Bodyguard

zloděj a kastroly

Z pokoje jsem vyšel až na večeři. Nějak jsem neměl hlad, ale bratr by měl zase kecy. Vypl jsem počítač a vyšel z pokoje. Kaito naštěstí zmizel což je fajn. Sešel jsem schody a šel do kuchyně. V kuchyni byl bratr a ti jeho kámoši byly pryč stejně tak i ta jeho holka. ,,Tys vařil?" podivím se. On nikdy nevaří. ,,Ne uvařila Sabrin než odešla." řekne a nandá jídlo. ,,Uf to se mi ulevilo" uchechtnu se. On mě propálil pohledem a položil přede mě jídlo. ,,Zítra přijde Rita." řeknu po chvilce. ,,Nedělejte hluk budeme mít zkoušku." ,,Velmi vtipné." řeknu nepříjemně. On se jen uchechtne. Jak typické. ,,Pozítří odjíždíme máme koncert takže tu zůstaneš a nic nezničíš." ,,Na jak dlouho budeš pryč?" ,,Asi měsíc." ,,Ok" Vždycky jezdí pryč přibližně na měsíc, upřímně si myslím, že se spíš jen někde fláká, ale to je vedlejší. Po jídle jsem šel zpět do pokoje a připravil si věci do školy. Potom jsem si šel dát sprchu a následně šel spát. Další den jsem šel zase do vězení jménem škola. Tam se nedělo nic neobvyklého. Výuka, zmlácení a následně jsme šli s Ritou ke mě. Bratr měl zkoušku a Rita mě stejně jako vždy napodobila v tom jak si zacpávám uši. Celá ona. Došli jsme ke mě do pokoje. "Bratr zítra odjíždí." "Kam?" "To nevím prý mají nějakej koncert či co, bude pryč na měsíc." "Takže tu budeš sám?" "Ano." "Jestli chceš můžeš být u nás, maminka tě má ráda a tatínek je na služební cestě." "Ne zvládnu to tady sám už mi není 8." Jo moc dobře si pamatuju jak jsem tady byl v 8 jednou sám a ze strachu jsem utekl k Ritě. "To byla zábava, maminka si myslela že si zloděj." "To jo málem mě přetáhla bejsbolkou." "Stejně nechápu proč si k nám lezl oknem.." "Nechtěl jsem vás vzbudit." "A proto si shodil na zem ty kastroly." Najednou oba vybuchneme smíchy. 

*********

Tato kapitola je téměř o ničem