Královská povinnost - STARÁ VERZE

Rozuzlení

"Jsem tu, protože jsem váš bratr," řekl a já pootevřela ústa, protože to byl pro mě šok.
"Kate nemá bratra," řekl Chris rozhořčeně a já se na něj ohlédla. Stál a mračil se na něj.
Podívala jsem se znovu na Henryho a všimla si Jamese, který měl stejný výraz jako já.
Udělala jsem pár kroků blíže k němu.
"To není možné, můj bratr zahynul při..." řekla jsem, ale Henry mě přerušil.
"Při požáru," dopověděl Henry.
"Jak to víte?" zeptala jsem se s neutrální výrazem ve tváři, protože jsem vůbec nevěděla co si mám o tom myslet.
"Jsem váš bratr, jinak bych to nemohl vědět. Má matka při tom požáru zahynula v našem málem domku u lesa.
Dozvěděl jsem se o smrti našeho otce, a proto jsem přijel. Nevěděl jsem zda o mě víte či ne.
Ale nemějte strach, nic nepožaduji. Chtěl jsem vám jen popřát upřímnou soustrast," pravil Henry a nastalo tíživé ticho, které jsem po chvíli musela prolomit, abych se z toho nezbláznila.
"Jamesi," řekla jsem a stále hleděla na Henryho.
"Ano Kate?" odpověděl tázaný.
"Nech připravit pokoj tady pro Henryho," řekla jsem a přelétla pohledem k Jamesovi, který se zatvářil překvapeně.
"Jak si přeješ," odpověděl po chvilce.
"Ale Kate, nic o něm nevíme. Může lhát," ozval se Chris za mnou naštvaný tónem hlasu. Věděla jsem, že se budeme zase hádat, protože tentokrát jsem mu tajila věc já.
"Právě proto tu s námi Herny nějaký čas bude, abychom zjistili pravdu," pravila jsem směrem ke Chrisovi, ale nedokázala jsem se na něj otočit a podívat se mu do očí.
"Vždyť ani nemáš bratra, to bych asi musel vědět ne?" ozval se naštvaně Chris a já jeho otázku naprosto ignorovala.
"Pochopte Henry, že opravdu teď nemůžu stoprocentně říct, zda jste můj bratr. Nejsem si tím jistá, a proto vás prosím, abyste tu s námi zůstal nějaký čas," řekla jsem směrem k Henrymu a uslyšela Chrisovo odfrknutí.
"Chápu to výsosti, ale mám manželku a malého syna," odpověděl.
"Kde jsou?" zeptala jsem se.
"Čekají na mě venku," řekl.
"Jamesi, jdi prosím tady s Henrym pro jeho manželku se synem. Pak mu ukaž pokoj, ve kterém budou nějakou dobu bydlet a ať na ně dohlíží dva strážní, kteří jim večer ukáží kde je jídelní sál, protože se tam sejdeme na večeři," pravila jsem skoro na jeden nádech.
"Jistě Kate," odpověděl.
"Ještě nějaké přání Kate?" zeptal se James po chvilce ticha.
"Ne, už můžete jít," pravila jsem a on pokynul Henrymu, že mohou už jít. Henry se uklonil, a pak společně s Jamesem odešli
Chvíli bylo ticho, které však Chris prolomil.
"Od jaké doby máš bratra? Proč tu s námi bude? Může být nebezpečný Kate. A navíc mi to přijde jako nesmysl," řekl dotčeně.
"Já vůbec nevím Chrisi. Matka mi o něm řekla až po otcově smrti." pravila jsem a otočila se na něj.
"Proč si mi to neřekla?"
"Nepřišlo mi to důležité, myslela jsem si, že je mrtvý. Jak jsem měla vědět, že se tu objeví někdo, kdo bude tvrdit, že je to on. Už ničemu nerozumím."
"Dobře Kate, co chceš dělat, kromě toho, že tu s námi budou nějaký čas pobývat?"
"Pošlu matce dopis, ale jak ji znám, tak místo odpovědi přijede ona sama."
"Tak pošleme Jamese ne? Nebo tam zajedu sám."
"Ne Chrisi, postaráš se o Emily? Já za matkou zajedu. Tohle musíme vyřešit spolu my dvě."
"Jak myslíš Kate. Kdy chceš jet?"
"Čím dříve, tím lépe. Vyrazím zítra ráno."
"Co mám s tebou dělat Kate? Buď na sebe hlavně opatrná."
"Neboj Chrisi, pojedou se mnou strážní," řekla jsem mu, on otevřel ústa, protože chtěl něco říct, ale zase je zavřel.
Tušila jsem co chtěl říct. Chtěl říct, že se mnou strážní už jednou jeli a jak to poté dopadlo. Ale tak s tím už nic nenadělám a nemůžu do konce života být jak slavík ve zlaté kleci.
"Jdu se připravit na cestu," řekla jsem a šla do pokoje.
"Diano, zabal mi nějaké věci. Pojedu za matkou, ale nebudu tam dlouho," pravila jsem cestou do pokoje Dianě, která šla se mnou.
"Jistě výsosti," odpověděla a když jsme došli do pokoje začala mi pár věcí připravovat.
***
Stála jsem před naším zámkem a čekala až mi přivedou koně. Chris tu stál se mnou a v náruči držel Emily. Za chvilku přivedli mého koně.
Políbila jsem Emily na čelo a Chrise na tvář.
"Buď opatrná Kate," řekl starostlivým hlasem.
Jen jsem se na něj usmála a ještě pohladila Emily po vláskách.
Poté jsem nasedla na svého koně, otočila se a cválala pryč.
***
Cesta uběhla rychle. Právě projíždím branou matčina zámku. Před vchodem do zámku jsem zastavila a sesedla z koně.
Potom jsem se vydala najít matku.
Když jsem jí našla seděla v altánu v zahradách, do kterých byl přístup pouze ze zámku. Já tam jako malá strávila spoustu času.
Matka si mě vůbec nevšimla, protože se dívala na květiny rostoucí opodál. Byla tady sama. Přišla mi hrozně opuštěná.
"Matko," oslovila jsem ji a ona se na mě otočila.
"Kate, co tady děláš? Ráda tě vidím," pravila a šla ke mně. Obejmula mě a já jí obětí oplatila.
"Také tě ráda vidím. Musím s tebou nutně mluvit, proto jsem přijela. Sedneme si?" řekla jsem, ona přikývla a společně jsme se posadily do altánu na měkkou lavici.
"Kde je Eleanor? Nikde jsem ji neviděla," zeptala jsem se a matka se jen smutně usmála.
"Jeli s Theodorem za jeho rodiči, takže jsem tu teď sama.
O čem si se mnou chtěla mluvit?"
"Jde o to, že k nám do zámku přišel jeden muž a řekl mi, že je to můj bratr."
"To není možné, vždyť ten zahynul před několika lety. Když o tom tak přemýšlím, bude to už dvacet tři let."
"Ano, ale on mi sám řekl, že to bylo při požáru. Jeho matka při něm prý zahynula. Nevzpomeneš si jak se jmenoval?"
"Otec mu dával jméno po jeho otci, takže to byl Henry."
"Řekl mi stejně jméno."
"Mohl tam být někdo, kdo by ho zachránil?"
"Co vím, tak je měli hlídat nějací strážní. Takže je to možné, ale nevím."
"A viděla si ho někdy? Víš jaké má oči, vlasy nebo nějakou drobnost, která by mohla být podstatná k odhalení pravdy?"
"Měl hnědé vlasy a oříškové oči."
"To by odpovídalo," řekla jsem zamyšleně a nastalo ticho.
"Jsi si tím jistá?" prolomila jsem ticho a podívala se na matku.
"Ano."
"Stoprocentně jistá?"
"Jak bych to mohla zapomenout? A dá se to snad zapomenout? Den kdy se narodil, a když jsem ho poprvé viděla, vrylo se mi to do paměti, že to nelze vymazat."
"A neměl nějakou jizvu nebo znaménko?"
"Ale jistě, to znaménko." řekla jakoby jí to právě docvaklo.
"Jak vypadalo? A kde ho má?"
"Na levé straně zad má malou tmavou skvrnu, která připomínala slunce."
"To si musím ověřit. Jestli to znaménko mít nebude je to lhář."
"Co když to ale skutečně bude on? Co potom? A ještě ke všemu kdyby měl syna, mohl by říct, že má následníka trůnu."
"Má syna matko, viděla jsem ho."
"Dávej si na něj pozor Kate, uběhlo spoustu let. Ani jedna z nás neví, jestli je tím kým se zdá být. Možná bude chtít ohrozit váš trůn."
"Nejdříve se podíváme na to znaménko. Jestli ho nebude mít, pošleme ho pryč. Jestli ho mít bude, potom teprve uvidíme co dál..."