Zmar mladého života

Doslov

Předem bych chtěla poděkovat všem organizátorům výzvy Open Novella Contest 2021, bez kterých by tato kniha nejspíš ani nevznikla. Nebo bych se k ní přinejmenším sama od sebe vůbec neodhodlala, přestože jsem v sobě inspirace a nápadů měla víc než dost.

Přestože jsem se do finálního kola nedostala, protože příběh bohužel do termínu nestihla dopsat celý, jsem ráda aspoň za možnost se zúčastnit. Ale zařekla jsem se, že i tak bych knihu určitě jednou ráda dokončila.

A i kdybych deadline nějak zvládla, stejně bych se nedokázala vejít do maxima 40 000 slov pro přihlášení do finálního kola. Holt mi vyšel o něco delší příběh, než jsem původně předpokládala. Na druhou stranu aspoň podle mě nezní tak uspěchaně, jak by jinak možná mohl vypadat. I když, chvílemi se mi vlivem spontánního psaní dost zašmodrchal a já hledala, kudy by bylo nejlepší se z děje jakkoliv vymotat.

Velmi mne proto kromě účasti těší aspoň skutečnost, že se v prvních dvou kolech i podařilo zvítězit, čemuž odpovídají dvě vítězné nálepky na obálce této knihy. Co by za to jen jiní dali...

♦♦♦

Současně bych chtěla poděkovat i všem svým čtenářům, kteří mi pomáhali s příběhem, komentovali, dávali hvězdičky nebo mě podporovali i jinými způsoby.

♦♦♦

Velký a speciální dík ovšem patří také lektorovi semináře tvůrčího psaní v populární literatuře, jehož jsem se zúčastnila v zimním semestru roku 2018/2019, tedy ještě v mém bakalářském studiu. Právě po něm jsem se jaksi odhodlala se příběhům v duchu gotiky a romantismu, ne-li i preromantismu, se cíleně věnovat. To protože podle něj se ke mně prý tento styl nejvíce hodí.

Stačilo jen spontánně napsat několik textů na určité zadání a hned mi dával zpětnou vazbu typu, ať se dám na psaní gotických románů a „dojáků" a podobně... Tak jsem se tedy rozhodla se řídit jeho radami, vybrat si jím určenou cestu pro mě a nelituji. Doteď vidím, jak mně velmi pomáhá v práci na mých příbězích.

Také mi, když jsem mu poslala tři zápočtové povídky (duchařinu, zámeckou detektivku a další si nevzpomenu, že by nějakou fantasy?), kromě nějakého umělecko-literárního směru doporučil i století, kterým se při tvorbě vlastních příběhu inspirovat (devatenácté, ne-li osmnácté).

Mimoto mi zároveň dal návrh na autory klasické literatury, kteří se dle lektorova názoru k mému stylu psaní údajně nejvíce hodili. Jedním z nich jsem se dokonce natolik inspirovala, že narážku na jeho nejznámější báseň pak zakomponovala do svého dějového i vztahového propletence ve Zmaru mladého života hned několikrát.

Současně tvorbě mého konceptu v rámci tvůrčího psaníčka napomohla i dvě cvičení.

Jedno, kde jsme měli napsat střetnutí dvou velmi odlišných postav, já si vybrala nevinného kavalíra ušlechtilých rysů a nemilosrdnou vražedkyni s kudlou v ruce. A nejsem si teď jistá, jestli se náhodou ten mládenec nejmenoval zrovna Fabien.

U dalšího z nich, mého nejoblíbenějšího jsme popisovali rituál, ve kterém byl obětován živý člověk. Figurovala v něm sadistická žena, která kromě nože a obřadního lůžka pro vlastní oběť vlastnila i pár spiritistických příruček. Shodou náhod se však jako na potvoru do jejích spárů nedostal nikdo jiný nežli nebohý mladíček.

A bůhví, jestli jsem inspiraci v tomto úžasném semináři nepochytila ještě z něčeho jiného. Připadá mi ale, když nad tím tak přemýšlím, víc než jasné, že ve mně velmi podnítil vznik tohoto díla a výzva ONC 2021 s jedním mně se velice zamlouvajícím tématem se pak už jen stala takovou třešničkou na dortu.

♦♦♦

Shodou náhod jsem také, jakmile svůj Zmar mladého života začala psát, objevila jednu tureckou symfonickou gothic metalovou kapelu a její skladby mne zaujaly natolik, že jsem se hned pídila po nějakém překladu, alespoň do angličtiny.

A jedna z písní, jako by zapadala do konceptu mého příběhu. Zpívá se v ní totiž:

„Zatímco déšť spí
Na okraji temnoty
Zatímco vítr byl tichý
Uprostřed pekla
Hvězdy truchlily
Po opuštěných

Ta migrační cesta
Je plná smutku
Hluboký spánek soudného dne
Věc, která zůstala"

(Český překlad na základě anglického překladu na https://lyricstranslate.com)

Přijde mi až zvláštní, že mě inspirovala kapela pocházející z jiné země, než které jsem využívala při psaní příběhu. Pro své postavy jsem totiž používala francouzská jména, nebo minimálně nějak inspirovaná Francií, přestože místo odehrání se děje nikde přesně nezmiňovala.

♦♦♦

Tímto vším bych se s vámi rozloučila a snad se uvidíme u některého z mých dalších příběhů. Určitě mezitím ještě něco napíšu, ovšem co, nechte se překvapit. ;)