Věříš mi?

Co se dělo, když jsem usnul?

Hyunjinovo brzké ráno by se dalo přirovnat ke katastrofě. Okolo šesté ráno se vzbudil s otřesnou bolestí hlavy, až začal uvažovat, jestli ho včera někdo něčím po té kebuli nevzal. Třeba lopatou.

Pomalu se posadil a rozhlédl se kolem sebe. Vedle něj ležel do klubíčka stočený Felix, který se ještě oddával spánku. Blondýn si skoro vůbec nepamatoval, jak usnuli. Pamatoval si, že se mu motal svět, vlnila se postel a Felix mu sundával nohu z postele, aby se kotvil. Poté už nevěděl, jestli ještě něco dělal nebo usnul.

Žaludek se mu velice nepříjemně svíral, no bohužel Hyunjin netušil, jestli je to z hladu, nebo se mu chce zvracet. Každopádně se potřeboval napít vody.

S vypětím všech sil se zapřel a vyhrabal se z postele tak, aby nevzbudil Felixe. Začal se kolébat dolů ze schodů do kuchyně, kde u linky stála Ruby, která se šla také napít, ale plánovala se v okamžiku vrátit do postele.

"Žiješ?" optala se Hyunjina, když ho zaregistrovala. Na její otázku však nepřišla žádná odpověď. Hyunjinův žaludek se zřejmě rozhoupal tím chozením po schodech, takže se nepěkně ozval. Hyun si jen dal ruku přes pusu a sprintoval po schodech nahoru do koupelny, u čehož jen koutkem oka zachytil Felixe, který vycházel z pokoje. Vrhl se k záchodu a vyhodil obsah svého žaludku.

"Hyung?!" ozval se ode dveří stříbrovlásek, jenž se dost bál, že by se mu taky zvednul žaludek, kdyby šel svému příteli třeba držet vlasy.

Hyunjin ze sebe opět nedostal odpověď, místo toho začal znovu zvracet. Zvracení nudlí a krevet ze včerejších závitků se nedalo počítat mezi nejlepší zkušenosti jeho života.

"Asi umřu," vydechl zmoženě Hyun a spláchl. To už u něj stál Lix, chytil ho za paži a došel s ním k umyvadlu, aby si mohl opláchnout obličej a vyčistit zuby.

"Můžu ti nějak pomoct?" zeptal se opatrně mladší, zatímco ho hladil po zádech. Nejraději by se mu po včerejšku vrhnul do náruče a brečel, proč se všechno tak pokazilo. Vůbec nevěděl, co se bude dít. Co až se uvidí s Paulem? Měl by Hyunjinovi přiznat, co se včera stalo? A že Ruby s Paulem vědí, že spolu chodí? Nebo by měl mlčet a dělat, že se nic nestalo?

"Střel mě do hlavy. Už nikdy nebudu pít," odvětil Hyunjin a přemýšlel, jestli nemá strčit celou hlavu pod studenou vodu.

"Ty jsi v pohodě? Vzbudil jsem tě?" zajímal se, když pohlédl na svého milého, který vypadal jako přejetý parním válcem s ostny a kruhy pod očima vypadaly spíš jako podlitiny. Na to stříbrovlásek jen nepřesvědčivě pokýval hlavou, ale raději změnil téma na to, že Hyunjinovi přinese prášek na hlavu a že má zkusit ještě spát.

Blondýn si tedy lehl do postele a snažil se nějakou zvláštní silou vůle přinutit svou hlavu, aby se v ní přestala odehrávat třetí světová.

"Posaď se," přikázal mu Felix, který se vrátil z koupelny, kde měli schovanou domácí lékárničku. A jakmile viděl s jakým mručením a námahou se jeho přítel zapírá na rukách, aby se posadil, sám mu mezi rty vložil malý bílý prášek a sám mu podržel u úst sklenici s vodou. Poté ho nechal, aby si lehl zpátky a hodil přes něj peřinu se slovy, ať se prospí.

"Do prdele," vydechl Lix, když se vrátil do koupelny a všiml si modřin na svých zápěstí, respektive spíše na tom jednom. Na tom, za které ho včera Paul držel celou dobu. Znovu mu vyhrkly slzy do očí a z návalu úzkosti se posadil. Už chtěl začít šílet, ale někdo zaklepal na dveře a ozval se hlas Ruby, jestli může dál.

"Pojď ke mně, Lixi," zašeptala, když dostala souhlas vstoupit a uviděla na podlaze tu hromádku neštěstí. Uvelebila se vedle něj a přivinula si ho do náručí, ve kterém by ho nejraději schovala před vším zlým. Tohle si její kamarád vážně nezasloužil.

"Co se stalo? Mluvils s Hyunjinem nebo Paulem?" hádala rudovláska, zatímco se k ní její kamarád tisknul.

"Ne... Hyunjin šel zase spát. Co mu mám sakra říct? Mám modřiny na zápěstí," fňuknul, odtáhl se a ukázal podlitiny, které mu zdobily zápěstí.

"Že by pravdu? Aspoň mi ho Hyunjin pomůže zabít." Pokrčila rameny Ruby, u čehož mu jemně přejela přes zranění. Nevěděla, jestli se udrží a jednu Paulovi neubalí, až ho uvidí.

"Jenže já jsem s Paulem šel dolů dobrovolně místo toho, abych zůstal u Hyunjina. Navíc... Chvíli jsem se s Paulem opravdu políbili, i když jsem byl opilej, prostě jsem idiot," přiznal zahanbeně stříbrovlásek a dostal chuť si rozmlátit hlavu o zeď. Kolikrát by do té zdi musel praštit, aby se mu roztřískla lebka?

"Ale pak jsi ho odstrčil. Kvůli Hyunjinovi. A normální člověk by zařadil zpátečku, ale Paul ti ublížil. Tys mu řekl ne, ať tě nechá, ale on nepřestal a ještě máš od něj modřiny. Měl bys to Hyunovi všechno říct. Nebo jako můžeš si vzít dlouhý rukáv a dělat mrtvého brouka, případně mu lhát, když se zeptá... Ale nevíš, co udělá Paul," vysvětlila mu Ruby a palcem setřela slzy, které se mu proháněly po pihatých tvářích. Stříbrovlásek se s ní ještě chvíli objímal, než se konečně uklidnil.

Ani jeden netušili, jak dlouho okupovali koupelnu, ale museli vyklidit pole, když se na ně začala dobývat Rachel s tím, že pokud ji nepustí vyčůrat, tak tam porodí. Lix rychle doběhl do pokoje a tiše se převlékl do trička s dlouhými rukávy. Potom se svou kamarádkou vydal se do kuchyně připravit kávu a snídani, kde se potkali s Felixovými rodiči, kteří jim vylíčili, že si včerejší večer a noc užili jak za mladých let a vrátili se až dosti pozdě, takže hodlají hned zalézt zpátky do postele. Avšak nezapomněli připomenout, že večer bude menší ohňostroj na oslavu nového roku a přípitek.

Až do odpoledne Felix neviděl Paula. Na chvíli se s ním střetl na chodbě, když se chtěl podívat, jestli Hyunjin stále spí. Paul mu neřekl ani slovo, jen se mu zvláštním způsobem zadíval do očí a zmizel v koupelně. Stříbrovláskovi přeběhl nepříjemný pocit přes ramena, dal by se přirovnat ke smrtonosné stonožce s ledovým ostřím na nohách. Nevěděl, jak se má k Paulovi chovat. Na jednu stranu chtěl brečet a prosit ho, aby včerejšek byl jen zlý sen a on byl pořád jeho nejlepším kamarádem z dětství. Zároveň měl chuť na něj křičet, ukázat mu ty modřiny, zabalit mu kufry a vyhodit ho s tím, že už ho nechce nikdy vidět.

"Jak ti je?" staral se Lix, když vešel do pokoje a uviděl, že je jeho přítel vzhůru, sedí na posteli, a už se dokonce převlékl. Přišel k němu a pohladil ho po vlasech.

"Líp než ráno, už asi neumřu. A bude mi ještě líp, když mi dáš pusu," pousmál se Hyunjin a natáhl ke svému příteli krk, aby mohli lépe spojit rty. Stříbrovlásek mu vlepil polibek na rty, přestože si na sekundu připadal jako největší zrádce.

"Co se včera dělo, Felixi, jak a kdy jsem usnul, jak jsem se dostal do postele?" zeptal se blondýn, když se od sebe odtáhli a Felix ho začal hladit po vlasech a tváři. Vzápětí jeho přítel natiskl svou tvář do jeho teplé dlaně a přivřel oči.

"Tak nějak ses sundal po tom, co jsi vypil Paulem namíchaný drink. A do postele jsem tě dotáhl já," připomněl mu, u čehož se zmínil i o tom, jestli si pamatuje to, že běžel polonahý do sněhu dělat andělíčka.

"Pamatuju. Debilní Paul, fakt že jo. Co se dělo, když jsem usnul? Byl jsi s ním ještě, nebo jsi šel spát se mnou?" dotázal se blondýn, jelikož si pamatoval, že Ruby šla spát před ním, takže by tam zůstal jeho milý s tou psychopatickou cihlou sám.

"Ještě jsem s ním chvíli byl dole. A o tom s tebou potřebuju mluvit," odvětil Felix, posadil se naproti němu na postel a začínal se psychicky připravovat na to, že mu musí říct úplně všechno.