Popelka: Nový Příběh

4. Bradleyovi

Jakmile však vešly do pokoje, ze kterého se ozýval hlahol, její tvář se změnila a všechny obdarovala velkým úsměvem. Všichni povstali, když se všechny objevili ve dveřích. "Vítám vás, slečny," uklonil se lord Philip a jeho safírové oči zajiskřily, když si brohrábl své plavé vlasy. Ellena úklonu opětovala a pokrčovala dál. "Tremainovi," podotkl nevrle pan Awery, muž s nevlídným výrazem a brunátným obličejem a uhladil si svůj pečlivě zastrřižený knírek. Nedalo se však poznat, jestli chtěl, aby to vyznělo tak nepříjemně, nebo to nebyl jeho původní záměr. "Posaďte se," vybídla je Mira Bradleyová, která je přivítala s vřelým úsměvem a uvolnila místo vedle sebe, které rychle zaujala Elena. "Nádherné šaty," ocenila její nádherné šeříkové šaty a nabíranými krátkými rukávy. Ella pronesla to samé k ní, jelikož se jednalo v podstatě o slušnost. "Myslíš, že se budou Gaterhovi líbit?" chytila se ihed tématu, který jí Ellanabídla. "Gareth už přijel?" podivila se, protože nejstarší z Aweryových synů pobýval v cizině, kde poslední čtyři roky studoval. Měl se vrátit až za pár měsíců. Domů se občas vracel, aby pozdravil své rodiče a dva sourozence. "Ano, představ si to!" pravila zaujatě. "Dnes má přijít, ale asi se někde zdržel." Elena pokývala hlavou na srozuměnou.

"Co tvoje povedené sestřičky? Dlouho jsme se neviděly, je něco nového?" zeptala se po dlouhé odmlce. Elena si nebyla jistá tím, co pro Miru představuje dlouhá doba, ale nemohlo to být nanejvýš dva týdny, co naposledy Bradleyovi poctili svou návštěvou. "Znáš to, jen jejich rozmary..." pokrčila rameny. "Právě že neznám," napila se perlivé vody a ukousla si kousek jablka, které vzala ze stolu. Mira žádné sourozence neměla a tak Ellu zaplavovala otázkami na její dvě sestry. Teď ale řeč přišla spíše na lorda Aweryho. Ella ho znala jn krátce, ale minulý rok měla možnost se s ním setkat. V ten moment pochopila, proč je něj takový zájem. Všechny dívky v teď doufaly, že se vrátil za účelem, aby se zde oženil, jak to kdysy pronesla jeho matka.

***

"Madam Bradleyová, všimla jste si, jak nejmladší syn pana Aweryho pokokuje po Anastázii," podotkla lady Tremainová a upřenně zírala na Philipa, který se svým vzhledem nápadně podobal Eleně. "To se mi zdá přehnané," zakroutila hlavou madam a také pohlédla na syna její přítelkyně, madam Aweryové, která seděla na proti probírala něco s Poncletovými. "Ale ano," snažila se jí přesvědčit madam Tremainová, která chtěla pozvednout zájem Philipa o její dceru, což pro ni bylo velice potěšující. Zvláště proto, že o Miru nikdo nezavadil pohledem a že se také tak ráda vybavovala s její nevlastní dcerou. Elena měla jisté chyby, které nechtěla, aby si spojovaly s jejími dcerami. Například se nemohla chlubit tím, že ráda střílí z luku. Tohle by byI totiž velký skandál.

I když musela uznat, že Drizella se chovala poněkud neohrabaně, když se přidala ke skpince mužů, kteří hráli whist a zatím se jí moc nedařilo, přece jenom s to nechtěla připouštět. Nikdy neměla talent na cokoli, co by mělo být výsadou mladých slečen. Malování, vyšívání, nebo cokoli jí bylo cizí. Za to Anastázie by se mohla svým vzhledem uchvátit nejednoho vhodného mladého muže.

"Mira, ta by potřebovala více pozornosti," posteskla si, když s nešťastným výrazem pohlédla na své jediné dítě. "Ale kdeže, je velice milá a okouzlující, nevěřím, že by o ní nebyl zájem," lhala madam Tremainová lehce a snažila se potlačit úsměv, který by se jí byl objevil na tváři. "Možná, že by pro ni dobrou partií byl Cash Miller," uvažovala nahlas madam Bredleyová. "Znáte ho?" zeptala se náhle, když spatřila nechápavý výraz v očích lady Tremainové, která upíjela svůj šálek kávy s mlékem. "Neměla jsem zatím to potěšení."

"Tak to byste měla napravit, jeho rodina žije na venkově a je nesmírně bohatá," mlaskla paní Bradleyová. "Možná, že by Gareth Awery stál za uvažování... Věděla jste, že..."

"Nevěděla a obávám se, že mě to ani nezajímá," rázně ji utla madam Tremainová, kteoru neustálé brebentění rozčilovalo a třeštila jí hlava. "Nechtěla jsem být nepříjemná," odkráčela s výmluvným gestem, když se její přítelkyně zarazila, nad jejím chováním. Dávala raději přednost paní Aweryové, která posedávala vedle své rozkošné dcery Blanche, která byla velkou ozdobou.

***

"Paní Bradleyová," ozvala se služebná, která přicupiala do místnosti, "Sir Darren Awery, právě přišel." Ještě než stihla madam něco podotknout, do pokoje s grácií vkráčel nejstarší syn paní Aweryové, která se dmula pýchou, když všechny slečny vrhaly své toužbné pohledy na její nejmilejší dítě. "Zdravím vás," prohlásil Gareth a obdaroval svým zářivým úsměvem Nathalii Poncletovou, která se decentně začervenala. Gareth měl okouzlující tvář, jako jeho mladší bratr, od kterého se moc nelišil a byl snad ještě hezčí se svou snědou pletí a pronikavýma očima, které měly po jeho matce zelenou barvu. Kráčel směrem k Blanche, své sestře, aby s ní mohl po dlouhé době prohodit pár slov, ale v tu ránu něj byla paní Carmotová, která mu chtěla představit svou dceru. Jednalo se o chabý pokus "Později," odbil ji s výmluvou a pokýváním hlavy pozdravil Ellu s Mirou.

***

"Musím říct, že je snad ještě hezčí, než když jsem ho před dvěma lety viděla naposled. Jestli to tedy ještě jde," zachichotala se Anastázie ve společnosti Stacey Carmotové. "Gareth je jednoduše okouzlující," rozplývala se Nathalia s knihami v rukou, které okamžitě odložila, aby se mohla věnovat svým novým přítelkyním, které poznala. Poprvé se totiž mohla dostavit na sešlost k Bradleyovým. Její rodina zdědila nemalé jnění, když zemřela jejich teta, která o svém bohatství nikomu neřekla a tak to bylo pro všechyn velkým překvapením. Předtím patřila jen mezi střední vrsty Arnolského venkova a měli dělat co proto, aby statek udrželi nad vodou. "Garethe!" zamávala Drizella na mladíka, který se na ní spěšně otočil, ale úsměv jí neopětoval.