Uchiha sisters [FF]

54.

Otočila jsem se od týmů z listové na druhou stranu a polil mě letový pot. Zírala jsem na ruku, která čouhala zpod obřího šutru. Tenhle rukáv..

Udělala jsem pár kroků blíž a švihla katanou s raitonem. Na kameni se objevily praskliny a pak se rozpadl. A já mohla vidět, kdo se nacházel pod ním. S dřevěnými ostny od Juubiho v hrudi. 

Jak je to možný-

Není to možný...

Vždyť se sharinganem...by viděl...nebo ne?

To snad ne..

Teď už jsem nevnímala válku kolem sebe, jen jsem dokázala zírat na svého mrtvého bratra. A cítit hnusnej pocit v hrudi. 

Zatla jsem prázdnou ruku v pěst. Cítila jsem na tvářích slzy.

Ten zasranej Juubi...

Kaito..

Batře, pomstím tě. 

Hluboce jsem se nadechla a utřela si tváře. Klekla jsem si k bratrovi a zavřela mu oči. Další minutu jsem vedle jeho chladného těla klečela, než jsem se zvedla a otočila se k odchodu. 

Vrátím se pro tebe, bratře.

Pronesla jsem v hlavě a vydala se mezi ostatní, kteří stále bojovali. 

Nao, buď v pořádku, prosím. Aspoň ty.

Byla jsem naštvaná..a smutná. Ani jsem si neuvědomovala, co se děje a nechala jsem jednu obludu od Juubiho zhořet v plamenech Amaterasu. Zírala jsem do černých plamenů, do Entonu, do Amaterasu, které jsem vyvolala a viděla před sebou bratra, se kterým jsem se ještě nedávno smála.

-K-