,,Nemusíš být tak nejistý." ozvalo se z druhé strany hovoru spolu s mírným smíchem. Ale... jak bych nemohl být nejistý, když právě mluvím s někým, kdo mě v podstatě vydírá?! Nic jsem mu na to neřekl a pocit toho, že dělám něco špatně. Konec konců, Liam není pryč ani hodinu... ,,Kotě, nevolám ti kvůli tomu, abych si tady povídal sám se sebou." ozval se po pár minutách ticha. V ten okamžik jsem se zarazil. Ten hlas... Proč... proč mě oslovil zrovna takhle? Cítil jsem, jak se můj tep zrychlil a začal jsem se mírně třást.
,,Kaito?" zeptal jsem se nejistě a byl čím dál víc vyděšený. Co když je to on? Když se nad tím zamyslím, dávalo by to smysl. Oslovuje mě stejně jako on. Ví, kde Liam bydlí. Ví, co Liam dělá. Jak by to mohl všechno vědět, kdyby to nebyl Liamův bratranec?! Mělo mi to dojít už dřív! Jsem pitomec!
,,Ano? Teda co? Zlato, s někým si mě pleteš." ozvalo se z telefonu nejistě a já si byl na sto procent jistý, že je to on.
/*/*/*/*/*/*/
Vítám vás u další kapitoly, omlouvám se za neaktivitu
ČTEŠ
Bodyguard
RandomNatlačil mě na zíďku která byla kousek od nás a já už čekal na ránu. Napřáhl se pěstí a já radši křečovitě zavřel oči a čekal. ,,Co si myslíš že děláš kreténe?!!" zařval na nikoho a já otevřel oči. Přede mnou stál nijakej bělovlasej kluk v kožený bu...
