,,Ale je dobře, že sis našel někoho jako je on." řekl s úsměvem a já se zarazil, než jsem se pousmál.
,,Já vím. Půjdu udělat snídani, chceš taky?" zeptal jsem se ho s úsměvem a pokračoval v cestě do kuchyně.
,,Už jsem jedl, ale děkuju." řekl a vrátil se ke své křížovce. Jen jsem přikývnu, i když mi bylo jasné, že mě nevidí a vešel do kuchyně. Nakonec jsem udělal jen obyčejná míchaná vajíčka s opečeným toustovým chlebem a potom jsem se i s talíři vydal zpátky do mého pokoje.
,,Měly by jste jíst v jídelně." řekl a já se zastavil uprostřed kroku.
,,Em no.. Liam bude určitě ospalý a tak no.. tak jsem ho nechtěl tahat dolů ale.. ale půjdeme se najíst sem no a tak no.."
,,Jenom klid, dělám si srandu, jezte si kde chcete." zasmál se a já se tedy vydal k sobě do pokoje. Jen co jsem vešel dovnitř, naskytl se mi pohled na Liama, který se zrovna oblékal. Pár vteřin jsem jen nehnutě stál mezi dveřmi a sledoval ho, než jsem přešel ke stolu, na který jsem následně položil talíře i s příbory.
,,Dobré ráno." řekl jsem mu s úsměvem a přešel k němu.
,,Ahoj zlato." řekl s úsměvem a přešel ke mě, načež mě pohladil po tváři. Miluju ho.
,,Udělal jsem snídani." řekl jsem mu nakonec s drobným úsměvem. Chvílemi jsem pořád myslel na Kaita a na to, co mi udělal, ale díky Liamovi jsem zvládal myslet i na něco jiného. Nakonec jsme se u mě v pokoji najedli a povídali si snad o všem možném, s výjimkou Kaita, dětství, rodiny a sexu. Ano jsou chvíle, kdy by mě vážně zajímalo, jaké by to s Liamem bylo, ale.. mám strach. Nechci s ním teď zacházet dál, protože jsem si téměř na 100% jistý, že bych během toho zpanikařil a nejspíš z toho i vycouval a nechci, aby se to stalo. Liam by se pak určitě bál cokoliv udělat a to nechci. Chci aby to mezi námi bylo lepší, bez problémů, ale... dokud se z tohohle nedostanu, tak nejspíš nebudeme moct dělat nic..
,,Víš.. přemýšlel jsem.." začal jsem a dál měl položenou hlavu na jeho stehnech, zatímco mě hladil ve vlasech.
,,Nad čím?" zeptal se mě s úsměvem, aniž by přestal s tím, co doteď dělal.
,,Možná bych měl jít k nějakému psychologovi nebo tak.. abych se z toho dostal a nic mě neblokovalo, nebo jak to nazvat.." řekl jsem mu zamyšleně.
/*/*/*/*/*/*/*/*/
Vítám vás u další kapitoly, jak si myslíte, že to bude pokračovat?
ČTEŠ
Bodyguard
De TodoNatlačil mě na zíďku která byla kousek od nás a já už čekal na ránu. Napřáhl se pěstí a já radši křečovitě zavřel oči a čekal. ,,Co si myslíš že děláš kreténe?!!" zařval na nikoho a já otevřel oči. Přede mnou stál nijakej bělovlasej kluk v kožený bu...
