Vyprávění

676 26 0
                                    

Ráno jsem vstala z postele a šla se umýt. Celou noc jsem jenom přemýšlela a nemohla usnout. Umyla jsem se, oblékla si spodní prádlo a světle růžové šaty s černými krajkami.

Nasadila jsem si baleríny a rozčesala si vlasy. Dneska jsem je měla rovné. Nechala jsem si je rozpuštěné a nedala do nich ani žádnou čelenku. Vyšla jsem z pokoje a šla do knihovny. Tam jsem proseděla celý den a četla si jednu knihu za druhou. Rose mi přišla říct, že je večeře a tak jsem šla. Vešla jsem do jídelního sálu a posadila se na své místo. Seděla jsem tam sama, tak jsem nařídila Rose ať se posadí napravo vedle mě. Když to udělala, vešel Chris s Jamesem. Chris si sedl naproti mě a James po jeho pravici. Chris byl nějak bledý, a tak jsem si ho začala prohlížet. Měl na sobě bílou košili a na rameni se měl červený flek. James sledoval mě jak pozoruji Chrise a Chris zase pozoroval Jamese. Chris nejspíš Jamese pod stolem kopl do nohy a James se na něj naštvaně podíval. Chris se na mě podíval, pak se podíval na Jamese a kývl hlavou.
James se poškrábal na rameni a Chris na něj nechápavě hleděl. Zvedla jsem se od stolu a oba se na mě podívali.
"Klidně seď Rose. Přijdu za chvilku." řekla jsem jí a odešla. Šla jsem Chrisova pokoje. Vstoupila jsem do jeho pokoje. Uviděla jsem na stole krvavé obvazy, misku s desinfekcí a kusy látky celé od krve.
Šla jsem zpátky do jídelny a v jídelně se opět posadila na mé místo. James s Chrisem si vyměnili pohled a pak se oba věnovali svým talířům s jídlem. Vlastně jsem už do jídelny nemusela chodit, stejně nemám hlad. Seděla jsem a čekala než Rose dojí. Když dojedla, zvedla jsem se od stolu a šla pryč.
"Nic si zase nesnědla. Říkal jsem ti, že musíš jíst." ozval se Chris za mnou, když jsem byla skoro u dveří.
"Taky jsem ti říkala ať odpočíváš dokud se ti ty rány nezahojí, ale ty ses včera musel uklidnit. Takže jste s Jamesem šli bůhví kam střílet, šermovat nebo něco takového. Můžeš si teď za to sám, že ti znovu krvácí rameno. A soudě podle toho kolik kusů krvavých látek máš v pokoji na stole, nebude to jenom rameno." pravila jsem a odešla.
"Rose sežeň mi prosím nějaké bylinky, je mi trošku špatně od žaludku." řekla jsem Rose po cestě, ona se ode mne odpojila a šla pro bylinky. Šla jsem do Chrisova pokoje, protože jsem si u něj nechala svoji oblíbenou knihu. Vzala jsem si ji ze stolu a otočila se. Zrovna dovnitř vešel Chris. Chtěla jsem kolem něj jenom projít, ale on mě nenechal. Chytil mě za ruku a já se podívala na jeho rameno. Flek měl větší než předtím. Vrátila jsem se zpátky ke stolu, položila na něj knihu a místo ní si vzala zbytek čisté látky. Namočila jsem ji v desinfekci a odvedla Chrise, který mě stále držel za ruku, k posteli. Sedl si a sledoval mě.
"No, když si to nesundáš, tak ti to nemůžu zavázat." řekla jsem a on si sundal košili. Párkrát jsem ránu otřela a znovu zavázala čistým obvazem. I obvaz na hrudi a břiše měl trochu krvavý, tak jsem mu i tyhle rány znovu ošetřila a zavázala.
"Děkuji." zašeptal a já jen kývla hlavou. Látku od krve jsem položila na stůl.
Vyndala jsem že skříně čistou košili a šla s ní zpět k Chrisovi. Chtěla jsem mu ji jen podat a jít zase pryč. Jenže on mě chytil za ruku a stáhl si mě na klín. Chvilku jsem se mu dívala do očí a on si položil hlavu na mé rameno.
"Promiň mi ten včerejšek. Musel jsem se prostě uklidnit." zašeptal.
"Vždyť já se nezlobím. Jen jsem to včera moc nepochopila." odpověděla jsem.
"Matka má radši Sebastiana, jelikož on se narodil první. Vždycky byl její oblíbený syn a mě to popravdě ani nevadilo. Stejně jsem měl radši tátu. To, že jsem ostuda rodiny mi říkala pořád." zašeptal.
"A to s tím sňatkem?" zeptala jsem se opatrně.
"Vlastně to bylo celé jinak. Eleanor byla zasnoubená se Sebastianem, i když o tom nevěděla, ale bylo to tak. Ty jsi byla zasnoubená se mnou a až by nastal vhodný čas, měla být svatba. Jenže pak se Sebastian oženil s Melanie. Hodně ji miloval. Takže se to nakonec udělalo tak, že si Eleanor má vzít mě a pro tebe by se našel někdo jiný, ale protože..." chtěl pokračovat, ale já ho přerušila.
"Protože Eleanor utekla, se to znovu posunulo." dopověděla jsem a on přikývl.
"A Sebastian má čtvrtou ženu? Co Melanie?" zeptala jsem se.
"Melanie je mrtvá." zašeptal.
"To je mi líto. Jak umřela?" pověděla jsem.
"Bál jsem se, že se zeptáš..." řekl a odmlčel se.
"To já ji zabil." dopověděl, já se zvedla a podívala se na něj.
"Proč si...? Jak si...?" zeptala jsem se.
"Musel jsem." pověděl.
"Ty jsi musel zabít bratrovu milovanou?" zeptala jsem se a on se zvedl z postele.
"Měla jen za úkol se s ním sblížit a pak ho zabít. Pokusila se o to a kdybych to neudělal, zabila by ho." řekl.
"A co ty ostatní?" zeptala jsem se.
"Ta druhá se zabila sama. Třetí sám ve vzteku zabil, protože od něj chtěla utéct. No a ta čtvrtá, buď se zabije sama, nebo to udělá on." zašeptal.
"Matka to, ale nechce vidět, že ho rozmazlila a špatně vychovala." dodal ještě.
"Promiň Chrisi." zašeptala jsem.
"Já jsem strašně rád, že mám tebe. Na co mám ty husy o patro níž? Když žádná není jako ty a žádná nemá dostatek rozumu na výchovu dětí." řekl a přitáhl si mě za pas k sobě. Zvedla jsem hlavu, abych mu viděla do obličeje. Někdo zaťukal na dveře.
"Dále." řekl Chris a dovnitř vešla Rose.
"Kate, tady máš ten bylinkový čaj." řekla, položila ho na stůl a ze stolu vzala krvavé látky.
"Děkuji ti, přines mi sem župan a noční košili prosím tě." řekla jsem a ona na mě překvapeně pohlédla. Pak se začala usmívat, přikývla a odešla.
Podívala jsem se zpět na Chrise a ten se usmíval, pak mu, ale úsměv odpadl.
"Matce si řekla, že by sis mě nevzala kdybys nemusela. Pořád to tak máš?" zeptal se a já pokrčila rameny. Do pokoje vešla Rose a na postel položila složený župan a krátkou noční košili. S úsměvem odešla.
"Na co jsi chtěla bylinkový čaj?" zeptal se.
"Bolí mě žaludek." řekla jsem. Vzal mě za levou ruku a položil si ji na srdce.
"Mě to bolí tady." zašeptal a naklonil se ke mě. Nijak jsem se tomu nebránila a nechala se políbit.

Královská povinnost - STARÁ VERZEKde žijí příběhy. Začni objevovat