Popelka: Nový Příběh

63. Pozvání na ples

Královský palác se během týdne proměnil ve skvostně vyzdobené sídlo. Několik sloužících datle pobíhalo a upravovalo poslední nedokonalosti, jak ve výzdobě, která byla laděná do červeno zlaté, tak i posledních svíčkách, které se zdály být jen trochu více opotřebované. Největší pozornost se ale věnovala ohromnému sálu, do kterého se mělo vejít přes pět set hostů.

"Prosím ještě ty girlandy o trochu víš," upozornil dvě služebné správce, který všechno ještě překontroloval. "Dejte pozor na ty koberce!" okřikl sluhu, který právě pokládal červený koberec do chodby. Byl mimořádně drahý a vzácný. Utkaný jako dar pro krále od sousedního královského mistra. Míjel na chodbě samotného korunního prince. Hluboce se uklonil a popřál mu dobrý den. Ten se však nezajímal o nic jiného než rozhovor s svým přítelem Frederikem Bridgesonem.
"Ale no tak už tu Caroline pozvi na ten ples, pane bože!" ozval se už zoufale Darren a prohrábl si své tmavé vlasy. "Já nevím,"  vymlouval se neustále Frederik. Nebylo tajemstvím, že byl do jedné z dam na královském dvoře jménem Caroline Castlové, dceři místodržícího, dlouhou dobu zamilován. Ovšem narozdíl od svého přítele Mikkele a prince byl ve společnosti žen výrazně nesmělý. "Není to tak jednoduché, jak si myslíš. Tobě se to řekne, jsi korunní princ. Tobě všechny skáčou div ne do náruče," postěžoval si Frederik. "Zdravím lady Beatrice," uklonil se princ slecně, kolem které společně prošli. Záměrně nevěnoval svou úklonu lady Elizabeth, která s ní šla. Možná pro pobavení, nebo možná proto aby viděl její kyselý výraz, když ji míjel. Procházeli dlouhými chodbami vyzdobenými zlatými ozdobami. Darren jako první spatřil Caroline. Okouzlující mladou dámu. Zelená jí mimořádně ladila s jejími hnědými vlasy, kde měla zelenou síťku.

"Tady jí máš, tak jdi," podstrčil Darren svého přítele směrem k ní a sám se raději vzdálil o kousek dál.
"Ehm," odkašlal si trochu vyvedený z míry Frederik. "Zdravím lady Caroline," usmál se. Dívka se mírně uklonila. "Myslela jsem, že tento pozdrav používá jen jeho výsost," podivila se, ale myslela to spíše než fakt, jako úsměvnou událost. "Asi spoléháme na jeho taktiku," nervózně se usmál. Caroline povytáhla obočí. "Raději již půjdu," pravila po krátké chvilce ticha a rozešla se pryč. Možná, že tajně čekala na pozvání na ples, k kterém slyšela od Elizabeth, ale netroufala si začít mluvit o plese jako první. Frederik jí ale přece jen zastavil. "Opravdu musím jít, čeká na mě švadlena," upozornila ho, když se zastavila. "Nechtěla byste se mnou projít?" zeptal se. "Jestli směřujete k tomu, že mě pozvete na ples, musím vás upozornit, že jste bohužel přišel pozdě," usmála se a nechtěla déle ztrácet čas. "Aha," pokývala hlavou Frederik. Caroline se musela usmát. "Ale jeden tanec vám slíbit mohu."
"To byste byla laskavá," opáčil rychle Darren, který odtáhl ztuhlého Frederika pryč a  rychle nasadil okouzlující úsměv.

"Co to bylo?" zeptal se sám sebe Frederik zoufale. "Netuším," pravil Darren a i on musel uznat, že udělal chybu. "Ale kdo ji tedy pozval?" nadhodil se Darren. Ještě než stihly říct cokoli dalšího, stihl mu odpovědět někdo další. "Myslím, že jsem to byl já," usmál se příchozí až se jeho zuby zaleskly. "Callume?" podivil se Darren. "Ano ano, dlouho jsme se neviděli, princi," oslovil ho s opovrženímn v hlase. Callum Doherty, princův bratranec z matčiny strany by si možná rozuměl s jinými od dvora, ale s ním rozhodně ne. Callum si využíval Frederikův kyselý výraz. Škodolibě se zasmál. "Dej od ní ruce pryč. Ona se o tebe stejně nezajímá," pravil nakonec a se vší nadutostí odkráčel pryč.

***

Lillian seděla u okna a hleděla do zahrad. K zemi se pomalu snášely první sněhové vločky. Zabalila se do teplé kožešiny a netrpělivě vyčkávala zítřek. Milovala velkolepé plesy a ten vánoční byl jedním z nich. Tanec jí osvobozoval od všech povinností a proto to patřilo mezi její oblíbené radovánky.
"Deborah?" otočila se rychle na nečekaný šramot za sebou. "Ano výsosti?" vynořila se dívka z pod komody a popadla štos nějakého oblečení. Princezna nad tím mávla rukou a dál se dívala z okna. I její pokoj byl vyzdobený novými girlandami zlaté barvy a na zdi měla zavěšený vavřínový věnec převázaný červenou stuhou. Zhluboka se nadechla. Zítra je ten velký den.