Venku převzala nadvládu temná noc bez měsíce či hvězd, která s sebou skoro až nesla příslib něčeho špatného. Byla to předposlední noc tohoto roku. Ledový vítr se hnal kolem zavřených oken pokoje, kde šťastně oddechoval Felix. Vedle něj se však neklidně převaloval Hyunjin, kterému po krku stékal pot. Tiše něco nesouhlasně mrmlal, převaloval se, trhal sebou, dech se mu zrychloval a noční můry přebíraly kontrolu v jeho hlavě.
Viděl Paula, jak mu odvádí přítele, jak jde jeho milý dál, i když na něj Hyunjin křičí, že ho miluje a že ho nemůže opustit. Lix se za ním jen jednou ohlédl a z očí mu odkapával černý jed na kontrastně bílý led. Nevěděl, jak se ocitli na univerzitním stadionu, na kterém se se stříbrovláskem dal dohromady, nerozeznával realitu od snu. Teď na tom ledě tančil Felix s Paulem, kterému ze rtů stékala krev. Ta krev nepatřila jemu, patřila Felixovi, to Hyunjin věděl určitě. Lix měl totiž prokousnutý ret, krk i zápěstí, ze kterých se mu drala hustá rudá tekutina se zápachem kovu.
"I tak je Paul lepší než ty," zaznělo z mladšího úst, a hned se začal smát a líbat se s tím psychopatem, jenž mu přestřihával nit života.
V tom okamžiku si naštěstí jeho mysl začala uvědomovat, že neleží na mrazivé lední ploše, ale v měkké posteli přikrytý peřinou. Navzdory tomu se jeho pozornost pořád snažil získat Paul, který mu stále kradl jeho partnera.
Po pár chvílích se však Hyunjin donutil probudit a posadit, aby se opravdu ujistil, že to byla jen nechutná noční můra a že stříbrovlásek leží vedle něj a tvrdě spí. Trochu úlevně si oddechl a otřel si pot z čela. Zároveň se mu ale ozvala bolest ruky, která mu opět připomněla tu zabijáckou cihlu, jež mu okupovala sen.
Znovu si zhluboka oddechl a po pár minutách se zvedl. Vzal mobil, aby si posvítil, a došel do koupelny, kde si opláchl horký obličej a kůži na krku, pod kterou mu divoce pulzovala krční tepna. Opřel se o umyvadlo a pevně sevřel jeho okraje, až mu zbělely klouby. Do prdele, nadával v duchu, jelikož ho ten sen rozhodil. Paul mu nemůže jeho sunshine vzít, nemůže ho od něj odvést. Felix by se nenechal, určitě by zůstal se mnou, domlouval sám sobě a snažil se přivést ke klidu.
Posadil se na zem, opřel se o chladné obložení koupelny, které bylo laděné do béžové barvy, a vytáhl mobil. Otevřel instagram a najel do zpráv, kde k jeho překvapení našel aktivního I.N., kterému hned napsal proč je vzhůru, že se normálně v půl druhé ráno spí. Ani ne za dvacet sekund mu jeho kamarád volal.
"V půl druhé ráno se spí, pokud nemáš za chvíli dělat závěrečné zkoušky. Což mě přivádí k tomu, proč nespíš ty?" oznámil mu I.N., když mu to zvedl.
"Probudila mě noční můra. Co se učíš takhle pozdě?" zajímal se blondýn, aby se přivedl na jiné myšlenky.
"A jsi v pohodě? Jinak se učím matiku. Jsem si řekl, že půjdu spát, až dopočítám tu stránku s příklady a jsem sotva v půlce. Bang Chan mě sežere, až zjistí, že jsem se celé prázdniny flákal," zasmál se trochu nervózně Jeongin, u čehož bylo slyšet klepání propisky o stůl.
"Jsem v pohodě. O prázdninách se má odpočívat. A Bang Chan to přežije," snažil se svého kamaráda uklidnit starší, i když věděl, že to zatím Jeongina tolik netrápí, když raději volá s ním místo matiky.
"Přežije, ale zas bude mít kecy, že jsem měl něco dělat, že je škola důležitá, že na mě leží velká odpovědnost a tak dále a tak dále," povzdechl si I.N.
"Domluv se s Hanem a rozbijte všechny žárovky a donuťte ho namontovat nové... Bude mít úplně jiné starosti než tvou matiku."
"Jo, starosti s tím, že nás s Hanem narve do zavařovačky leda tak," zasmál se od srdce I.N. a ještě chvíli se spolu bavili o žárovkách, než se rozloučili.
ČTEŠ
Věříš mi?
Fiksi PenggemarVždy existuje člověk, který je vám blíž než všichni ostatní. V takovou chvíli začnete přemýšlet, jestli jde jen o opravdu hluboké přátelství, nebo už o lásku... O tom se podstatně hůř přemýšlí, když se jedná o dva kluky, kteří by mezi sebou rozhodně...