Věříš mi?

Kdo je Paul a Ruby?

"Řekni jim to dneska večer. Na chvíli s Jackem zabavíme Olivii a můžeš si s nimi v klidu promluvit," poradila Felixovi Rachel, zatímco seděla na židli u stolu a rozmlouvala s Felixem a Hyunjinem o jejich vztahu.

"Dobře. Hyunjine, chceš se toho nějak zúčastnit?" optal se Felix s pohledem spočinutým na blondýnovi. Konečně se zase učesal a vlasy stáhl.

"Měl bych se toho účastnit?"

"Nemyslím si, že je to nutné. Můžu ti mezitím povyprávět, jaký byl Felix jako dítě. Totálně na zabití," přerušila Rachel stříbrovláska, jež se nadechoval k odpovědi, a uličnicky se na Hyuna zatvářila.

"Opovaž-"

"V jednom kuse vyžadoval pozornost a pořád se mazlil s takovým malým tygrem," začala okamžitě Felixova sestra vyprávět, což Hyunjin dost uvítal. Těšil se, že se dozví nějaké nové informace o svém příteli.

"A než odjel do Koreje, tak se s kamarády tajně opili. A Felix se nalil tak moc, takže na toho plyšového tygříka začal křičet, že je to tygr bengálský a pak ho pozvracel," pokračovala se smíchem a Hyunjin se k jejímu chichotání přidal taky.

"A pak ještě na svého kamaráda vykydl čokoládový sprchový gel s tím, že prý smrdí. A na svou kamarádku pustil sprchu, to ta holka byla oblečená, že jí zalije prsa, aby jí prý vyrostly." V tu chvíli se chichotání změnilo v naprostý výtlem, přestože Felix jen seděl a oba dva je probodával uraženým pohledem a tiše zamumlal: "Ještě mu řekni, že jsem tenkrát přišel o své poprvé."

Myslel si, že to nemohl ani jeden z nich nemohl slyšet, jenže v tu chvíli se Hyunjin přestal smát a vytřeštil na něj oči. Upřímně doufal, že se přeslechl. Rachel to však odignorovala.

"Což mi připomíná jednu věc. Máma ti to chtěla nechat jako překvapení, ale... Vzhledem k tomu, že tu máš svého přítele a asi máte vlastní plány, jak strávit dny, tak bys to měl vědět," začala najednou vážnějším tónem a sjela oba dva kluk pohledem. Zastrčila si hnědé vlasy za ucho a ruce si položila na břicho.

"Dvacátého sedmého přijede Paul a Ruby. Budou tu s námi až do Nového roku. Má to být velké překvapení, tak dělej překvapeného," dostala se k pointě Rachel a uviděla zmatený pohled Hyunjina a překvapeně-vyděšeně-nadšený výraz Felixe.

"Oni přijedou sem?" Stříbrovlásek nějak neměl slov.

"Kdo je Paul a Ruby?" zajímal se starší z kluků, protože ani jedno z těch jmen neslyšel. Nebo jen špatně poslouchal?

"Já vás tu nechám, musím čůrat. Pak už zůstanu dole, napíšu, až bude večeře," rozloučila se Rachel a odkolébala se ven z pokoje.

"Paul a Ruby jsou mí nejlepší kamarádi z Austrálie. Ruby je kamarádka už od školky a Paul od základky. Nemůžu uvěřit tomu, že přijedou," vydechl Felix a fláknul sebou zády na postel. Nemohl tvrdit, že je nerad uvidí... Ba naopak. Byl nadšený, že se po dlouhé době sejdou naživo a ne jen skrz displej. Jenže tu měl svého přítele a trošku mu to komplikovalo plány na jejich klidné společné Vánoce. Doufal, že budou především spolu.

"Aha?" Hyunjin dost slušně netušil, jak má na tohle sdělení reagovat? Kolik tu mělo být lidí? Myslel si, že budou čas trávit taky trochu sami, a ne že jim tu budou dělat křeny Felixovi kamarádi. To rovnou mohli zůstat v dormu a čelit Hanovi s Minhem.

Po pár chvílích se oba dva zvedli a vydali se do kuchyně pro jídlo. U té příležitosti se seznámili s Jackem, přítelem Rachel, a strýčkem Rogerem, se kterým se nepanákuje. Tohle varování Hyun pochopil hned, co mu za večeři Roger pořád podával panáčky a pořád ho hecoval, aby si dal s ním. Naštěstí uposlechl Felixovy rady a vyhýbal se tomu, nebo ho Felix bránil, že ho má nechat být.

Po večeři nastal čas, kdy Felix šel přiznat barvu a Hyun jako "odhodlaná" lama stál za ním v obavách. Bál se reakce Felixovy rodiny, přestože mu několikrát bylo řečeno, že je stříbrovláskova rodina úplně jiná než ta jeho.

A to se mu potvrdilo hned vzápětí. Felixova mamka jenom přikyvovala a usmívala se a nakonec Felixovi řekla, že ho bude vždycky milovat. Jeho táta odsouhlasil její slova a slíbil mlčení přede všemi. Nakonec oba dva kluci skončili v náruči paní Lee, která jim řekla, že jsou úžasní mladí lidé a že ji tak moc těší, že jejich mladá láska pokvete. Hned na to tleskla rukama, pohladila Hyunjina po tváři a začala se ho vyptávat, jestli má raději krevety v těstíčku, s bylinkami nebo v nějaké omáčce.

"Tví rodiče jsou úžasní," oznámil blondýn s uculením Felixovi, když už se v pokoji chystali zalehnout a krásně se vyspat na zítřejší vánoční den. V Hyunovi však stále rezonovala krásná slova od jeho matky a její vřelé objetí. Trochu tušil, po kom jeho sunshine tak přítulná koala. A naprosto přesně věděl, po kom je jeho přítel tak úžasná a milá duše. Obecně v jejich rodinném kruhu panovala tak uvolněná a přátelská atmosféra, jakou on snad nikdy nezažil.

"To jsou. Mám pocit, že tě prakticky ofiko vzali do rodiny. Oni vždycky byli takoví milí a podporující absolutně ve všem," usmál se na něj, zatímco zatahoval žaluzie. Felix cítil neskutečnou vděčnost a štěstí, že má tak skvělou rodinu, která ho ve všem podporuje. Byl rád, že Hyunjina bez okolků nebo trapného vyslýchání prostě vzali.

"Děkuju, sunshine," hlesnul starší z dvojice, zatímco jeho společník zhasínal světlo a vzápětí si lehal k němu do postele.

"Za co?" Přestože v pokoji už vládla tma, Felix se snažil rozpoznat, co za výraz hraje na staršího tváři. To se mu nepovedlo, takže jen nahmatal blondýnovu ruku a propletl si s ním prsty. Konečně měli k dispozici velkou postel, takže si každý mohl zachovat aspoň trochu prostoru a mohli si zvolit jakoukoliv polohu, ve které usnou.

"Že tu s tebou můžu být," zamumlal tiše jako odpověď Hyunjin a lehce políbil hřbet ruky, kterou měl ve svém sevření. Z celého dne mu v mysli zůstalo dojetí a stříbrovláskovo nadšení, které se mu celý den zračilo v očích, ať už se objímal se svými sourozenci, nebo se snažil vytvořit příjemné prostředí pro něj.

"Ty jsi pako, není za co děkovat. Jsem moc rád, že tu jsi." Mladší se na svého přítele ještě více natiskl a hlavu mu zavrtal do krku, aby mohl vdechovat opojnou čokoládo-karamelovou vůni, která vždy Hyunjina provázela.