Královská povinnost - STARÁ VERZE

Žhavý rozhovor

"To je kvůli tomu co ti řekla matka?" zeptal se a já na k němu zvedla hlavu, abychu viděla do očí. Sedla jsem si na postel, on si sedl vedle mě a chytil mě za ruku.
"Co by mi měla říkat?" zeptala jsem se a on zakrouzil hlavou.
"Neumíš lhát. Vím, že s tebou mluvila. James vás slyšel a řekl mi to." pověděl.
"Neřeš to." řekla jsem.
"Netrap se tím co ti řekla. Matka je už taková." pravil.
"Já se tím netrápím." řekla jsem.
"Vidím to na tobě." zašeptal.
"Vždyť ona má tak nějak pravdu Chrisi." pověděla jsem.
"Neposlouchej ji. Je to naše věc. Je mi jedno co si o nás budou lidé povídat, když rok po svatbě nebude na světě následník. Já si klidně počkám. Nebudu naléhat ani nic takového. Až se sama rozhodneš, že se nastěhuješ do mého pokoje, tak to uděláš. Co je na tom, je jedno jestli to bude měsíc, rok nebo pět let po svatbě." řekl.
"Sebastian mi řekl totéž, tehdy na mých narozeninách, tvoje matka mi to řekla a mají pravdu. Na co bych tu jinak byla?" pravila jsem.
"Sebastian ti řekl totéž?" zeptal se.
"O čem myslíš, že jsme se na tom balkóně hádali? Řekl mi, že moje sestra je hloupá, protože vyměnila krále za nějakého poddaného. Tak jsem mu dala facku, řekl mi, že jsem drzá a vrátil mi to. Hádali jsme se, pak mě prostě políbil zrovna když si přišel." pověděla jsem.
"On tě uhodil?!" zeptal se naštvaně, vstal a šel ke dveřím. Vstala jsem také a chytila ho za levé rameno, než stačil dojít je dveřím.
"Co chceš jako dělat?" zeptala jsem se.
"Chci ho přinejmenším zbít." řekl naštvaně.
"Pojedeš přes celou Francii kvůli jedné facce?" zeptala jsem se.
"Nech to plavat. Je to jedno." dodala jsem.
"Ne, není to jedno. Nikdo ti nezkřiví ani vlásek a nikdo mi nebude sahat na to, co je moje." pravil, já ho pustila a naštvaně na něj pohlédla.
"Nejsem majetek." řekla jsem, on mě chytil za pas a přitáhl k sobě. Naklonil se mi k uchu a sladce zašeptal : "Jsi jen moje."
Pak se trošku dotáhl, ale nepouštěl mě. Díval se mi do očí a já se koukala do těch jeho modrých, ve kterých jsem se naprosto ztrácela. Do pokoje vešel James a za ním Rose. Hned jsem Chrise od sebe odstrčila a pohlédla na Rose.
"Nechtěli jsme vás vyrušit, ale chce s vámi mluvit tvá matka Chrisi." řekl James. Chris se na mě podíval a já zakroutila hlavou.
"Ne já s ní mluvit nechci. Ať mě za to klidně zabije." řekla jsem.
"Nikdo nebude nikoho zabíjet, jedině já Sebastiana až ho uvidím." pověděl Chris.
"Nedramatizuj to, jedna facka." řekla jsem. Chris se na mě zamračil, James se také zamračil a Rose se na mě dívala s otevřenou pusou.
"On tě uhodil?" zeptal se James.
"Ano, ale já jeho první. Takže byl v právu." pověděla jsem.
"No to teda nebyl v právu. Nemá právo na tebe sahat." řekl naštvaně.
"Kdo to právo má?" zeptala jsem se.
"Jenom já na tebe můžu sahat." řekl a přitáhl si mě k sobě.
"A Rose." řekl a zasmál se.
"Žárlivec." pověděla jsem a uchechtla se. James se zasmál, natáhl ke mě ruku a Chris mu ji odstrčil. Odtáhla jsem se od Chrise zrovna ve chvíli kdy se otevřely dveře. Vešla jeho matka a Rose s Jamesem se jí uklonili. Pak odešli na chodbu.
"Chci s vámi mluvit." řekla.
"To už víme a o čem?" odvětil Chris.
"Rozhodla jsem se, že tu nějaký čas zůstanu a dohlédnu na to, aby si nevyhazoval konkubíny, které ti budu posílat. Jelikož tady ta nechce plnit své povinnosti manželky, musím se postarat o to, abys měl následníka trůnu." pověděla. Už jsem otevírala pusu, že jí řeknu nějakou nehezkou poznámku na její osobu, ale Chris mě předběhl.
"Má jméno matko. Klidně tu zůstaň, ale to nemění nic na tom, že s těma husama bez mozku nechci nic mít a rozhodně ne děti. Až budeme chtít, následník trůnu bude, je to naše věc." řekl.
"Lidé si začnou povídat." pravila.
"No a? Tak o nás budou mluvit, je mi to jedno. Nech naše soukromí laskavě na pokoji. Jsme dost staří na to, abychom si sami rozhodli jestli chceme mít dítě, nebo ne. Ty se radši pořádně starej o Sebastiana. Tvůj oblíbený syn má nejméně čtvrtou ženu a i ta dříve, nebo později spáchá sebevraždu." pravil rozčíleně.
"Sebastiana do toho netahej." řekla.
"Budu ho do toho tahat! Urážíš tady Kate, která je jestli sis nevšimla má první žena a Sebastiana, který má čtvrtou, neřešíš. Hádáš se tu s námi o blbém dítěti místo toho, aby ses starala o blbě vychovaného syna, který vraždí ženy jako blázen!" zvýšil hlas. Ona mu dala facku a já se na ní jen nevěřícně dívala.
"Jsi ostuda naší rodiny!" vykřikla.
"Jistě, jistě, co nového mi povíš?" zeptal se naštvaně.
"Kdyby o vašem sňatku nebylo rozhodnuto už dávno, tuhle hloupou holku by sis nevzal." vykřikla.
"Otec může být rád, že se nedožil toho jaká se z tebe stala nestvůra!" vykřikl zase Chris a ona mu dala další facku, potom odešla. Chris se celý třásl vztekem a naštvaně si sedl na postel.
"Chrisi." zašeptala jsem a posadila se k němu.
"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se opatrně, on vstal a prostě odešel. Dovnitř přišla Rose a vystrašeně se na mě podívala.
"Všechno jsme do s Jamesem slyšeli. Když vyšel král, tak odešel někam s Jamesem." pověděla. Zvedla jsem se z postele a šla do svého pokoje.
"Jdu spát." řekla jsem Rose, která šla se mnou a zavřela jsem jí dveře před nosem. Lehla jsem si do postele a bylo mi naprosto jedno, že mám šaty. Potřebovala jsem si prostě uspořádat myšlenky...