vzpomínky

1.7K 140 6
                                    

Ne nemysli na to sakra!! Už je to přece za mnou... stalo se to jen jednou a v žádném případě se mi to nelíbilo!! Jak si o mě mohla Rita tohle vůbec myslet!!! To prostě nedává smysl... znám ji už tolik let a... a nikdy bych si nemyslel že by si o mě něco takového myslela... ona přece ví jak to bylo nebo ne? Byla jediný člověk kterému jsem to řekl... ,,Tak tady jsi." ozve se za mnou mě už krapet známý mužský hlas. Hádejte kdo to byl? Ano pan bunda. Co ten tady dělá?!! ,,Zmiz nemám náladu hrát tu tvoji hru na ochranku." řeknu a setřu si slzy. Nechci aby mě kdokoliv viděl brečet..... ,,Není to žádná hra, a navíc už je noc, měl bys jít domů." řekne a já se zaraženě kouknu na oblohu. No jo... vážně je noc... ,,Takže?" ozve se zase bunda. ,,Co?" ,,Doprovodím tě domů ano?" ,,Tss..  nejsem děcko můžu tam jít sám." řeknu a vydám se domů. ,,Tvůj dům je druhým směrem." uchechtne se. Sakra trapas . Rychle jsem se otočil a vydal se tedy druhým směrem. Bunda si ale asi nedá pokoj a jde ta mnou... tss začíná mě dost štvát. Po chvíli dorazíme ke mě domů. ,,Fajn doprovodil si mě domů teď už můžeš zmizet." řeknu chladně ale myslím že to nemá moc velký význam vzhledem k tomu že mi z očí pořád tečou slzy. ,,Smůla teď tě tu nenechám samotného, podle mých záznamů si se jednu dobu pokoušel zabít nedovolím aby se to stalo zase." řekne a aniž bych ho pustil vejde dovnitř. Tsss.. Naštvaně za ním zavřu a už ze zvyku zamknu. ,,Kde máš kuchyň udělám něco k jídlu." ozve se zase bunda. Dovedu ho tedy do kuchyně. ,,Nemusíš tu vařit." řeknu otráveně.

BodyguardKde žijí příběhy. Začni objevovat