XV. Už to začíná...

2K 201 9
                                    

„Joshi, kolikrát ti mám říkat, že mezi mnou a Kaidanem nic není?!" Můj pohár trpělivosti přetékal už dobrou půl hodinku. Josh stále nemohl pochopit, že já s Kaidanem nic nemám. Znám ho sotva 3 dny a už jsem obviněna z takovéhle hlouposti!

„Hele. Když jsem přišel, skoro jste se líbali!"

„A na to jsi přišel jak? Držel mě za ramena a vysvětloval mi, co je zač. Ano, nechápu, proč mě držel za ramena, ale nic víc se nedělo!" Už jsem to nemohla vydržet a stoupla jsem si. Josh udělal to samé.

„Podívej, Joshi. Já tě moc miluju," přišla jsem k němu a uchopila jeho dokonalý obličej do dlaní," a ty to taky moc dobře víš. Nikdy, přísahám, nikdy, bych tě nezradila. Musíme držet spolu. Za 20 minut odbije půlnoc a dorazí lovci, a my nesmíme být rozhádaní. Rozumíš?" Poté jsem ho něžně políbila. Polibek mi opětoval a přitáhl si mě k sobě blíž.

Po chvíli jsme se odtrhli.

„Fajn, Parv. Tvé přesvědčovací taktiky jsou opravdu účinné."

Oba jsme se zasmáli a koukli na nástěnné hodiny.

„23:45. To zvládneme." Josh mě políbil na čelo a odešel z místnosti.

Zhluboka jsem se nadechla. Takže, pohroma zažehnána. Pousmála jsem se nad svým malým vítězstvím a pak se vydala do hlavní haly, kde měli čekat ostatní.

Sešla jsem dlouhé břízové schody a zastavila se u Elizabeth. Ta se na mě usmála.

„Připravená?"

Přikývla jsem.

„Dobře. Takže, Parv. Jdi támhle, „ukázala na dveře s nápisem ŠATNY, „a přeměň se. Potom přijď za mnou. „ Pohladila mě po tváři a povzbudivě se usmála.

Dorazila jsem do šaten a všimla si Kaidana, jak sedí na lavičce a tupě zírá do země.

„Co ty tady?"

Jeho pohled se upřel na mě. Lehce se usmál.

„Mám se proměnit. Ale vůbec se mi do toho nechce."

Přisedla jsem si k němu a pohladila ho po zádech.

„Snad se náš udatný Kaidan Rowe nebojí párečku lovců." Oba jsme se zasmáli.

Vstal a otřel si dlaně do riflí.

„Tak fajn. Jdeme na to." Usmál se na mě a poté se proměnil. Najednou přede mnou stál překrásný černý jaguár, a upíral na mě své modré oči.

Pohladila jsem ho po hlavě a poté se taky přeměnila. Posadila jsem se k němu a otřela svoji hlavu o jeho. Normálně by si člověk myslel bůhvíco, ale jen jaguáři chápali, že se jedná o povzbudivé gesto.

Olízl mě a přešel ke dveřím. Zapřel se o kliku a otevřel je. Vykoukla jsem ven a všimla si, že se na Kaidana všichni koukají. Já stala za ním, těsně z jejich dohledu.

Pak jsem si všimla Elizabeth a Joshe. Obešla jsem Kaidana a došla k nim. Všichni na nás koukali jako na zjevení. Občas jsem zaslechla i tiché šeptaní, jak nás obdivovali. Vůbec se mi to ale nelíbilo. Já si tenhle život nevybrala.

Ani ne o minutu později se za mými zády objevil černý jaguár a koukal se na Elizabeth. Ta lehce přikývla a vyšla na schody, aby viděla na ostatní.

Kaidan se o mě otřel a já pochopila, že ho mám následovat.

Vydali jsme se za Elizabeth a usedli každý u jedné její nohy. Ruce si položila na naše krky, čímž dávala jasně najevo, že jsme její majetek. Nezamlouvalo se mi to, ale aspoň teď jsem byla ochotná to strpět.

„Mí drazí Harkové, dnes započne bitva, která rozhodne o tom, kdo bude zde, v Kalifornii, nadřazený druh!! Díky naším novým poločlenům smečky," Elizabeth se podívala na mě a poté na Joshe," jsme zjistili, že se dnes chystá útok na naší smečku. Vše údajně zorganizoval náš úhlavní nepřítel, David Miss! Naším cílem je zlikvidovat kohokoliv, kdo získal tu odvahu zaútočit na nás!! Nevím, jak dlouho bitva potrvá, a taky nevím, kdo z nás ji přežije a kdo ne, ale to nás nesmí odradit od jistého vítězství! Za pomoci těchto dvou," Eliz pohladila mě a Kaidana a lehce se usmála," šance na naše vítězství vzrostla na téměř 100%! Ať při nás stojí i samotný Bůh!"

Elizabeth dokončila svůj proslov a usmála se od ucha k uchu. Halou zazněl potlesk. Podívala jsem se na Joshe. Upřeně mě pozoroval a usmíval se.

Odbyla 12. hodina. Hluboce jsem se nadechla a koukla na Elizabeth.

„To zvládneme." Znova mě pohladila a sešla ze schodů. Zamířila na zadní areál budovy, kde zahrada plynule přecházela v les. Tam to mělo všechno započít.

S Kaidanem jsme osaměli. Měli jsme vyčkávat na boj, a na Elizabethin rozkaz vyrazit do boje.

Sešli jsme ze schodů a usedli k otevřenému oknu. Zvenčí nás nebylo vidět.

Koukla jsem se na Kaidana a on mi pohled oplatil. Olízla jsem ho. Byla jsem ráda, že v tom nejsem sama. Ale pak jsem si uvědomila něco velmi podstatného.

Já k němu začala něco cítit...

V tom se ze zahrady začaly linout zvuky boje.

Bylo slyšet vrčení a údery nožů o nože. Zavřela jsem oči a soustředila se na Elizabeth. Slyšela jsem její přerývavé dýchání a každý její pohyb. Ale já čekala jen na jedno. Na to slovo, které mi umožnilo tam vběhnout a začít bojovat.

----------------------

Takže už se blížíme k začátku bitvy  :)))

A teď k otázkám. Co si myslíte o novém milostném trojúhelníku? Komu má dát Parvati přednost, Kaidanovi nebo Joshovi?

Vzácná krev ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat