"Dejte mi chvíli," pousmál se Paul na Hyunjina s Felixem, sebral královskou sklenici ze hry Ring of Fire, do které během hry nalili části svých drinků, a odběhl do kuchyně.
"Hádám... Že mi tam naleje jed na krysy," odcedil skrz zuby Hyun a svázal si vlasy do culíku.
"Říkal jsi něco?" Paul se zrovna vrátil a postavil před něj sklenici s drinkem, který trošku poupravil.
"Nic," usmál se na něj sladce jako med blondýn a vyslechl si, že si musí stoupnout a vypít nápoj do dna. Naštvaně si odfrkl, ale nějakým zázračným způsobem se vydrápal na nohy, i když se mu to momentálně zdálo horší než výstup na nějakou hodně vysokou horu. Možná na okamžik zapřemýšlel, jestli to, co dělá, je bezpečné, ale jakmile viděl, že Paul jen čeká na to, až to vzdá, začal pít.
Stříbrovlásek ho s trochu vyděšeným výrazem sledoval a přemýšlel, jestli ho neměl zastavit, zatímco Paul neskrývaně okukoval jeho odhalený hrudník, čehož si ani Lix ani Hyun nevšimli. Hyun měl co dělat, aby to vážně celé dopil, samozřejmě s přestávkami, a stříbrovlásek na něj upíral ustaraný pohled. Štípalo ho to v krku, zároveň mu zvláštní sladkost lepila rty k sobě a obsah jeho žaludku uvažoval, jestli se nepodívá ven.
Asi minutu po tom, co dopil, se s ním zhoupnul celý svět, jako kdyby stál na lodi. Točilo se s ním všechno jako na kolotoči, takže se svezl na zem jako pytel hrušek.
"Dobrý? Jsi v pořádku?" staral se Felix, který ho celou dobu pozoroval, a hned se ho snažil chytit, aby si neublížil. Pohladil ho po rameni, připraven se s ním kdykoliv zvednout a doběhnout s ním aspoň ke dřezu kvůli případnému zvracení.
"Jo." Přikývl opile Hyunjin a začal se pohupovat ze strany na stranu. Dostal se za svou alkoholovou hranici.
"Myslím, že má dost," ozval se Paul a upil ze svého drinku, který si pro sebe namíchal zároveň s tím, co připravil Hyunjinovi toho smrťáka.
"Ty mi nemáš... Říkat. Kdy, kdy mám dost," bránil se Hyun trošku chabě a trošku rozkodrcaným hlasem.
"Hyung, nech toho. Pojď, zvedni se. Pomůžu ti do pokoje," oznámil mu stříbrovlásek, stoupl si a za pravou ruku ho začal tahat na nohy.
"Nechceš s ním pomoct?" nabídl se ochotně Paul, vystřelil ze sedu a za druhou ruku opilého blondýna vytáhl do stoje.
"Nemusíš, zvládnu to," odvětil stříbrovlásek nepříjemně. Nejdřív mu ho opije a teď nabízí pomoc. Nechápal to, ale nechtěl to s ním teď řešit, bylo důležitější dostat Hyuna do postele bez úrazu, takže ho podepřel a začal táhnout do schodů.
"Užžž jde-jdem spinkt?" zamumlal Hyunjin, když už se nacházeli asi v půlce cesty do pokoje.
"Ano, jdeme," vydechl unaveně Lix, jelikož nečekal, že koordinace Hyunjina bude tak moc namáhavá.
"Budeš spát... Budeš spát s-se mnou? N-ne s tou psychoprak-psychopvak-tickou cihlou Paulem?" nepřestával žvatlat starší z dvojice, u čehož se vážně snažil dojít aspoň trochu sám do pokoje. Vůbec si neuvědomoval, že s Paulem začal hrát jeho bláznivou hru a zatím ji slušně projížděl. Teď myslel jen na to, jak Paula nenávidí.
"Samozřejmě, budu spát s tebou," ujistil ho Felix bez emocí, jednou rukou otevřel dveře od svého pokoje a strčil Hyunjina dovnitř. Jestli se takhle cítila Ruby, když ho tenkrát v Austrálii taky takhle táhla do schodů, tak se jí musí zítra ráno ještě jednou omluvit.
"Hyung, pojď si lehnout," hlesl Felix, když viděl, jak se Hyun motá po pokoji, a dovedl ho až k posteli, na kterou ho posadil. U toho mu bohužel zmáčkl zranění na ruce, takže Hyun nepříjemně mručel a vytrhl se mu, ale aspoň zůstal sedět. Ruce položil svému příteli na nahé boky a začal mu klást mlaskavé polibky na břicho
"Jsi moc sexy, sun- sunshine, ne-nechci, aby tě viděl," zamumlal mu do jemné kůže starší a nepřestával ho oždibovat. Cítil stříbrovláskovy prsty ve vlasech, jenže zároveň cítil, že je mu hrozně. Zvláštní mravenčení se mu prohánělo snad v každém svalu, jeho žaludek byl jako na vodě a hlava se mu motala jako by měl závratě.
"Je mi strašně špatně," vydechl Hyunjin po chvíli a jen se čelem opřel o Lixovy břišní svaly.
"Musíš jít spát. Šup." Naznačil mu stříbrovlásek, že se má položit na postel. K jeho štěstí ho opravdu jeho milý poslechl, i když si okamžitě začal stěžovat, že se s ním ta postel vlní.
"Dej si jednu nohu na zem, tím se budeš kotvit. Bude to lepší," poradil mu mladší a sám mu sundal nohu z postele. Hyunjin chvíli něco dál mumlal, u čehož držel Lixovu ruku jako by to bylo lano, které ho drželo nad propastí všeho zlého. Potřeboval ho u sebe, přestože jeho vědomí přetrhávalo nitky s realitou a oddávalo se spánku.
Felix seděl vedle něj, ruku stočenou do nepohodlného úhlu, jak mu ji jeho milý objímal, a doufal, že Hyunjin nebude zvracet. Nakonec svou ruku vymanil z jeho sevření, ale stejně s ní Hyunjina začal hladit po vlasech, u čehož mu stáhl gumičku z vlasů, takže mohl jeho prameny lépe prohrabávat. Tu gumičku si už zas ze zvyku natáhl na zápěstí.
"Proč jsi to dělal, hyung? Měl ses na to vykašlat... Nebo jsi už zas měl pocit, že se z tebe snaží dělat idiota a tys mu to nechtěl dovolit?" povzdechl si mladší tiše, aby svého přítele neprobudil. Lhal by, kdyby řekl, že na něj není ani trochu naštvaný. Tak nějak doufal, že jejich večer skončí o něco lépe, ne že ho bude tahat kompletně na mol do postele. Proč vypil tu nechutnou věc z jejich alkoholové hry? Vždyť mohl říct ne. Také nechápal, proč mu to Paul namíchal. Přece mu muselo být jasné, že to Hyunjina sundá. A Hyunjinovi to muselo být jasné taky. Je to dospělý muž, má mít za sebe taky nějakou zodpovědnost, přemýšlel si v duchu Lix. Jeho přítel byl jen paranoidní a viděl problém tam, kde nebyl.
Najednou se ozvalo tiché zaklepání na dveře a za sekundu se ve dveřích objevila Paulova hlava.
"Jdeš se mnou ještě dolů?" zašeptal Paul, aby nevzbudil Hyunjina, a když Felix přikývl, nadšeně se usmál.
ČTEŠ
Věříš mi?
FanficVždy existuje člověk, který je vám blíž než všichni ostatní. V takovou chvíli začnete přemýšlet, jestli jde jen o opravdu hluboké přátelství, nebo už o lásku... O tom se podstatně hůř přemýšlí, když se jedná o dva kluky, kteří by mezi sebou rozhodně...