,,Hokage-sama," pozdravila jsem, když jsem vešla do jeho kanceláře.
Kaka-sensei se ale netvářil nadšeně. Místo toho si začal stěžovat na to, jak mu vadí být oslovován "-sama". No jo, kámo, máš smůlu.
Čekala jsem, co z něj dál vypadne, když si mě zavolal. Přece by to nebylo jen aby si mohl stěžovat, ne?
,,Miyako," spustil. ,,Dám ti novou misi."
Jo, tak teď dostal mou plnou pozornost. Třeba to nebude nic nudnýho a budu mít zábavu.
,,Doprovodíš Kazekageho a spol. zpátky do Písečné."
Cože? Proč? Vždyť má svoje lidi, ne?
Svoje otázky jsem radši nechala pro sebe: ,,Ano."
Pak jsem se otočila a odešla. Na chodbě jsem ještě stihla potkat usměvavou Nao, která když mě spatřila, se rozzářila ještě víc: ,,Miyako, kam máš namířeno?"
,,Na misi."
Ve tváři se jí objevil neidentifikovatelný výraz. Co jí zas je?
,,Tak běž," prohodila a šla dál.
Zmateně jsem se za ní otočila, ale pak jsem šla konat, co jsem musela.
,,Kazekage-sama," pozdravila jsem.
A tak jsme se všichni čtyři vydali do jejich vesnice. V Písečné jsem ještě nebyla, myslím, tak jsem byla i celkem zvědavá.
Tři sourozenci si povídali, zatímco já šla za nimi a kopala do kamínků na cestě. Jak můžou mít lidi pořád o čem kecat? Je to vůbec možný?
-K-
ČTEŠ
Uchiha sisters [FF]
Fanfictionve spolupráci s @Just_Ellka Omlouvám se za chyby! A jelikož je to ff, tak to nebude přesná kopie anime a některé události budou jiné