Věříš mi?

Odmítli si dovolit jakékoliv zaváhání

"Co mám sakra dělat," povzdechl si sám pro sebe Hyunjin, když už stál v koupelně víc jak půl hodiny. Zdálo se mu divné, že se na něj zatím nikdo nedobýval, ale velmi to uvítal. Tušil, že v jejich pokoji je Felix a tomu by se teď nedokázal podívat do očí. Tak moc se v sobě nevyznal a tak moc ho ten vztek na sebe samotného žral v morku každé kosti.

Včera mu k tomu všemu dodal odvahu hlavně alkohol a vášeň, ale taky něco uvnitř jeho srdce. Opravdu Felixe zbožňoval. Představoval podporu a pozitivní energii, která proudila po celém jejich pokoji, když se Felix smál.

Jenže ty jejich doteky, jejich milování, fakt, že byl Felix kluk... Nezvládal to, přestože mu věřil. Nechtěl o něj přijít, ale jeho mysl si na to nemohla přivyknout. Představa, že by se měl Felixe třeba jen dotknout tam dole... Po zádech mu přejelo nepříjemné mravenčení, po kterém následoval ztrápený povzdech. Dá tomu všemu čas a uvidí, jak se to mezi nimi vyvine v příštích hodinách a dnech.

Konečně vylezl z koupelny a zamířil rovnou do pokoje, jenž k jeho překvapení zel naprostou prázdnotou. Nevěděl, jestli se radovat, nebo smutnit. Natáhl se na postel, na které se událo tolik neřesti včerejší den a která byla cítit Felixovou vůní, jíž se nechal včera omámit.

"Všichni do kuchyně! Porada!" zaslechl Bang Chanův křik. Tímhle způsobem vždycky svolával všechny členy, když přišly nějaké instrukce k jejich rozvrhu, jelikož jim končilo dvoudenní volno. Čekalo je chystání na vystupování, trénování choreografie na MAMA, focení... Jupí, jupí, jej... Aspoň ho to vyčerpá tak, že ho přestanou užírat jeho úvahy.

Zaujal místo na židli vedle I.N. a čekal, než se do kuchyně dostaví i zbytek jejich sestavy. Ten však taky docela kňučel, že mají kocovinu a že se jim nic nechce. Až na Felixe a Minha, kteří seděli vedle sebe a naproti Hyunjinovi. Ti se šťastně cpali nudlemi, které si ráno uvařili, a na Felixově tváři nezbyly jediné stopy po pláči, jehož začátek Hyun viděl v koupelně.

"Se divím, že Minho zase nepostuje na instagram to, jak něco žere," ušklíbl se Changbin, když viděl, jak do sebe nasává nudle, jako by snad týden a půl pouze okusoval jejich bonsai v pokoji.

"Víš, jak jsem u toho roztomilej a sexy? Plus je to dokonalé ASMR. Navíc Stays to zbožňují," hájil se Minho, ale nikdo z přítomných mu nestál za to, aby si přestal vychutnávat instantní pochoutku.

"Minho, žvýkej a nevyjadřuj se u toho, ano? Dál... Manažer a skoro půlka našeho týmu lehla na chřipku, takže tu mám mail s rozpisem našich aktivit. Máme samozřejmě tréninky a přípravy a všechno jako normálně... Až na Hyunjina s Felixem." Když leader vyslovil jejich jména, oba dva sebou trhli, jako by dostali elektrický šok, a nechápavě se zadívali na sebe a pak na Bang Chana. Včera v noci je někdo slyšel a teď je vyrazí ze skupiny, pomysleli si oba dva.

"Budete mít spolu ten reklamní spot na "Dior Men's new sneakers 'B27'". Už vám to říkali. Vlastně jde o natočení krátkého tanečního videa a nějaké focení. Všechny informace byste se měli dozvědět na soukromém tréninku, kde se začnete učit choreografii... Jen na to budete mít docela málo času, doufám, že to zvládnete, že jo?" Po tomhle nastalo ticho, dusivé a jedovaté ticho, které se rozpínalo mezi zmíněnými chlapci.

Na tuhle reklamní akcičku kompletně zapomněli a teď to zrovna nepatřilo na seznam věcí, co by spolu chtěli podnikat v příštích dnech. Jenže Hyunjinova pracovní morálka se ozvala i přes neutuchající bolest v mozku. Když by to nezvládli spolu secvičit, mohli by o takovou příležitost přijít a už by se nikdy nemusela opakovat. Mohla by je nahradit nějaká jiná skupina, která momentálně zdolávala cestu, kterou si Stray Kids už potem a tvrdou dřinou vydobyli. Proto rychle přikývl a odsouhlasil, že to určitě zvládnou v určeném čase a bude to bez chyb.

Felix se na něj díval vcelku překvapeně, přestože tuhle jeho stránku znal moc dobře. Nic ho nezastavilo, když chtěl něčeho dosáhnout. Proč by mu mělo tedy překážet to, co spolu prožili. Prostě to budou ignorovat a dělat svou práci, jak nejlépe umí.

Leader jejich skupiny jim dal instrukce k zítřejšímu počínání a pak dále pokračoval ve výčtu aktivit, které se týkaly všech členů.

Všichni odsouhlasili, že všemu rozumí a každý si šel po svém. Tak učinili i Felix s Hyunjinem. Hyun se vrátil do jejich pokoje a Felix zůstal v kuchyni u televize, aby nějak zabavil svou přehlcenou mysl, která ho táhla k zemi jako tří tunový balvan.

Zbytek dne spolu nepromluvili ani slovo. Ani jednomu z nich nepřišlo vhodné začít byť jen normální kamarádskou konverzaci nebo řeč na téma jejich společného natáčení. Jediné co, tak si večer popřáli dobrou noc jenom strohými slovy a každý se otočil k tomu druhému zády.

Ráno se první vzbudil Hyunjin, přičemž vstal asi půl hodiny před budíkem. Felix na druhé posteli ještě tiše oddychoval a delší stříbrné vlasy mu neposedně trčely do všech světových stran, jako by se chtěly vydat na výlet do každého kouta země.

"Kolik je?" zamumlal najednou mladší z dvojice, přičemž malinkato otevřel oči, ale ne víc než bylo nezbytně nutné.

"Ještě spi, až za půl hodiny je budíček," vysvětlil mu straší, i když se sám zvedl, protože se rozhodl, že se připraví dřív a nachystá aspoň kávu pro ostatní.

"Fajn," vydechl spokojeně Felix a zahrabal se zpátky do teploučké peřiny, ve které si připadal jako v kukle nebo jako v sushi rolce. Byla z něj v tu chvíli moc spokojená a moc šťastná sushi rolka.

Hyun se nad jeho jednáním jen usmál. Vždycky jejich pokoj opouštěl jako první on a když se Felixovi naskytlo pár minut spánku navíc, s velikým potěšením je přijal... Ne jednou kvůli tomu přiběhl pozdě.

Zanedlouho se však do kuchyně začali trousit ostatní členové, i Felix, a přípravy na odjezd do studia nabíraly na obrátkách.

Když konečně do místa určení dojeli, všichni se začali věnovat svým povinnostem... Zdokonalování choreografií, hlasové zkoušky, cvičení, posilování, běhání... Prostě dřina do úmoru a nikdy nekončící práce umělce zdokonalovat se. Po několika hodinách se Hyun s Felixem od nich odpojili a odebrali se do jiných prostor, kde si je vzali do parády vizážisté a stylisté. Otřeli pot, nanesli krémy, bázi, make-up, korektor, stíny, linky a všechno, co uznali za vhodné, aby je zdokonalili. A aby především zakryli Felixovy pihy, které se stále nacházely na seznamu nežádoucích věcí.

Navlékli je do outfitů lazených do tmavě modrých barev, v jednom kuse je upravovali a koordinovali, jak si mají stoupnout, jak se mají tvářit... Jako by sloužili pouze jako krásné hadrové panenky. Nikoho nezajímalo, jak je jim nepříjemné stát tak blízko sebe a dotýkat se jeden druhého.

Oba dva však byli profesionálové a odmítli si dovolit jakékoliv zaváhání nebo promítnutí niterních pocitů do jejich nádherných tvářích.