Uchiha sisters [FF]

48.

Trhla jsem sebou překvapením, když jsem nad námi uviděla podivně blesky prosvištět. Raiton. Vypadalo to jako nebezpečná situace.

O chvíli později jsem se zastavila, což vyvolalo stejný in u Nao.

,,Co se děje?"

Za použití sharinganu jsem vysledovala pohybující se čakru nedaleko nás. Zaregistrovala jsem pár našich ninjů mezi stromy. Mezi nimi byl Omoi. A chvíli za nimi uživatel Raitonu. A náš nepřítel. 

,,Jdu tam," oznámila jsem a vydala se tím směrem. Švihla jsem katanou směrem nepřítele a zároveň do ní vpustila trochu raitonu. Zásah.

Ta mrtvola byla pěkně rychlá. A nevšímala si mě. Hnala se na Omoieho a ostatní. 

Po chvíli jsem si uvědomila, že to bylo přesně to, co jsme neměli. Hnát se za těmi vzbudzenými Edo tensei. Ale třeba někomu pomůžu. Stejně nemám ráda pravidla. Jestli tomu tak můžu říct.

Zanedlouho jsem před blesky obklopeným nepřítelem viděla jen jednoho ninju. Sakra. Vyslala jsem dopředu další ránu. Třeba mrtvolku rozptýlím. 

A pak se ti dva přede mnou objevili kdesi na stráni. Nad jakýmsi hliněným kruhem. Co to sakra je-? Ah nevermind. 

Omoi si mě za zády té otravnosti všiml a postavil se na ten kruh. Oba jsme naráz použili své schopnosti. Omoi protivníka očividně zmátl, zatímco já jej trochu zpomalila, kdyby se o něco pokusil...a? Ah, patrně to byla žena. 

Zkamenělý povrh před nimi rupl a oni se začali potápět do země..oh, jaj. Začaly mi v hlavě šrotovat kolečka jak Omoiovi pomoct, ale v tu chvíli se objevil Kaka-sensei a jeho bestie. Proč vůbec dělám tyhle zbytečnosti? Mozku?!

-K-