Nezapomenutelný polibek

14. kapitola

"Samantho, já vůbec nechápu, proč si s tímhle tématem začala," snažil se Adrian uklidnit. "Začala jsem s tím proto, aby sis zbytečně nedělal plané naděje," řekla mu Samantha. "Ale já myslel, že jsme jen přátelé," řekl jí Adrian. "Prosím tě, Adriane, nedělej ze mě hloupou!" okřikla ho Samantha, "myslíš, že to, co si mi chtěl před pár dny udělat značí známku přátelství?" zeptala se ho. "Samantho, to jsem ti přece vysvětlil. Opil jsem se a nevěděl jsem, co dělám," připomněl jí, "a ještě jednou se ti moc omlouvám," dodal. "Víš co, Adriane, nebudeme se v tom zbytečně babrat," řekla mu Samantha, "svůj názor jsem ti řekla a nezměním ho. Ani teď ani nikdy v budoucnu s tebou nechci nic mít!" zdůraznila mu. Adrian se musel hodně ovládat, aby nezačal zuřit. "Děkuju ti, že jsi mi to řekla," ironicky se na ni usmál a odešel. "Páni!" oddychla si Jazmín, která byla celému rozhovoru přítomna, "tady by se to napětí dalo krájet! Co že ses odhodlala mu to říct takhle narovinu?" zeptala se Samanthy. "Bylo to na popud Kariny a ještě někoho," odvětila jí Samantha. "A kdo byl ten někdo?" zeptala se jí Jazmín. "Na tom nezáleží," zavrtěla Samantha hlavou, "jdu se osprchovat," vzala si noční košili ze skříně a odešla do koupelny. "Jak nezáleží?" postavila se Jazmín ke dveřím od koupelny, "nemysli si, že se mě zbavíš tím, že zalezeš do koupelny," křičela přes dveře, "já se tady posadím," sedla si na svou postel, "a až vylezeš tak mi budeš muset všechno vysvětlit," dodala. Samantha byla opřená o dveře a v hlavě se jí přehrávaly nepříjemné rozhovory s Erikou a Karinou. Byla už z toho všeho velmi zoufalá.

Andrés a Fabiola leželi v objetí v posteli u něj v bytě. "Miláčku," oslovil ji Andrés a políbil ji na vlasy. "Ano?" zamumlala Fabiola v polospánku. "Jak dlouho tu se mnou budeš?" zeptal se jí Andrés. Fabiola otevřela oči a podívala se na něj. "A jak dlouho by si mě tu chtěl?" zeptala se ho Fabiola. "Proč se ptáš, když znáš odpověď," odvětil ji Andrés a pohladil ji po tváři, "chci tě tu mít navždy!" zašeptal jí do ucha. Fabiola se usmála a políbila ho. "Já tu chci taky zůstat navždy," řekla mu. "Opravdu?" zeptal se jí Andrés. Fabiola přikývla. "Ty jsi moje štěstí," usmála se na něj. "A co tvá sláva? Co tvůj splněný sen?" zeptal se jí Andrés. "Řekl jsi to dobře. Je to splněný sen," řekla mu Fabiola, "a já si až příliš pozdě uvědomila, že ne každý splněný sen přináší štěstí," dodala. Andrés se na ni udiveně podíval. "Tomu nerozumím," zakroutil hlavou. "Splnila jsem si svůj sen na úkor našeho vztahu a to byla moje největší životní chyba," řekla mu Fabiola vážně. "Lásko," pevně ji Andrés objal, "tohle všechno je už dávno pryč. Oba jsme si hodně vytrpěli, ale neměli bychom si připomínat zlé časy," uklidňoval ji, "zvlášť teď, když jsme zase spolu," usmál se na ni. "Miluju tě, miluju, miluju," řekla mu Fabiola chvějícím hlasem a políbila ho. "Taky tě miluju," usmál se na ni Andrés, oba se dlouze políbili a poté se milovali.

Erika seděla v posteli a četla si knížku, když do ložnice přišel Miguel. "Ahoj, lásko," usmál se na ni Miguel a políbil ji. "Už jsem se tě nemohla dočkat, miláčku," usmála se na něj Erika. Miguel se posadil na postel. "Ale, Eriko, vždyť jsme dnes celý den byli spolu," připomněl jí, "to jsem ti ty tři hodiny tak strašně chyběl?" zasmál se. "Ty mi chybíš vždycky!" zdůraznila mu Erika, "i když si ode mě pryč třeba jen minutu," dodala a políbila ho. "Však ty mi taky vždycky chybíš," usmál se na ni Miguel a oba se dlouze políbili. "Dnešní odpoledne se mi moc líbilo," řekl jí Miguel, "byl jsem moc šťastný, když jsem tě viděl, jak držíš Auroru v náručí," usmál se na ni, "a taky jsem rád, že sis rozuměla i se Samanthou," dodal. "Taky se mi dnešní odpoledne líbilo. Teď už chápu, proč si se Samanthou a Aurorou trávil tolik času, protože obě jsou velmi milé," přetvařovala se Erika. "Takže už na ně nebudeš žárlit? A hlavně na Samanthu, ne?" zeptal se jí Miguel. "Žárlit na Samanthu?" zasmála se Erika, "teď když jsem ji poznala, tak vím, že nemám vůbec žádný důvod k žárlení," usmála se na Miguela a políbila ho. "Konečně ti to došlo," řekl jí Miguel, "takže když se s nimi někdy uvidím, tak už v tom nebude problém," ujišťoval se. "Žádný problém," usmála se na něj Erika. "Miluju tě," řekl jí Miguel a políbil ji. "Já tebe taky," usmála se na něj Erika. "Jdu se osprchovat a za chvíli jsem u tebe," řekl jí Miguel a odešel do koupelny. Erika se usmívala, dokud se za ním nezavřely dveře. Poté zvážněla a uvědomila si, že bude muset vyřešit ještě jeden problém. Samanthě mohla zakázat stýkat se s Miguelem. Ale jak to má zakázat Miguelovi, aniž by se zase nepohádali?