,,Mrzí mě, že si ho musel vidět. Chtěl jsem, abys ho už nikdy nemusel vidět." povzdechl si Liam, zatímco za mnou šel po schodech nahoru s úmyslem jít do mého pokoje.
,,To nic, měl jsem na tebe čekat, jak jsme se domluvily jen.. jen jsem se bál, že si zapomněl." přiznal jsem se mu a otočil se na něj.
,,Nezapomněl jsem, nikdy bych na tebe nezapomněl." ujistil mě a pohladil mě ve vlasech. Zbožňuju, když tohle dělá. ,,Jen se to krapet prodloužilo." dodal a já jen přikývl, načež jsem po chvíli vešel do svého pokoje.
,,Nepustíme si nějaký film? Alespoň přijdeme na jiné myšlenky." řekl jsem mu s úsměvem a přešel ke stolu, na kterém jsem měl notebook.
,,To zní dobře, něco vyber." řekl spokojeně a zezadu mě objal. Nakonec jsem tedy vzal notebook k posteli a položil ho na noční stolek. Liam si mezitím lehl na postel a následně poklepal na místo před sebou, blíž k nočnímu stolku, kam jsem si následně vlezl zády k němu. Mám jen jednolůžkovou postel, takže si mě k sobě musel natisknout, abych nespadl. Což mi ani v nejmenším nevadilo. Spíš naopak, rád jsem ležel takhle blízko u něj. Ještě jsem se natáhl k notebooku a něco pustil. Ale filmu jsem nevěnoval absolutně žádnou pozornost, vlastně jsem se ani nedokázal soustředit na jakýkoliv děj.
,,Nepustíme radši jen písničky? Stejně tomu nevěnuješ absolutně žádnou pozornost." řekl s úsměvem, aniž by mě přestal hladit po boku. Jen jsem přikývl, aniž bych vůbec vnímal co říkal. Pořád se mi v hlavě přehrávalo ono setkání s Kaitem. Takže.. Liam říkal, že k němu přijede bratranec.. Znamená to tedy, že Kaito je Liamův bratranec? Počkat. Ti dva jsou příbuzní?! Jak může být někdo tak úžasný jako Liam příbuzný s někým, jako je Kaito?!
,,Ty Liame.." oslovil jsem ho, když vybíral nějakou hudbu.
,,Copak?" zeptal se a podíval se na mě.
,,Kaito on.. je to tvůj bratranec. Že mám pravdu?" zeptal jsem se ho a uhnul pohledem.
,,Nechtěl jsem, aby ses to dozvěděl, chtěl jsem tě od něj držet dál. Ale.. ani tak nedovolím, aby ti zase něco udělal." ujistil mě a dal mi pusu do vlasů. Chtě nechtě jsem se musel pousmát. Jsem vážně rád za to, že je tu Liam se mnou a nedovolí, aby mi Kaito cokoliv udělal. Zase.. Počkat zase? Neřekl jsem mu přece jméno toho, kdo mě přiměl přestěhovat se. Nikdy jsem mu neřekl, že jsem se s Kaitem setkal..
,,Jak víš o tom, že to byl on?" zeptal jsem se ho a podíval se mu do očí.
,,Zlato, takové věci prostě jen tak nezapomeneš a i když to je už dost dávno, zařídím, že ti to znovu neudělá. Už nikdy ti nic neudělá." ujistil mě a já se cítil víc v bezpečí, i tak mi ale v hlavě běhala spousta otázek.
,,Pořád to není zas tak dávno.. vždyť se to stalo krátce předtím, než jsem se sem přistěhoval.." zamumlal jsem a slabě se otřásl nad tou vzpomínkou.
,,Počkat. Cože? Jak krátce předtím, než jsi se přistěhovat? Vždyť je to už pár let od doby, co tě.. no vždyť víš.." řekl a já ho zůstal nechápavě sledovat.
,,Co mě co?" zeptal jsem se ho nechápavě. Absolutně nechápu, o čem to mluví. Vždyť jsem ho přece neviděl nikdy předtím, než přišel s tím, že je to můj bodyguard.
,,Od doby co tě znásilnil.."
/*/*/*/*/*/
Vítám vás u další kapitoly
Jak si myslíte, že to bude pokračovat?
A hlavně, co si myslíte o tomto odhalení minulosti?
ČTEŠ
Bodyguard
AcakNatlačil mě na zíďku která byla kousek od nás a já už čekal na ránu. Napřáhl se pěstí a já radši křečovitě zavřel oči a čekal. ,,Co si myslíš že děláš kreténe?!!" zařval na nikoho a já otevřel oči. Přede mnou stál nijakej bělovlasej kluk v kožený bu...