9. | Pláž

976 71 6
                                    

Nečekala jsem, že se budu při setkání s Lukem cítit takhle rozpolceně. Nejdříve jsem se mohla radostí zbláznit, když jsem ho konečně znovu spatřila. Na druhou stranu jsem teď cítila tlačená časem, protože jsem měla jen tři dny na to, abych mu řekla veškerou pravdu. Člověk by si myslel, že to nemůže být tak těžké. Přeci jen to měla říkat člověku, kterého z celého srdce miluju a který mě celým srdcem miluje zpět. Ale byl tu jeden háček. Jakmile mu to řeknu, dostanu ho do situace, kdy se bude muset rozhodnout, co je pro něj důležitější. Kariéra, či rodina. Byla jsem s ním od začátku, kdy byl v podstatě jen mladý kluk, který si šel tvrdě za svým snem. V tu chvíli jsem dělala maximum pro to, abych mu dala najevo, že ho podporuju. Chápala jsem jeho zaneprázdněnost a ignorovala tu neskonale dlouhou dobu, kdy jsme byli od sebe. Přijde mi neskutečně nespravedlivé, že teď budu zaujímat úplně jiný prostor. Stačí mu říct tuhle jednu informaci a změním mu celý život.

„Nad čím tak usilovně přemýšlíš?" zeptal se mě Luke, který ležel na osušce vedle mě a nechával sluneční svit, aby mu sušil mokrou kůži.

„Nad svatbou," zalhala jsem, „už se to hrozně blíží," špitla jsem. „Jsem z toho docela nervózní, víš? Přeci jen jde o mé rodiče. Tahle svatba je pro ně jako druhá šance. Nový start a já chci, aby to bylo perfektní."

„Vždyť bude," chytl mě za ruku a věnoval mi drobný úsměv. „Vsadím se, že jsi nad organizací svatby osobně dohlížela."

„To jo, ale-"

„V tom případě se nemáš čeho bát," vyhrkl a já na něj povytáhla obočí. „Bude to perfektní."

„Jsem tak strašně ráda, že jsem zase s tebou," zašeptala jsem. „Jenom ty mě dokážeš pořádně ukonejšit. Nechci tím říct, že po telefonu a skypu jsi mi nebyl dostatečnou podporou, ale nemohla jsem se zkrátka dočkat, až zase budu v tvé blízkosti."

„O tom mi ani nemusíš vyprávět, protože bez tebe jsem na tom byl dost podobně. Neumíš si představit, kolikrát jsem měl chuť nepřijít na jeden z našich koncertů, protože jsem nechtěl zažít další dlouhou show, které bys nebyla součástí," odvětil a já se otočila na břicho, abych nabrala bronz i na svá záda. Opřela jsem se o ruce a sluneční brýle si dala do vlasů.

„Dneska večer máš ale volno, viď?" špitla jsem natěšeně.

„Vždyť to víš moc dobře, Kim," řekl pobaveně. „Koncert máme až v sobotu večer, takže máme celý dnešek a zítřek jen pro sebe. Pročpak? Co máš v plánu?" zeptal se s úsměvem.

Říct ti pravdu, pomyslela jsem si. Dneska jsem to Lukovi chtěla říct, protože jsem to v sobě už nesnesla déle dusit. Vědělo to až příliš mnoho lidí a já nechtěla, aby se někdo z nich o tom omylem prořekl. Obzvláště po tom, co jsem své velké tajemství řekla Michaelovi, jsem si nebyla ničím plně jistá. Chtěla jsem mu věřit, ale věděla, že by mohl svou mlčenlivost ovlivnit svými city a to by mělo ošklivý následek.

„Půjdu se smočit ve vodě," upozornila jsem Luka, když jsem se zvedla na nohy. Ve vodě byl totiž Michael s Ashtonem a já si s oběma chtěla promluvit. „Klidně tu můžeš zůstat," řekla jsem pobaveně, když se Luke začal zvedat, „půjdu za Michaelem a Ashtonem."

Díky bohu se mi podařilo Luka přesvědčit a k vodě jsem se vydala sama. V moři jsem se téměř rozeběhla, ale samozřejmě se mi nohy propadaly do horkého písku, takže můj běh celkem zpomalen. Jakmile jsem si však chodidla ochladila v moři, cítila jsem se lépe. Voda byla na krajích prohřátá, ale čím hlouběji jsem postupovala, tím více mě studila. Michael s Ashtonem si mé přítomnosti nevšimli a mě se k nim podařilo doplavat v naprosté tichosti.

Breathing for Two [CZ] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat