Královská povinnost - STARÁ VERZE

Žárlivý Chris

Nicolas se ke mě naklonil a chtěl mě políbit. Nejdřív jsem ho chtěla nechat, ale pak jsem si to rozmyslela. Je mi s Nicolasem dobře, ale miluji Chrise. Hádám se s Chrisem o tom, že jsem ho nepodvedla a teď bych ho chtěla podvést? Rukou jsem Nicolase trochu odstrčila a podívala se na něj.
"Nicolasi, to není správné." pravila jsem a odstoupila do bezpečné vzdálenosti.
"Já myslel, že..." začal, ale já ho přerušila.
"S Chrisem nám to teď moc neklape, ale to není důvod k tomu, abych ho podváděla. A vy jste neměl využívat situace." pravila jsem a mírně se zamračila.
"Omlouvám se." pravil.
"Nevadí, ale ať už se to nestane." řekla jsem a pak jsme šli zpátky do zrcadlového sálu. Hosté pomalu odcházeli a já se na každého usmívala. Prošlo kolem mě pár konkubín, které se mi cestou uklonily a milé se usmály. Úsměv jsem jim oplatila, ale úsměv mi trochu opadl, protože hned za nimi šla Chloe a její kamarádky, které se mi chtě nechtě uklonily. Všechny měly kyselé obličeje na což jsem se usmála. Šla jsem k Jamesovi. Vedle něj stál i Chris, který Nicolase propaloval pohledem.
"Jamesi, můžeš prosím tě zařídit, aby přichystali jeden pokoj tady pro Nicolase?" pravila jsem. James se podíval na Chrise, který se zamračil, ale James na to jen pokrčil rameny a pak se podíval zpátky na mě.
"Jak si přeješ." pravil a chtěl odejít, ale já ho nenechala.
"Pak s tebou potřebuji mluvit." řekla jsem a James se na mě zmateně podíval.
"Jdu to zařídit a přijdu." pravil a už byl pryč.
"Nicolasi omluvil byste nás na chvilku?" zeptal se Chris a Chytil mě za zápěstí. Nicolas přikývl a Chris mě pak odvedl do vedlejší místnosti.
"Můžeš mi vysvětlit, co to má znamenat?" osopil se na mě, jakmile zavřel dveře.
"Co konkrétně máš na mysli?" zeptala jsem se provokativně.
"Nechci, aby tu přespával, je to můj zámek a já ho tu nechci." pravil naštvaně.
"Milý Chrisi, je to i můj zámek, takže si tu můžu dělat co chci, kdy chci a nikomu se za své činy nemusím zpovídat je ti to jasné?" řekla jsem také naštvaně.
"To musíš!" řekl.
"Co se děje, že máš takový zájem o to co dělám? Nejsem ti náhodou úplně ukradená?" zeptala jsem se.
"Nebude tu spát, už jsem řekl." pravil.
"Tak když nesmí spát v žádném jiném pokoji, tak hold bude muset spát se mnou v pokoji." pověděla jsem.
"Zase mě chceš podvést?" zeptal se a já vážně už ztratila trpělivost.
"Zase?! Jdi do háje Chrisi." pravila jsem a on mě silně chytil za zápěstí. Bylo to jako kdyby se mi vrátily vzpomínky na Sebastianovo týrání.
"Auu!" křikla jsem, protože mě to zabolelo, ale on mě tak držel dál.
"Ty jsi moje žena a s nikým jiným než se mnou spát nebudeš." řekl.
Do místnosti vešel James a zamračil se, když nás takhle viděl. James ode mě Chrise odtáhl a já si začala mnout zápěstí.
"Vy mě můžete podvádět, i když já jsem vás nepodvedla? Jděte si radši za Chloe, která je vám tak strašně moc věrná." řekla jsem a Chris se na mě zaraženě podíval, když jsem mu začala vykat. James měl stejný výraz, já se otočila a šla pryč. Nicolas tam čekal a starostlivě se na mě díval.
"Jsi v pořádku?" zeptal se ve chvíli kdy přišel i Chris s Jamesem.
"Jo. Nicolasi, Helen tě odvede do pokoje, takže ti přeji dobrou noc. Uvidíme se ráno na snídani. Helen tě tam ráno odvede. Jsem unavená jdu spát." řekla jsem a Nicolas přikývl.
"Děkuji a dobrou noc." pravil, já přikývla a s Rose jsme šly do mého pokoje. V pokoji jsem se vyčerpaně posadila na postel zády ke dveřím a čelem k oknu. Rose uložila Emily do postýlky a uspala ji. Ucítila jsem na rameni něčí ruku, vylekaně jsem vyskočila z postele a otočila se. Oddychla jsem si, když jsem uviděla Rose.
"Jsi v pořádku Kate?" zeptala se starostlivě Rose.
"Jo... Já nevím." dostala jsem ze sebe.
"Chceš si o tom promluvit?" zeptala se Rose a já zakroutila hlavou.
"Jdi spát Rose, určitě si unavená. Já jdu také spát." pravila jsem a Rose si mě starostlivě prohlížela. Pak nakonec odešla. Já se převlékla do noční košilky a ještě si oblékla župan, pak jsem si vlezla do postele. Zatáhla jsem závěsy kolem mé postele a položila hlavu na polštář. Dlouho jsem myslela na všechno zlé, až jsem se nakonec ponořila do zaslouženého spánku. Zdál se mi zvláštní sen.
Byla jsem zase v Sebastianově zámku. Do pokoje, ve kterém jsem byla zavřená přišel Sebastian a zmlátil mě. Byla to neuvěřitelná bolest, ale já už neměla sílu se bránit. Pak mě znásilnil a odešel. Oblékla jsem si nové šaty a prošla kolem rozbitého zrcadla.
Otevřela jsem dveře pokoje a překvapeně se podívala, když se otevřely. Vyšla jsem z pokoje a na chodbě na zemi spatřila kapičky krve. Tvořily cestičku, kterou jsem následovala. Šla jsem chodbou, pak sešla dvoje schody a vyšla chodbou ven. Kapky vedly na cestu, kterou jsem utíkala pryč. V dálce jsem na zemi uviděla nějaké ležící tělo. Přišla jsem blíž a uviděla Emily, dceru Kataríny a Daniela. Měla useknutou hlavu a já na ní hleděla se slzami. Uslyšela jsem za sebou kroky, a tak jsem se otočila. Byl tam Sebastian a na rukou držel moji malou Emily. Emily se usmívala a já vůbec nic nechápala. Sebastian se změnil v Chrise a Emily položil na zem. Emily se rozběhla ke mě. Chris si vzal meč a usekl ji hlavu. Všude byla krev, já začala křičet a plakat...
Pak jsem se s křikem probudila a zrychleně dýchala. Po tváři mi tekly teplé slzy. Vylezla jsem z postele a běžela na balkón. Vylezla jsem na balustrádu a zhluboka dýchala. Po tváři mi stále tekly slzy a já se neobtěžovala je setřít.
"Kate!" uslyšela jsem za sebou Jamesův hlas a otočila se na něj. Pomalu šel ke mě a natáhl ke mě ruku.
"Nechceš skočit dolů, že ne?" pravil opatrně.
"Já už to nevydržím. Nedokážu na to zapomenout. Nedokážu to ze sebe smýt, nejde to." řekla jsem s pláčem.
"Slez dolů a pověz mi to, ano?" řekl tiše a natáhl k mě ruku.
"Ať to skončí, nechci celý život žít s takovou hanbou." pravila jsem a vzlykala.
"Podej mi ruku, nechceš se zabít Kate. Máš Emily, přece bys ji tu nenechala." pravil tiše.
"Prosím tě Kate, podej mi ruku." zašeptal a já k němu natáhla ruku. Chytil mě za ni a stáhl z balustrády do své náruče. Spadli jsme na zem a seděli na zemi. On mě objímal a já plakala. To jsem potřebovala, objetí...