Bodyguard

Zapomenout na vše, co se stalo

,,To by.. to by bylo fajn." řekl jsem mu s úsměvem. S Lizzie jsem se neviděl už několik let, je to šíleně dlouhá doba.. Vždycky byla moc fajn, pamatuju si, jak jsme se schovávali v mém domku na stromě a plánovali pirátské výpravy za pokladem, který představovali domácí sušenky, které vždy pekla má mamka. Děda obvykle předstíral, že je naším nepřítelem a celý poklad chce získat on sám. Rád na ty chvíle vzpomínám, ale je krapet smutné, že mám s dědou o dost lepší vztah, než jaký jsem vždy měl se svým otcem. ,,Dobře tak v tom případě se za ní zítra stavíme, co ty na to? Stejně jsem její mamce slíbil čerstvá jablka." řekl s úsměvem děda a já jen přikývl. Celý zbytek dne jsme strávili vzpomínáním na staré časy a probíráním toho, co je u nás nové. Nakonec jsem si dal sprchu a potom odešel do matčina pokoje, ve kterém budu spát, dokud mi nepřijde má postel. Jsem tak rád, že to vyšlo a já jsem konečně od všeho pryč. Pryč od bývalé školy, od otravného bratra, od Rity, od Kaita.. Kaito.. co teď asi dělá? Hledá mě, nebo si našel jinou oběť? Pořád pokračuje v sázkách podobným té, která se týkala mě? Pořád nechápu, proč něco takového vůbec udělal.. Myslel jsem, že mu na mě záleží, alespoň trošku.. Ale asi jsem se spletl, nikdy ke mě nic necítil, šlo mu jen o to, aby vyhrál sázku a dostal mě do postele. Pokračoval by v tom, kdybych na to nepřišel? Nebo by se se mnou rozešel? Vždyť to co jsme mezi sebou měli by se jen těžko dalo nazvat vztahem. I tak je ale trochu děsivé, že toho o mě věděl tolik.. Povzdechl jsem si a převalil se na druhý bok. Neměl bych to řešit. Co bylo bylo a já bych to měl překonat, zapomenout na něj i na všechno, co se mezi námi stalo. I na to, co mezi námi mohlo být, kdyby jen neplnil nějakou sázku.. 

/*/*/*/*/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly, snad se líbilo

Budu ráda, když mi napíšete, jak si myslíte, že to bude pokračovat