Tato kapitolka je taková trošičku kratší. Je to vlastně něco jako konec 1. etapy Parvatina života :)
——————————
Pohřební píseň se linula celým kostelem. Já seděla na první lavičce společně s Kaidanem, Markem a Elizabeth.
Můj kapesníček na slzy byl už skoro promočený skrz naskrz. Kaidan mě přátelsky hladil po zádech a stejně jako všichni, upíral zrak na mahagonovou rakev obklopenou květinami.
Na vyvýšené pódium vstoupil šedivý stařík v černém rouchu.
„Sešli jsme se tu, abychom uctili památku Joshe Blake. Milovaného syna a přítele. Odešel z nečekaných důvodů, bez rozloučení..."
Nemohla jsem ho poslouchat. Kněz nevěděl vůbec nic. Nevěděl důvod ani způsob jeho smrti.
Když konečně domluvil, vstala jsem a přešla k rakvi. Byl tam.
Jeho oči byly zavřené. A tak i zůstanou. Už se na mě nikdy nepodívá, neusměje ani mě nepolíbí. Sklonila jsem se k němu a naposledy ho políbila na čelo.
Někdo mě uchopil kolem pasu. „Pojď, Parv."
Uposlechla jsem Kaidana a vyšla s ním uličkou směrem k východu.
Ve dveřích jsem se otočila.
„Sbohem, Joshi." A to bylo naposled, co jsem ho viděla.
ČTEŠ
Vzácná krev ✓
FantasyMé jméno je Parvati Denielsová. Chcete znát můj příběh? Všechno to začalo v den mých 20. narozenin. Můj vysněný život se zhroutil jako domeček z karet a mě čekalo nové zjištění. Nejsem tou osobou, kterou jsem bývala. Stala jsem se něčím víc....něčím...
