Bodyguard

Už nikdy ti nic neudělá

,,Mrzí mě, že si ho musel vidět. Chtěl jsem, abys ho už nikdy nemusel vidět." povzdechl si Liam, zatímco za mnou šel po schodech nahoru s úmyslem jít do mého pokoje. 
,,To nic, měl jsem na tebe čekat, jak jsme se domluvily jen.. jen jsem se bál, že si zapomněl." přiznal jsem se mu a otočil se na něj.
,,Nezapomněl jsem, nikdy bych na tebe nezapomněl." ujistil mě a pohladil mě ve vlasech. Zbožňuju, když tohle dělá. ,,Jen se to krapet prodloužilo." dodal a já jen přikývl, načež jsem po chvíli vešel do svého pokoje. 
,,Nepustíme si nějaký film? Alespoň přijdeme na jiné myšlenky." řekl jsem mu s úsměvem a přešel ke stolu, na kterém jsem měl notebook. 
,,To zní dobře, něco vyber." řekl spokojeně a zezadu mě objal. Nakonec jsem tedy vzal notebook k posteli a položil ho na noční stolek. Liam si mezitím lehl na postel a následně poklepal na místo před sebou, blíž k nočnímu stolku, kam jsem si následně vlezl zády k němu. Mám jen jednolůžkovou postel, takže si mě k sobě musel natisknout, abych nespadl. Což mi ani v nejmenším nevadilo. Spíš naopak, rád jsem ležel takhle blízko u něj. Ještě jsem se natáhl k notebooku a něco pustil. Ale filmu jsem nevěnoval absolutně žádnou pozornost, vlastně jsem se ani nedokázal soustředit na jakýkoliv děj. 
,,Nepustíme radši jen písničky? Stejně tomu nevěnuješ absolutně žádnou pozornost."  řekl s úsměvem, aniž by mě přestal hladit po boku. Jen jsem přikývl, aniž bych vůbec vnímal co říkal. Pořád se mi v hlavě přehrávalo ono setkání s Kaitem. Takže.. Liam říkal, že k němu přijede bratranec.. Znamená to tedy, že Kaito je Liamův bratranec? Počkat. Ti dva jsou příbuzní?! Jak může být někdo tak úžasný jako Liam příbuzný s někým, jako je Kaito?! 
,,Ty Liame.." oslovil jsem ho, když vybíral nějakou hudbu.
,,Copak?" zeptal se a podíval se na mě.
,,Kaito on.. je to tvůj bratranec. Že mám pravdu?" zeptal jsem se ho a uhnul pohledem.
,,Nechtěl jsem, aby ses to dozvěděl, chtěl jsem tě od něj držet dál. Ale.. ani tak nedovolím, aby ti zase něco udělal." ujistil mě a dal mi pusu do vlasů. Chtě nechtě jsem se musel pousmát. Jsem vážně rád za to, že je tu Liam se mnou a nedovolí, aby mi Kaito cokoliv udělal. Zase.. Počkat zase? Neřekl jsem mu přece jméno toho, kdo mě přiměl přestěhovat se. Nikdy jsem mu neřekl, že jsem se s Kaitem setkal..
,,Jak víš o tom, že to byl on?" zeptal jsem se ho a podíval se mu do očí.
,,Zlato, takové věci prostě jen tak nezapomeneš a i když to je už dost dávno, zařídím, že ti to znovu neudělá. Už nikdy ti nic neudělá." ujistil mě a já se cítil víc v bezpečí, i tak mi ale v hlavě běhala spousta otázek.
,,Pořád to není zas tak dávno.. vždyť se to stalo krátce předtím, než jsem se sem přistěhoval.." zamumlal jsem a slabě se otřásl nad tou vzpomínkou.
,,Počkat. Cože? Jak krátce předtím, než jsi se přistěhovat? Vždyť je to už pár let od doby, co tě.. no vždyť víš.." řekl a já ho zůstal nechápavě sledovat.
,,Co mě co?" zeptal jsem se ho nechápavě. Absolutně nechápu, o čem to mluví. Vždyť jsem ho přece neviděl nikdy předtím, než přišel s tím, že je to můj bodyguard.
,,Od doby co tě znásilnil.." 

/*/*/*/*/*/

Vítám vás u další kapitoly

Jak si myslíte, že to bude pokračovat?

A hlavně, co si myslíte o tomto odhalení minulosti?