Nezapomenutelný polibek

29. kapitola

"Samantho, kde jsi přišla k té modřině?" zeptal se jí Miguel znovu. "Ale to nic nebylo! Jenom jsem tak trochu nešika!" pousmála se na něj Samantha, aby tu situaci trochu odlehčila, "zakopla jsem v pokoji o židli a spadla na roh nočního stolku!" vymýšlela si. Miguel jí moc nevěřil, ale než jí na to stačil něco říct, přiběhla k nim Aurora a pár kroků za ní šla Jazmín, která v ruce nesla tác s pitím jak pro Auroru, tak i pro Samanthu. "Ahoj, Migueli," skočila mu Aurora do náruče, "jak se máš?" zeptala se ho. "Ale dobře," usmál se na ni Miguel, "ahoj, Jazmín," usmál se i na ni. Jazmín mu úsmev opětovala a položila tác s pitím na stolek. "Já se mám taky dobře," usmála se Aurora, "akorát Sam, ne!" smutně se na ni podívala, "moc jí bolí ta modřina, co si včera udělala!" dodala. "Už jsi Miguelovi řekla, jak se ti to stalo?" zeptala se Jazmín Samanthy. "Ano, řekla!" odvětila jí Samantha. "A řekla jsi mu všechno?" zeptala se jí Jazmín. Samantha se na ni naštvaně podívala. Nechtěla, aby to Jazmín tak rozmazávala. "Auri," oslovila ji Jazmín, "běž ještě na chvíli do kuchyně! Já za tebou za chvíli přijdu, jen co si my tři tady něco ujasníme," usmála se na ni. "A to si to nemůžu ujasňovat s vámi?" zeptala se jí Aurora smutně. Jazmín pokroutila hlavou. "Ach jo," vzdychla Aurora smutně a Miguel jí postavil na zem, "už chci být velká! Nebaví mě pořád chodit pryč, když mají dospělý nějakou vážnou debatu!" řekla nazlobeně a uraženě odešla. "Jazmín, běž s ní," řekla jí Samantha. "Až potom, co řekneš Miguelovi pravdu!" odvětila jí Jazmín vážně. "Už jsem mu pravdu řekla!" zdůraznila jí Samantha. "Nemyslím si," odvětila jí Jazmín, "to by se určitě netvářil tak klidně," dodala. "Děvčata," oslovil je Miguel a obě se na něj podívaly, "můžete mi už konečně říct, co se to tu děje?" zeptal se jich. "Migueli, nevím, jak ti Sam odůvodnila příčinu své modřiny, ale ať už ti řekla cokoliv, tak ti lhala!" odvětila mu Jazmín vážně. "Jazmín, mlč!" okřikla ji Samantha. "Sam, Miguel by se to měl dozvědět!" zdůraznila jí Jazmín. "Nic se nemusí dozvědět, protože s tím nemá nic společného!" zdůraznila jí zase Samantha. "Sam, rozmysli se! Řekneš mu to ty nebo já?" zeptala se jí Jazmín. "Děvčata," ozval se Miguel znovu, "je mi jedno, která z vás mi to, co mi chcete říct, řekne, ale hlavně mi to řekněte!" žádal je. Samantha se prosebně dívala na Jazmín, aby mu to neříkala. Jazmín ale byla odhodlaná říct mu pravdu. "Byl to Adrian! To Adrian udělal Sam tu modřinu!" řekla mu vážně a poté s klidným svědomím odešla. Miguel se šokovane zahleděl na Samanthu. "Ten hajzl!" zvolal nenávistně, "kde je? Já ho zabiju!" hned se chtěl vydat do domu a najít ho. "Ne, Migueli, prosím tě, nech to být!" zastavila ho Samantha. "Jak to po mně můžeš chtít?" nechápal ji Miguel, "tohle si k tobě ten hajzl nesmí dovolovat!" zdůraznil jí. "Já vím, Migueli," přikývla Samantha, "ale žádám tě, aby si to nedělal ještě horší než to je!" prosila ho zoufale, "prosím!" dívala se na něj smutně.

"Můžeš být klidný, Alvaro! Fabiolu už nechci nikdy v životě vidět, takže se jí do cesty rozhodně plést nebudu!" ujistil ho Andrés. "To rád slyším, Andrési," spokojeně se Alvaro usmál, "jen doufám, že ti tvé rozhodnutí vydrží i do budoucna!" řekl nejistě. "Alvaro, já opravdu nemám čas se tu s tebou teď vybavovat, takže ti to řeknu stručně a jasně!" začal Andrés vysvětlovat, "Fabiola je už pro mě uzavřená kapitola! Je mi jedno, co, s kým, kde nebo kdy dělá! Fabiola mě už jednoduše nezajímá! A tak to bude už napořád!" zdůraznil především slovo "napořád", "už je ti to jasné, Alvaro?" zeptal se ho. Alvaro spokojeně přikývl. "Je mi to nadmíru jasné," usmál se. "Tak to jsem rád, že jsi mě pochopil a teď když dovolíš, tak už vážně musím odejít!" naznačil mu Andrés, aby odešel. "Jistě, už tě nebudu zdržovat," řekl Alvaro a šel ke dveřím, "měj se hezky," vítězně se na Andrése usmál a odešel. Andrés div nevybuchl vzteky. Byl rozčílený na Alvara, na Fabiolu i sám na sebe. Sám na sebe především kvůli tomu, že Alvarovi zas tak úplně pravdu neřekl. Sice mu řekl, že už ho Fabiola nezajímá, ale zapomněl dodat, že se o to zatím pouze pokouší. Ač se velice snaží, z hlavy ji tak snadno dostat nemůže. Na to ji až příliš miluje.