Královská povinnost - STARÁ VERZE

Sen

Christian
Uběhly dva dny a stav Kate je pořád stejný. Podle lékařů je ale dobré znamení, že ještě nezemřela.
Má ale horečku, což zase není dobré.
Celý den tu u ní sedím na posteli a dívám se na ni.
,,Pojď chvíli na vzduch Chrisi," řekl James, který před chvílí přišel.
,,No já nevím," odvětil jsem a podíval se na něj.
,,Jen na chvíli pojď na čerstvý vzduch," zopakoval James.
,,Tak dobře," odvětil jsem a neochotně se zvedl z postele.
,,Brigitte," zavolal jsem do vedlejší místnosti.
,,Ano, výsosti?" optala se, když přišla.
,,Dávej pozor na Kate. Kdyby se něco přihodilo, tak mě okamžitě zavolej z balkonu, budu v zahradě," řekl jsem jí a ona přikývla.
Potom jsem se s Jamesem vydal do zahrady.
Zahrada byla právě rozkvetlá a plná barevných květin, které byly nádherné. Za jiných okolností bych jimi byl uchvácen, ale teď jsem měl pocit, že tyto krásné květiny a vše ostatní nemělo oproti lidskému životu vůbec žádnou cenu.
Nevím co bych dělal, kdyby Kate... Nemohl jsem na to ani pomyslet.
Nikdy, opravdu nikdy by mě nenapadlo, že do někoho budu tak zamilovaný. A ještě k tomu do Kate, když jsme se po svatbě nemohli ani vidět.
Já byl tehdy dost naštvaný, protože jsem přišel o jakousi volnost s ostatními ženami. A také pro to, že se na sebe budeme falešně usmívat a spát v jedné posteli z donucení.
Kate byla zase naštvaná, protože si nemohla vybrat svého manžela sama, a protože si měla brát právě mě. Tehdy se povídalo o krutém králi, kterým byl ale Sebastian, protože nějakou dobu vládl za otce on a to byla čirá katastrofa. Kate si myslela, že to jsem já.
A podívejte, kde jsme teď. Milujeme se navzájem a dali bychom za druhého život. A právě pro to mám také silné výčitky svědomí, protože ten šíp byl pro mě.
Já měl být tím šípem zasažen. Měl jsem to být já a ne Kate. Kvůli mně si prošla tolika zlými věcmi a já nezabránil spoustě z nich.
Kdyby jen za mnou Kate nešla. Nebo kdyby se o trochu déle zdržela díváním se na děti, tak by mohlo být všechno jinak.
Kdybych mohl vrátit čas, abych tomu zabránil, tak bych to rozhodně udělal.

Elliot
Nevím co se stalo, ale už jsme dva dny neviděli maminku. Naposledy jsme jí viděli na té zahradní slavnosti.
Táta nám řekl, že maminka je nemocná a že jí teď nemůžeme vidět, abychom to od ní nechytili. Ani jsme kvůli tomu nešli do našeho pokoje, který je hned vedle toho maminčina. Táta nás odvedl do jiného pokoje a k mamince nás prostě nepustí. Před jejím pokojem totiž stojí strážní, kteří nás tam nechtějí pustit, přestože jsme je několikrát prosili. Teď právě stojím za rohem a nenápadně se dívám ke dveřím maminčina pokoje.
Chtěl bych ji vidět, stejně jako ostatní mí sourozenci.
U dveří stojí jeden strážný. Právě z pokoje vyšel tatínek a spolu se strýčkem Jamesem zamířil pryč.
Ten strážný šel za nimi a já tak měl volnou cestu za maminkou. Konečně.
Rychle jsem se rozběhl ke dveřím a ještě jednou se rozhlédl. Potom jsem zmáčkl kliku a vešel dovnitř. Hned jsem za sebou tiše zavřel a lekl se, když jsem uviděl maminčinu služebnou Brigette.
,,Princi! Co tady děláte? Máte být ve svém pokoji," řekla a já se podíval na maminku.
Ležela na boku na posteli a do tváře jí vidět nebylo, jelikož byla otočená k oknu.
Brigette mě chtěla chytit a odvést pryč, ale já jí utekl a vylezl na druhou stranu postele. Sedl jsem si vedle maminky a položil jí ruku na tvář, kterou měla dost bledou.
,,Mami," řekl jsem a smutně se na ni díval.
,,Otevři už oči prosím," pravil jsem po chvíli a to ke mně došla Brigette. Nechala mě ale být a jen mě pohladila po hlavě.

Katherine
Procházela jsem se po zahradách v bílých lehoučkých šatech.
,,Kate!" vykřikl za mnou někdo a já rozpoznala Chrisův hlas, který vykouzlil úsměv na mé tváři. Otočila jsem se na něj s úsměvem.
,,Christiane," řekla jsem a šla k němu.
Pohladila jsem ho po tváři a znovu se usmála. On mi úsměv oplatil a políbil hřbet mé ruky, kterou jsem ho pohladila po tváři.
,,Kate," ozval se za mnou nějaký hlas a já se otočila.
Stál tam Daniel a byl celý oblečen v bílém.
,,Musíme už jít Kate," řekl a já se podívala na Chrise. Potom jsem se znovu podívala na Daniela. Rozpačitě jsem se podívala na Christiana, ale pak jsem pustila jeho ruku a šla s Danielem ke hradní bráně.
,,Kate!" zavolal za námi Chris, když jsme byli u hradní brány.
Zastavili jsme a otočili se. Věnovala jsem Christianovi poslední úsměv a pak jsme s Danielem chtěli projít hradní branou.
,,Mami," uslyšela jsem a znovu se na okamžik zastavila.
,,Otevři už oči prosím," řekl někdo a já poznala Elliotův hlas. Jenže jsem ho nemohla nikde spatřit, ačkoliv jsem se dívala na všechny strany.
V tu chvíli mi došlo, že tu není. Ať se podívám kamkoli, není tu. Nemůže tu být, protože tohle se děje v mé hlavě že? A on na mě mluví, když jsem v bezvědomí že?
Závisí tohle snad teď na mé volbě? Co by se stalo, kdybych s Danielem opravdu tou branou prošla? Ale co by se stalo kdybych se vrátila za Christianem nebo kdybych odpověděla Elliotovi? Nevím.
Mám si snad vybrat jestli žít a nebo zemřít?