Uchiha sisters [FF]

Epilog

Hihi, 

konečně tu máme konec. Úplně neumím zakončovat storky, lehčí je je začínat, tak snad to jde.

-K-

,,Touma, Dai!" 

Zpoza rohu na mě vykoukly dva páry očí. S povzdechem jsem se otočila a padla na gauč. Tohle jsem nedávala. 

Měla jsem si věci plánovat. Třeba by se tohle nestalo..

Dvojtá nehoda, nebo jak to mám nazvat. Vztahy nebyly nic pro mě a do toho ještě ti dva.

,,Mami?"

Brr.. Po pár letech jsem si na to oslovení nedokázala stále zvyknout.

Zvedla jsem pohled k Toumovi. Vypadal jako moje kopie, akorát chlapecká, plus měl teda Kankurovi oči. Zato Dai byla spíš jako Kankuro celkově.

,,Ukliďte to."

Po mém rozkazu se ozvalo zabručení, tak jsem dodala: ,,Jinak Shikadai nepřijede."

Vyhrožovat jim, že je nenavštíví jejich bratranec ale byla celkem sranda, musím říct. A taky to bylo účinný.

Natáhla jsem se pro svou katanu a začala jsem ji čistit. Po chvilce jsem uslyšela šramot před dveřmi. 

Sharingan!

Bože, už jsem se pěkně nudila. Pořád. Teda skoro. Byla totiž celkem zábava trénovat s Dai, také se rychle učila.

,,Bylo tě slyšet až ven," prohodil Kankuro, když za sebou zavřel dveře. Protočila jsem oči:

,,Tak mají po sobě uklízet, jsou na to dost staří."

Kankuro si povzdechl a koukl na ty dva. Dvojčata mezitím poklidili svůj bordel v kuchyni a už se ptali jestli můžou jít ven. Na což Kankuro přikývl.

Jakmile děcka vystřelily ze dveří jak vichřice. Kankuro se otočil ke mně: ,,Nechceš někam zajít?"

Ty slova mi zvedli náladu. Potřebovala jsem ven.