Uchiha sisters [FF]

47.

Boj byl stále v plném proudu. A docházeli síly. Bohužel jen nám...

Chvílemi jsem přemýšlela nad tím, jak se vede ostatním divizím. Co se děje na ostatních místech. 

,,Miyako, napravo!" zavolala na mě Nao a já se stačila tak tak vyhnout nepřátelské ráně. Měla bych vnímat patrně..

A pak ...se objevili zpátky ty dřevěný bedny a mrtví zmizeli. Co to sakra- Ah, už je klid, ej.

Schovala jsem zbraně a pořádně se protáhla. To byl ale náročnej den. Ani jsem si nevšimla, kdy se setmělo. 

Kaka-sensei chtěl někoho na noční hlídku a to bylo to poslední, co jsem v tu chvíli vnímala ze skutečného světa. Něco mě zarazilo. Proč se nepřítel stáhl, když se nemohli vyčerpat nebo zemřít? Asi mají nějaký nepěkný plán. 

Pár ninjů se vydalo na obhlídku kvůli nepříteli. Přišli zpět ale s prázdnou. Všude byl mrtvolný klid, a tak jsme dostali rozkaz se všichni vydat k odpočinku.

Bylo to nepříjemný spát jen napůl...ale co se dalo dělat, když jsme byli ve válce a netušili jsme, kdy nepřítel znovu zaútočí. 

Útok přišel, s ránem. A bylo to šílený. Ninjové je pronásledovali, ale rychle to šlo špatným směrem. Později jsme dostali všichni rozkazy držet se ve skupinách a nepronásledovat je. Chytré.

Rozeběhla jsem se se skupinou ninjů.Katana samotná a raiton ale nestačili pro povědomí o nepříteli. Sharingan!

-K-