, ale měla bys vědět že tu jsou všichni''
,,Je mi to jasné, jde přece o Scotta''
,,Dobře tak se uvidíme''
,,Jo ahoj''
Píp. Hned co jsem to típla jsem pořádně nadechla. Tak jo Betty...to zvládneš.
Rychle jsem se přeslékla do věcí ve kterých lovím. (vyz. obrázek)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A šla do zbrojnice pro zbraně.
,,Kam máš namířeno?'' zeptá se mě nově příchozí Steve ,,v loveckém'' dodá a čeká na moji odpověď ,,k opuštěnému chrámu u hranic'' odpovím mu ,,tam bys neměla chodit lovit, znáš přece-'' nestihne to ani doříct a já ho předběhnu ,,jo jasně legendy...jedu na pomoc přátelům Steve'' otočím se na něj a podívám se mu do očí ,,potřebují mě'' řeknu ještě a do opasků na stehnách si dám dýky ,,dobrá tedy. A vrátíš se?'' u této otázky se zarazím ,,jo samozřejmě, kam jinam bych šla?'' odpovím mu ironicky a on ke mě popojde ,,však víš že tě tu nedržím, můžeš se vrátit...domů. Už si vycvičená dost'' ,,jo já vím Steve ale- nejsem připravená'' poslední dvě slova jsem řekla tišeji ,,chápu, ale je to na tobě. Jsem sice tvůj kmotr a teď jediný opatrovník ale už jsi skoro dospělá nedržím tě tu Betty'' ani jsem mu na to neodpověděla a přehodila si luk s šípy přes záda ,,už musím, půjčím si motorku'' řeknu naposledy a bez dalších slov odejdu.
Nasednu na motorku, ještě než si dám helmu si stáhnu vlasy do culíku a dám si helmu. Prudce šlápnu na plyn a jedu za něma.
