,,Jmenuješ se Nori, je ti 16, žiješ u bratra, ve škole se bavíš jen s Ritou, ve škole tě kvůli ní často šikanují obzvláště ten kretén, rodiče vás opustily,-" ,,Fajn to stačí! Ale co tu k sakru děláte?! Nepotřebuju bodyguarda ani nic podobného takže sbohem." řeknu a vydám se domů. ,,To asi nepůjde, je moje práce se o tebe starat " řekne a jde za mnou. Ignoruju ho a když dorazím domů zabouchnu před ním dveře. Zuju se a vydám se do pokoje. ,,Kdo to je?" zeptá se Saki aneb ten debil co se mě pokusil znásilnit. ,,Em ni-nikdo" řeknu a rychle ho obejdu. ,,Notak kampak to jdeš?" Zeptá se nevině a najednou se nějakým záhadným způsobem ocitnou natlačený na stěnu před svým pokojem. ,,Užijeme si ne?" Zeptá se s úšklebkem. Rychle začnu přemýšlet jak se z té situace dostat. Nakonec zvolím nejrychlejší a nejúčinnější řešení. Kopl sem ho kolenem do rozkroku, odstrčil ho od sebe a rychle zalezl do pokoje ve kterém jsem se následně zamkl. ,,Tak nepotřebuješ pomoc jo?" ozve se posměšný hlas z postele. Rychle a vyděšeně se otočím směr postel. Pan bunda nesoucí jméno Kaito ležel na MOJÍ posteli a házel si s klíčema? ,,Co? Ale jak-" ,,Mám klíče blbe." řekne, chytne klíče a ukáže mi je. ,,Vypadni z mojí postele! A co tu vůbec děláš?! Tohle je vloupání uvědomuješ si to?!" zařvu na něj. ,,Za prvé.. jen jsem se nudil když sis to tam rozdával se Sakim. Za druhé.. jak jsem říkal mojí prací je tě hlídat. A za třetí.. není to vloupání jen dělám svou práci." řekne a sedne si. ,,Jak jako rozdával?! Tak abys věděl nejsem teplej!" křiknu na něj. On mezitím vstal. ,,Takže dík za návštěvu budu rád když už nepřijdeš." řeknu a vystrčím ho pryč dveřmi které jsem odemkl a otevřel a hned za ním zavřel a zamknul. Klíč jsem pro jistotu nechal v zámku aby nemohl odemknout. Co to je sakra za cvoka?! Ještě jsem před dveře šoupnul komodu kdyby je chtěl vyrazit. Hodil jsem tašku na postel, sedl si k počítači a pustil si do sluchátek film Avengers: Age of Ultron jen abych nemusel poslouchat jak ty kretény za dveřmi tak bratrovu zkoušku kapely.
****************
Takže je tu další kapitola. Jak jinak.. každopádně zná nikdo ten pocit když sedí na gauči a snaží se vymyslet jméno do příběhu? Tak to se mi zrovna teď stalo. Sedím si takhle na gauči a najednou můj milovanej kocourek skočí na linku. Bum a jméno je na světě. Jelikož není nic lepšího než pojmenovat úchyla v příběhu jako domácího mazlíčka že? 😅😄
ČTEŠ
Bodyguard
De TodoNatlačil mě na zíďku která byla kousek od nás a já už čekal na ránu. Napřáhl se pěstí a já radši křečovitě zavřel oči a čekal. ,,Co si myslíš že děláš kreténe?!!" zařval na nikoho a já otevřel oči. Přede mnou stál nijakej bělovlasej kluk v kožený bu...
