38.KAPITOLA

320 14 0
                                    

Po nějaké době jsou skoro všichni zdrcení a unavení. Scott drží právě Liama pod krkem a mě drří zase Peter zády k němu tak abych se nemohla hýbat. A ano Peter se nám zepřel a je teď s nimi, takže super. Aspoň mám teď důvod ho zabít.

,,Nech mě bejt!'' zasupím se na Petera a on na mě jen zavrčí ,,moc sebou nehaš, bude tě to víc bolet'' řekne a hned potom do mě zarije drápy, já hlasitě zařvu a skácím se na kolena. Jenže Peter mě drží tak pevně že spíš vysím v jeho stisku.

Liam:

Betty hlasitě zařve a já se podívám jejím směrem. Peter jí zaryl drápy do těla, ten hajlz!

Scott zesílí svůj stisk na mém krku a já se mu snažím vytrhnout, ale nejde to. ,,Scotte Scotte! Poslouchej mě!'' zařvu na něj a on mě začne poslouchat ,,ty nejsi monstrum, jsi vlkodlak! Tak jako já..'' promluvím už trochu tišeji k němu a on povolí stisk na mém krku ,,nejsi zlí'' řeknu nakonec a on mě pustí a já díky tomu dopadnu na zem a pak na kolena. Scott začne couvat a rukama se drží za hlavu. Snaží se z toho dostat.

Betty:

Pochvíli se Scott proměnil zpátky a bojuje s Peterem který mě nechal ležet na zemi v bolestech. Všichni sledují napínavý souboj mezi Scottem a Peterem.

Najednou ke mě přiběhne Liam a dřepne si ke mě tak aby mi viděl do očí ,,Betty! Panebože- jsi v pohodě??'' zeptá se a vyděšeně si mě prohlíží ,,j-já- ano jsem'' nachvíli jsem se zasekla ale nakonec jsem mu odpověděla. Hledíme si navzájem do očí, tahle chvilka mi přijde nekonečná. Jako kdyby se všechno okolo nás vytratilo a zůstali jsme tu jen mi dva. On mě chytne za rameno a přeruší mezi náma oční kontakt tím že se rozhlédne okolo nás. Oba dva si všimnem že boj už skončil a Scott vyhrál. Peter ani nevíme kde skončil a upřímně v tuhle dobu mě to ani nezajímá, zradil nás.

,,Lidi-'' dojdou k nám ostatní ,,je konec'' řekne úlevně Stiles ,,Argent a ostatní lovci se prej postarají o Kate'' dopoví Lydie a usměje se. Všichni si úlevně oddychnem a vyjdeme z budovy kde jsou všichni lovci kteří už jsou na odchodu a pak je tu Breaden s polonahým Derekem. No...nevím co se tu dělo ale jsem ráda že je konec.

Doběhne k nám ještě Scott který se loučil s Argentem a překvapeně se na mě podívá ,,Betty, jsi to ty?'' ,,no jo, jsem'' odpovím mu s úsměvem a on mě hned obejme. Já jemně sykne a on se hned odtáhne ,,coje?'' prohlédne si mě ,,no měla jsem menší potyčku s Peterem jinak nic moc'' odpovím mu sarkasticky a ukážu mu na bocích moje rány od drápů ,,panebože, měla by jsi zajít za mojí mámou, ta se ti na to podívá. Půjdu s tebou jestli chceš'' ,,mi se přidáme'' dojdou k nám ostatní a já zoufale vydechnu ,,lidi...'' začnu a všichni se na mě podívají. Lydie to už nejspíš došlo a tak začne kývat hlavou do strany ,,ne, ne.. Betty teď jsi dojela, nemůžeš hned odjet'' řekne smutně a popojde ke mě, hned na to mě chytne za rameno ,,pojď s námi, domů'' všichni na mě prosebně hledí a Liam dokonce i smutně ,,já- ale'' ,,nemůžeš? To bych neřekl, však víš že tě u mě nedržím'' ozve se ze zadu mě známý hlas. Hned co se otočím uvidím tam stát Steva s motorkou na které nejspíš dojel ,,Steve!''

Doběhnu k němu a skočím mu do objetí.

,,Co tu děláš?'' zeptám se ho hned co se od sebe odtáhnem ,,vezu ti věci Beth'' odpoví jasně a ukáže na velkou tašku v zadu na sedadle ,,ale já- nemůžu od tebe odejít. Přece jsi sám...potřebuješ mě'' řeknu smutně a on mě chytne za ramena ,,Betty, to že jsem já sám tebe nemusí zajímat, to zaprvé a za druhé mám přátelé a kluky však víš. Ale ty...ty potřebuješ někoho ve svém věku, někoho kdo ti bude rozumět. Já ti s dospíváním nepomůžu, sám jse přece pořád puběrťák jak říkáš ty'' uchechtnem se zaráz ,,myslíš to vážně?'' zeptám se ho púro jistotu ,,ano. Už svoji schopnosti ovládáš, přijela si zamnou přece kvůli tomu, teď jdi se svýma kamarádama domů, já to zvládnu'' usměje se na mě a mě začnou slzet oči. Znovu ho silně obejmu a on mi objetí oplatí.

,,Ještě než odjedeš, chci ti všechny představit'' otočím se k ostatním a všimnu si jak na nás všichni hledí, než si toho všimnou tak se hned usmějí. Dojdeme k nim a já je po jednom představím ,,-a tohle je Liam'' on se na něj vykuleně a překvapeně podívá a hned co si podají ruce tak se na mě podívá ,,ten Liam?'' zeptá se mě potichu ale mě bylo jasné že ho Liam slyšel, já mírně zčervenám a Steve se na něj zpátky otočí a usměje se ,,těší mě'' odpoví mu Liam a úsměv mu oplatí ,,taky mě těší Liame, Betty o tobě hodně mluvila'' usměje se ještě víc a já se plácnu do čela a všimnu si jak se ostatní zasmáli, dokonce i Liam.

-

No hned co jsme se rozloučili tak jsme vyjeli směr Beacon Hills. Steve mi nechal motorku, na které jsem spolu s Liamem měla jela. Chtěl se semnou projet, prej na motorce nikdy nejel.

Všichni už vyjeli a já nastartovala motorku ,,připraven?'' zeptám se ho a mírně se k němu otočím ,,vždycky'' odpoví mi přímo u ucha až mi z toho naskočila husina. ,,Drž se!'' řeknu ještě a s motorkou se rozjedu, on mi omotá ruce okolo pasu a mě z toho začalo poletovat několik motýlků v břiše. Jeho dotek semnou dělal fakt hodně. Dlouho jsem to tajila a překrývala, ale teď přizávám...já toho kluka asi vážně miluju.

,,Přidej trochu ať je doženem'' řekne mi hlasitěji do ucha Liam a já se uchechtnu ,,vážně chceš zrychlit?'' zeptám se ho a sleduju modrý Jeep před nama ,,joo'' odpoví a já se uculím ,,dobře'' přidám na plynu až se pochvíli objevíme vedle Jeepu, ostatní se na nás podívají a Stiles se snaží nás předehnat ale marně. Z druhé strany Jeepu se objeví taky na motorce Breaden a Derekem. Já se zaculím od ucha k uchu a mírně přidám na plyn tak že to nadzvedlo motorku mírně do vzduchu a pak znovu na zem a já zrychlila předevšechny. ,,Ty ale jedeš!'' zařve přes motor Liam a hlavu si opře víc o mě.

-

O nějakou dobu později jsme byli už v Beacon Hills. Scott mi nabídl že můžu zůstat u nich, jeho mámě to prý vadit vůbec nebude, prej je ráda že jsem zpět.

Abych byla upřímná ve škole jsem hodně pozadu, budu se muset snažit víc učit abych nemusela jít o rok níž. Což vážně nechci, už bych nebyla s Masonem a Liamem ve třídě.

Právě ležím, teď už v mojem pokoji na posteli a učím se do školy. Ano učím se i když jsou prázniny ale já prostě nechci opakovat.

Někdo mi zaklepe na dvěře a já pokynu ať jde daný člověk dál. Vejde sem Liam, hned zavře dvěře a nenápadně zamkne. ,,Liame?'' zeptám se ho a učebnici odložím na noční stolek ,,nazdárek'' sedne si ke mě na postel a přisune se blíž ke mě ,,co potřebuješ a kdo tě pustil?'' zeptám se ho ,,pustil mě Scott a chtěl jsem s tebou být chvíli sám'' hned co to dořekne ucítím menší svědění v podbříšku. Mírně pousměju a pohladím ho po vlasech, on moji ruku chytne a ztáhne ji dolů. Pořád mi ju ale drží a přisune se ještě blíž, už je u mě uplně blízko a já cítím jeho dech na mojem krku.

Pochvíli mě líbá na krku. Poté se přesune víc dolů, triko mi vyhrne tak aby se mohl dostat na můj holý podbříšek... no a dál si to můžete představit.

-

1335 slov.

Ahoj lidičky! Po delší době další kapča. Chci vám oznámit že se chýlíme ke konci, vydám ještě poslední kapču - prolog, kterou to zakončím a můžeme se rozloučit. Takže se prozatím mějte.🤍

your AnchorKde žijí příběhy. Začni objevovat