Uchiha sisters [FF]

43.

Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem byla kdesi, mně neznámo kde, mezi hromadou ninjů z různých vesnic. Jak je ten svět šílenej..

Všichni byli rozděleni do pěti divizí podle specializace boje, nečekaně. A byl celkem klid, na chvíli. Občas si někdo tiše povídal. Ale to nemohlo vydržet dlouho. Vztahy mezi vesnicemi nebyly patrně dobré a ninjové se začali dohadovat.

A pak zasáhl rudovlasej cápek nahoře. Nao mi sdělila, že to je Kazekage písečné. Byl snad stejného věku jako já. ..A měl zajímavej proslov. Asi kámoš Naruta, jak se zdá. 

,,Tohle je otrava,"zamumlala jsem, na což se na mě Nao podívala a zvedla obočí. ,,Proč že jsme šli hledat naše příbuzné?"

,,Klídek,"poplácala mě po zádech sestra. ,,Co myslíš, že se stane, když někdo z ostatních vesnic zjistí, že jsme z klanu Uchiha?"

Zaraženě jsem se na ni podívala. Toť byla dobrá otázka. Na zádech jsme teď znak neměly, naštěstí. já ani nemohla, když jsem tam měla své katany. 

,,I kdyby, teď to nemá koho zajímat, ne? Jsme všichni defakto na jedné straně."

Nao souhlasně přikývla a rozhlídla se. Kaito. Ten byl buhví kde..

,,Nebuď oběť."

Nao se na mě vážně podívala a zmáčkla mi rameno. Uchechtla jsem se: ,,Ani ty."

,,Hodně štěstí nám všem."

Cukla jsem sebou leknutím a vražedně se podívala nadanou osobu. Bratr. No jasně.

Rozloučili jsme se, snad ne na moc dlouho, a každý jsme se vydali za svou skupinou. Nojo, bohužel jsem nebyla ani sjedním ze svých sourozenců. Jaká smůla.

-K-