Nezapomenutelný polibek

20. kapitola

"Ano, jsem si naprosto jistá! Nejsem do manžela vaší dcery zamilovaná," odvětila Samantha Victorii. "A proč se s ním tedy tak často scházíš? Jakto, že to byl on, kdo tebe a Auroru dovezl z letiště?" zeptala se jí Victoria. "Vaše dcera vás za mnou poslala?" odvětila jí Samantha otázkou. "Až mi odpovíš ty, odpovím ti já!" řekla jí Victoria. Samantha vzdychla. "Kdyby bylo po mém, tak se s vaším zetěm už nikdy nesejdu, protože mi do života přinesl akorát další problémy, kterých už mám beztak dost! Ale velmi si oblíbil Auroritu a protože já jsem její chůva, tak se nevyhnu tomu, abych se s ním nesešla, když ji mám na starosti po celý den," vysvětlila jí Samantha, "a o tom odvozu z letiště jsem se dozvěděla až na místě! Nemohla jsem to už nijak ovlivnit!" dodala. "Takže kdyby nebylo Aurory, tak se vůbec nestýkáte?" ujišťovala se Victoria. "Ano, paní, přesně tak," přikývla Samantha, "kromě Aurory nás vůbec nic nespojuje!" zdůraznila, "a proto můžete svou dceru uklidnit, že se můj vztah k jejímu manželovi ani po dvou měsících nezměnil," dodala. "Popravdě mě sem Erika neposlala, ale protože jsem její matka, tak mě zajímá, co se v jejím životě děje zlého nebo i dobrého," řekla jí Victoria. "Chápu," přikývla Samantha. "Chápeš? Jak to můžeš chápat vztah mezi matkou a dcerou, když jsi vyrůstala v sirotčinci?" zeptala se jí Victoria ironicky. Samantha zesmutněla a sklopila hlavu. Victoria si uvědomila, že to přehnala. "Samantho, promiň, nechtěla jsem to říct takhle," omlouvala se jí. "To je v pořádku, paní! Máte pravdu, že nemůžu chápat, jaké to je, když se matka zajímá o svoji dceru," odvětila jí Samantha vážně. Victoria jí chtěla ještě něco říct, ale v tom sešla do haly Eva, následovaná Jazmín. "Victorie," oslovila ji Eva a obě se políbily na tvář. "Potřebovala bych s tebou mluvit o něčem ohledně agentury," řekla jí Victoria. "Tak půjdeme do pracovny," navrhla Eva a odcházela směrem k pracovně. Victoria se otočila na Samanthu a věnovala jí ještě jeden omluvný pohled a poté odešla za Evou. "Co ti chtěla?" zeptala se Jazmín Samanthy. "Potom ti to řeknu," odvětila jí Samantha a vyšla po schodech nahoru.

Nancy Valdéz už pár minut seděla v kuchyni Santanderových a čekala na svou sestřenici Jazmín. Ta právě vešla do kuchyně a zůstala na Nancy koukat s otevřenou pusou. "No to se mi snad zdá!" zasmála se Jazmín a obě se objaly. "To je překvapení, viď?" smála se Nancy. "A pořádný!" smála se Jazmín, "proč si nedala vědět, že přijedeš?" zeptala se jí. "Protože jsem to sama nevěděla," odvětila jí Nancy. "Stalo se něco?" zeptala se jí Jazmín a obě se posadily ke stolu. "Včera jsme se strašně pohádali s tátou," odvětila jí Nancy, "ale tak strašně, že jsem se ještě večer sbalila a nasedla na autobus, který mě dovezl až sem," dodala. "Vždyť jste se s tátou vždycky hádali," vzpomínala Jazmín, "v čem to bylo včera jiný, že to zašlo až tak daleko?" zeptala se. "Táta mi vyčetl, že se akorát celý den flakám, že pak večer jdu na diskotéku a vrátím se až k ránu a že už mi to nehodlá dál trpět," odvětila jí Nancy, "že si prý mám najít nějakou slušnou práci anebo mu mám zmizet z očí! Tak jsem teda šla!" dodala. Jazmín nevěřícně pokroutila hlavou. "A to mi taky předhodil ještě tebe jako vzorný příklad! Že bych se od tebe měla učit!" dodala Nancy. "Já a vzorný příklad? Kdyby se nestalo to, co se stalo, tak bych na ty diskotéky zřejmě chodila s tebou!" řekla jí Jazmín. "Jak je na tom tvá máma?" zeptala se jí Nancy. "Pořád stejně," vzdychla Jazmín smutně, "jednou měsíčně za ní jezdím, ale ona ani pořádně neví, že tam jsem!" "To je mi líto," odvětila jí Nancy smutně. "Ale i tak stále doufám, že se to jednou zlepší," dodala Jazmín. "Doufám s tebou," usmála se na ni Nancy. Jazmín jí úsměv opětovala a obě se objaly. V tom do kuchyně vběhla Aurora a Samantha šla hned za ní. "Jazmín, musíš si poslechnout to Fabiolino nové cédéčko, to je snad nejlepší ze všech," řekla jí Aurora nadšeně. "Tak to tedy budu muset," zasmála se Jazmín. "Kdopak jsi?" podívala se Aurora na Nancy. "Děvčata moje milá," postavila se Jazmín a objala Nancy, "to je moje nejoblíbenější sestřenice Nancy," představila ji Samanthě a Auroře. "Jsem tvoje jediná sestřenice!" zasmála se Nancy. "A, Nancy, tohle jsou tady ty moje největší zlatíčka," ukázala Jazmín na Samanthu a Auroru, "moje nejlepší kamarádka Samantha Olivaresová a tady ta malá slečna se jmenuje Aurora Montesová a je to neteř paní domu," představila je. "Však já už je z tvého vyprávění znám," odvětila jí Nancy, "jenom jsem nevěděla, jak vypadají," zasmála se. "My jsme o tobě už taky něco slyšely," řekla jí Aurora. "Doufám, že jen samé dobré věci!" zasmála se Nancy. "Jen ty nejlepší!" zdůraznila jí Aurora s vážnou tváří a všechny čtyři se rozesmály.