If you stay alive (probíhá oprava příběhu)

TŘINÁCTÁ

Okolo pasu bychom ti měly nechat ještě centimetr místa.,,

,,Slušejí ti světlé barvy, to bude oříšek vzhledem k tomu že váš kraj patří mezi dělníky v uhelných dolech.,,

,,Ten druhý vypadá taky že by to chtělo něco světlejšího, v černý by moc nevynikl. Jak já miluju výzvy!,, Zapištěna nadšením drobná dlouhovlasá omega Kira.

,,Jsi dost drobnej a to i na omegu z vašeho kraje, ale je pravda že mužskou omegu jsem ještě snad ani neviděla, nebo jako jasně určitě viděla ale nikdy jsem s žádnou nepracovala.,,

,,Kiro! Nech toho kluka, moc dobře víš proč nám rukama nikdo jako on ještě neprošel a těma tvýma zbytečnýma kecama ho jenom stresuješ.,, Utišila omegu její alfa, vysoká na krátko ostříhaná Alfa s krásnýma, nebezpečně vyhlížejícíma, ledovýma očima.

,,Neboj, omego, Kira není tvoje trvalá švadlena, jen jsem si to s ní dočasně prohodila kvůli té tvé situaci.,, Pane bože to už o tom všichni věděli?

,,Malio, nevidíš snad že mu je tohle téma nepříjemné?,, Okřikla jí Kira, která sama vypadala jakoby tohle téma pro ni bylo tabu.

,,Bože.,, zamumlala si pod nos Malia a ,,Kiro ať se obleče a pak ho za mnou pošli,, odešla o místnost dál.

A tak jsem udělal co chtěla. Navlékl jsem si na sebe dlouhé bílé tričko a černé tepláky, které jsem si prakticky vybrečel, a vešel jsem do již zmíněné místnosti. Hned co jsem do místnosti vešel věděl jsem že jsem byl v ráji. Na protější zdi bylo obří okno, které dodávalo místnosti dostatečný přísun přírodního světla. Všechno to světlo se odráželo od nejrůznějších látek, které byly všude. Na manekýnách, na stole na zdech a jejich největší množství bylo na zemi, přímo před mýma nohama. Byl jsem v ráji jinak jsem to prostě popsat nemohl!

,,Normálně bych tuhle místnost nikomu jinému než Kiře neukázala ale když se mi do rukou dostalo to oblečení, které jsi na sobě v den sklizně měl, do rukou. Věděl jsem že si je vytvořil sám. Ten šev, byl neúhledný ale i přesto pevný a dobře vypadající! To sice mohla být jen náhoda ale pak jsem viděla ty kalhoty a pak když se mi do rukou dostalo tvé oblečení z výstupu z vlaku bylo mi vše jasné. Ty moje drahá omego si to nejlepší co mě za celé ty roky potkalo! Jsi génius, který byl omezený podmínkami dvanáctého kraje to se ale teď mění tahle místnost může byt od teď tvoje stejně tak jako moje.,, Blábolila očividně nadšená Alfa. Jediné co jsem však slyšel bylo to že ta holka měla něco co bylo mého.

,,Kde jsou?,, Zavrčel jsem a tím vyvedl Alfu z jejího stavu euforie.

,,Co myslíš?,, Nechápavě po mě střílela pohledy.

,,Kde jsou moje věci!,,

,,Kiro! Dones mi šperkovnici!,,

,,Absolutně jsem na ně zapomněla, za což se omlouvám.,,

,,Hmm. A já ti neodpouštím. Ne pokud máš v plánu mě využívat k tomu aby sis udělala jméno.,,

,,Ha, haha. Ty si myslíš že já jsem ta co si potřebuje udělat jméno? Něco takového jsem vážně, vážně nečekala.