Královská povinnost - STARÁ VERZE

Konečně doma

Zvedla jsem hlavu a uviděla Jamese. Na tváři se mi okamžitě objevil úsměv. Objala jsem ho.
"Kate!" pravil a objetí mi oplatil.
"Tak ráda tě vidím!" vykřikla jsem vesele. Pustila jsem ho a podívala se na něj.
"Chris tu je taky?" zeptala jsem se.
"Šel dovnitř, ale nemusíš se bát jsou s ním vojáci." pravil.
"Jdi k bráně. Jsou tam vojáci a kočár. Sedni si do kočáru a jeďte napřed. Myslím si, že už tu nechceš být ani minutu." řekl a já přikývla. Potom jsem šla ke kočáru a sedla si do něj. Kočár se rozjel a já se opřela o rám okénka.

Chris
James šel prohledat zahradu a já šel do hradu s několika vojáky. Sebastian mi šel naproti jako kdyby se vůbec nic nestalo. Jak jsem uviděl jeho tvář popadla mě strašná zlost.
"Co se děje, že vděčím za tvou návštěvu?" zeptal se klidně, když se ke mě blížil. Když byl u mě dost blízko, napřáhl jsem se a dal mu pěstí. Potom další a další. Natlačil jsem ho na zeď a přiložil mu dýku ke krku.
"Kde je Kate?" zeptal jsem se a na to se on jenom zasmál. Z nosu a rtů mu tekla krev, měl i roztržené obočí.
"Tak kde je?" zeptal jsem se znovu.
"Stráže odklízí její mrtvolu, mají ji spálit nebo hodit do moře?" pravil Sebastian a já mu dal další pěstí.
"Nevěř mu, viděl jsem Kate na zahradě." ozval se hlas za mnou, který mě uklidnil. Sebastian schytal další pěstí a zřítil se k zemi.
"Svažte ho a odveďte ho pryč." řekl James a já se na něj otočil.
"Vážně si ji viděl?" zeptal jsem se.
"Jo, poslal jsem ji do kočáru. Vyrazili na cestu." řekl a já si oddychl.

Katherine
Až když jsme projeli branami našeho zámku jsem se přestala čehokoliv bát. Vystoupila jsem z kočáru a rychlým krokem šla do zámku. Zrovna svítalo a já doufala, že Rose nespí.
Vběhla jsem do zámku a na nádvoří stála Rose. Předcházela sem tam a hleděla do země.
"Rose!" vykřikla jsem, ona zastavila a zvedla hlavu.
"Kate!" vykřikla a běžela mě obejmout. Objetí jsem jí oplatila a po tváři mi teklo pár slz. Když mě pustila, tak jsem si utřela slzy.
"Viděl tě Chris?" zeptala se Rose.
"Ne, ale já ho chci už vidět, obejmout ho a už nepustit." řekla jsem.
"Nikomu jsem neřekla, že jsi těhotná. Takže Chris to neví." pravila.
"Bude se s tím muset smířit." řekla jsem a šla do pokoje. Umyla jsem se, umyla si vlasy a převlékla se. Sedla jsem si na postel a rozhlédla se po pokoji. Na stole byly poházené papíry, byla převrácená židle a oblečení na zemi. Podívala jsem se ke dveřím a vedle kousek ode dveří jsem na zdi uviděla tmavou skvrnu. Vstala jsem a šla se podívat blíž. Byla to zaschlá krev. Otevřely se dveře a v nich se objevila Rose. Podívala jsem se na ni a ona se zhrozila.
"Musím tu uklidit." řekla rozhořčeně.
"Neuklízela jsem tu, protože mě sem Chris nechtěl pustit. Nikoho sem nepustil ani Jamese. Možná si můžeš myslet, že si tu užíval s nějakými konkubínami, ale všechny, které zaklepaly na dveře, vyhodil." pravila.
"Už přijeli?" zeptala jsem se.
"Ano, ale nechoď za nimi." řekla.
"Kde jsou?" zeptala jsem se.
"Jsou v cele se Sebastianem." zašeptala a já šla do cely.
Stála jsem u cely s otevřenými dveřmi. Strážní stáli v cele otočení ke mě zády. Sebastian byl přivázaný ke zdi a celý od krve.
"Je dobrá v posteli, víš to?" řekl posměšně Sebastian a mě se chtělo zvracet. Chris mu vrazil pěstí a Sebastianovi se znovu spustila krev. Šla jsem na vzduch, bylo mi zle. Celé měsíce se na to snažím zapomenout, ale ono se to vrací. Sedla jsem si na lavičku a hleděla do prázdna. Spustily se mi slzy. Na rameni jsem ucítila něčí ruku. Zvedla jsem hlavu a uviděla Rose. Přisedla si ke mě a soucitně se na mě podívala.
"Nikdy se toho nezbavím, nikdy." řekla jsem a vzlykla.
"Čeho?" zeptala se nechápavě.
"Tak strašně se stydím, nenávidím se za to." zašeptala jsem a ona mě objala.
"Nech mě na chvilku samotnou prosím." zašeptala jsem a ona odešla.

Chris
Když jsme přijeli, odvedli jsme Sebastiana do cely a počkali tam dokud se neprobral. Jak se vzbudil a uviděl mě, začal se usmívat. Nechápal jsem to, ale chtěl jsem ho zmlátit.
"Je dobrá v posteli, víš to?" řekl Sebastian a zasmál se. Nevěřícně jsem na něj hleděl a pak mu dal pěstí. Nechtěl jsem věřit tomu, že by mě podvedla. Schytal ještě jednu a pak jsem šel pryč. James šel za mnou a nařídil strážím ať ho pořádně hlídají. Šel jsem do zahrad a James šel pořád za mnou.
"Co chceš dělat?" zeptal se a já se na něj otočil.
"Ona mě podvedla." řekl jsem a sám vlastně nevěděl co dělám.
"Přece Sebastianovi nevěříš." pravil James.
"Proč bych nevěřil?" odpověděl jsem.
"Sebastian si vymýšlí." řekl James.  
"Jak můžeš vědět, že si to vymyslel?! Byla tam s ním sedm a půl měsíce, nevíš co se tam dělo! Nemůžeš mi dokázat, že mě nepodvedla." vykřikl jsem.
"To nemůžu, ale vím, že Kate by tě nepodvedla." odpověděl mi James.
"Neobhajuj ji." pravil jsem naštvaně.
"Támhle je zeptej se jí na to." řekl tiše James a já se podíval za sebe.
Stála tam a dívala se na nás. Pořádně jsem si ji prohlédl. Ona je těhotná...?!