,,Netváříš se moc nadšeně," ozvalo se vedle mě.
Oh, tak to moc nevyšlo.
To byl můj menší problém. Měla jsem svůj normální výraz, mohla jsem být šťastná nebo něco ale ostatní si z toho vyvodili, že su nasraná nebo tak. Smutný.
,,Stává se."
Dotyčný se uchechtl a mně až pak došlo, že jsem mluvila trochu moc neformálně s někým, s kým jsem neměla. Omluvně jsem se teda podívala na bratra Kazekageho: ,,Kankuro-san."
,,Trochu života do toho umírání."
A jéje.
Au.
,,Proč mě mlátíš?!" zamračila jsem se na Nao, která nahodila nevinný výraz po tom, co mě praštila do ramene. Zpoza ní se ozval smích. Super, i ty se k ní přidej. Co seš za Hokageho, když se tady vysmíváš občanovi.
,,O čem jste se bavili?"
,,O tom, jaká je nejpomalejší a nejbolestivější smrt," probodla jsem ji pohledem. O co se snaží?
,,Klid vy dvě."
A tak jsme zmlkly. Ale jen pro to, že to byl Hokage. Měl štěstí prostě.
-K-
ČTEŠ
Uchiha sisters [FF]
Fanfictionve spolupráci s @Just_Ellka Omlouvám se za chyby! A jelikož je to ff, tak to nebude přesná kopie anime a některé události budou jiné