Zmar mladého života

Zmar XXII. - Souboj dvou žen

„Gavreau!" slyšel už po třetí, nyní velmi hlasitě.

Hned nato se již medovým hlasem po prostoru rozléhalo: „Miláááčkuuu!"

Teď čaroděj věděl, která zrovna bila. Natož když spatřil siluetu postavy, jež se k němu přibližovala čím dál víc, až se mu nakonec dala poznat.

Mortaigne, to jsem si mohl myslet, řekl si muž v duchu.

Možná si došla pro pomstu... Jenže to hned černokněžník otočil listem s Lorraininou smlouvou s Bernadette. Samým šokem otevřel ústa, když četl text:

Tento kontrakt uzavírám já, Lo... Zbytek byl nedopsaný, zároveň přeškrtnutý. Hned po něm se jaksi nalézalo právě jméno druhé z žen s dovětkem: Já, Mortaigne, si nárokuji Bernadettinu duši se vším, co k ní patří, i s platností všech bodů obsažených v dokumentu.

Muž se na dámu stojící naproti sobě velmi rozzlobil. Ale až teprve nyní uvědomil, že před ním stála v propůjčeném dívčině těle už jen podle jejího menšího vzrůstu. Žena totiž jinak byla vysoké a štíhlé postavy.

„Vím, co se mnou zamýšlíte. Ovšem nezapomeňte, že mě jím netrefíte, i kdybyste sebevíc chtěl."

Oslovený div nevypěnil vzteky.

„Mimochodem, pokud pátráte po něčem, co by mělo souvislost s mou sestrou, tak jste celou dobu hledal špatně."

Dáma se právě přiblížila k zásuvce nočního stolku. Pak černokněžníkovi před očima zamávala obálkou, kterou zrovna otevřela. Nacházel se v ní Lorrainin plán na zmaření dvou mladých životů:

Až srneček zemře a bude pohřben, rozdají se pozvánky na smuteční obřad pouze určitému počtu lidí. Je jedno, kdo dorazí, koloušek se však na ceremonii za žádnou cenu nesmí dostavit.

Kolouškova pravá chvíle totiž teprve nastane...

„Který plán, o čem se tu hovoří?" optal se zmateně pán v saku, jenže posléze mu vše došlo. Pravděpodobně se jednalo o Bernadettinu zakázku s prvotním zavražděním Fabiena a pak i jeho bratra Clauda.

Černovlásek pohlédl kamsi do prázdna. Do nejmenších podrobností si vybavoval okamžik, kdy jednomu mladému duchovi ukazoval pravou tvář Lorraine i Bernadette. Dva plakáty hledaných zločineckých živlů ženského pohlaví. Dvojnásobná odměna vypsaná za dopadení té druhé z nich. Zprvu úšklebek na Lorrainině a smích na Bernadettině tváři, po černokněžníkově magickém zásahu jejich prohození.

Pán v saku si znenadání uvědomil, že v tu dobu se jednalo o jeho autentické kouzlo, možná jediné od doby, co jej začala Mortaigne ovládat. Třeba když vyčaroval kočár, ve kterém se žena nacházela, který oddělil Fabienovu duši od tehdy propůjčeného těla starého havrana, vnímal jistý zásah do svých schopností.

Kolikrát vůbec jednal proti svému opravdovému smýšlení. A to jen a pouze kvůli ní? Ta mu snad dočista ovládla mysl! Proto ve chvíli, kdy prozřel, si přál, aby se s ní už nikdy nemusel potkat. Z té příčiny tenkrát zašel k Lorraine, aby se s ní dohodl na úkladném zabití té ničemnice.

♦♦♦

Vypadalo to, že nejlepším skonem by se pro Mortaigne mohla stát smrt v souboji. Vykonavatelka její vraždy přijela na palouk před lesem, kde ráda lovila, s připravenými kordy i pistolemi.

Poté vše připravila tak, aby došlo k jasnému a nevyhnutelnému výsledku duelu: čepel jedné šavle opatrně potřela lektvarem s jedem, náboj vložila pouze do jednoho ze dvou revolverů.