If you stay alive (probíhá oprava příběhu)

☀︎PĚTADVACET☀︎

- pro tento díl doufám že máte dostatek představivosti, mé popisovací schopnosti v tomto díle nejsou úplně nejlepší - ps: přeji příjemné čtení  💙

Stály jsme za oponou největšího zpravodajského vysílání v celém Panemu. Malia mi ladně dopravovala části kostýmu který jsem měl na sobě, Peter a Lydie se o něčem horlivě dohadovali a já mezitím hltal každičké slovo z úst Caesara Flickermana a Nikolse, po kterém jsem měl nastoupit na pódium já. Nikols byl podivín, se zbraněmi to uměl stejně dobře, možná i líp, jako splátci z jedničky a dvojky se slovy to však tak dobře neuměl, čehož si nebylo moc těžké všimnout při běžném rozhovoru. Na záznamu kamery však vypadal uvolněně a díky Caesarovým správně zvoleným otázkám působil jako rodilý mluvčí.

,,Neboj, i kdyby si řekl něco nevhodného nebo jsi nechtěl mluvit vůbec ten maník to dokáže zamaskovat tak že si toho všimnou jen lidé kteří tě znají doopravdy dobře." Ujistil mě Peter nabízejíc mi jeho rámě. Přišla má chvíle Nikols odpovídal na poslední otázku a já měl co dělat abych se neotočil na podpatku, ve kterých jen tak mimochodem mé nohy vypadaly delší a štíhlejší, a nevykašlal se na dnešní program.

,,Tak a to byl Nikols! Za jedenáctý kraj! Nyní vás poprosím o obrovský potlesk pro Thomase! Ze dvanáctého kraje!" Tak jo, Stilesi, nádech, výdech a široký úsměv.

,,Wow, to je nádhera!" Rozplýval se Caesar nad mým oděvem a já se mu popravdě moc nedovil s Malijou jsme daly hlavy do hromady a vytvořily celou módní řadu před tím než jsme se konečně spokojili se šaty které jsem měl právě na sobě.

Mé nohy podepíraly patnácti centimetrové jehly v barvě oblak, ve stejné barvě mé tělo obepínaly nádherné šaty s nádhernou nadýchanou sukní jejíž střih byl velice nevídaný. Ve předu byla tak akorát dlouhá aby zakryla vršek mých kolen a vzadu byla tak dlouhá že jsem jí musel tahat za sebou. Top mích šatů byl nádherný jednoduchý ale i přesto bylo vidět že cena perel jenž ho pokrývaly by byla dost na uživení minimálně dvou pětičlenných rodin.

,,Slečna Tateová se dnes předvedla." Neodpustil si Caesar. Džentlmensky mi nabídl rámě a dovedl mě k obřímu bílému křeslu.

,,Je to úžasná vizážistka." Potvrdil jsem mu a dav začal šílet, jakoby je překvapila má nebojácnost promluvit.

,,To zajisté, Maliu však již známe tebe naopak ne proč nám o sobě něco nepovíš?" Samozřejmě že chtěli znát mě, Malia tady po hrách stále ještě bude, já však nejspíš ne.

,,Například proč jsi se stal letošním splátcem dvanáctého kraje? Proč právě letos?" Tuhle otázku jsem čekal ne takto brzy ale tušil jsem že přijde.

,,To je velice dobrá otázka a popravdě si nejsem jistý jak na ní odpovědět. Mé rozhodnutí bylo velice impulsivní, jediné čím jsem si byl a stále jsem jistý, je to že jsem chtěl ochránit přítelkyni." Caesar horlivě přikyvoval.

,,Samozřejmě, jsem si jistý že by ona udělala to samé." Tím si já osobně jistý nejsem ale nahlas bych to neřekl.

,,Jsem si jistý že spoustu lidí, stejně jako mě, by zajímala tvá práce ve dvanáctém kraji je totiž velice důležitou, že ano?" Tuhle otázku jsem absolutně nečekal.

,,Och, ano to je, v naší rodině se traduje že každá omega jí začne praktikovat již od mladého věku. Mě osobně bylo dvanáct když jsem poprvé, bez pomoci mé matky, přivedl na svět prví dítě. Pamatuji si že to byl velice dlouhý a bezproblémový porod. Matka toho dítěte byla nejdříve pěkně vystrašená že mě nechala matka vést celý porod. A popravdě se jí vůbec nedivím, já slyšet něco takové tak nejspíše vezmu ruce na ramena." Uchechtl jsem se.

,,Zázrak zrození je něco úžasného s tím určitě souhlasím, přemýšlel jsi někdy o svých vlastních?" Pokud jsem nyní nevypadal jako rak tak už nikdy.

,,Ou, Thomasi, omlouvám se jestli jsem vás nějak zaskočil." Caesar vypadal jako rajče a bylo docela očividné že ho to vážně mrzelo a tak jsem spolkl veškerý stud a normálně odpověděl.

,,Popravdě, nejsem úplný vizionář, nikdy nevíte co vám osud připlete do cesty ale jako menší, tak desetiletá omega jsem si vždycky představoval že poté co si vezmu hodnou, pracovitou a pohlednou alfu budu mít tři malé děti dva kluky a holčičku kterou budou její bratři hlídat jako oko v hlavě."

,,Jsem si stoprocentně jistý že pokud vyhraješ kapitol ti pomůže tenhle nádherný sen zrealizovat."

,,V to doufám."

,,Tak, dámy a pánové, tohle byl Thomas z dvanáctého kraje." Sálem se ozýval hlasitý křik, tleskání a kdejaké pískání než jsem zašel za oponu pódia na které se pomalu ale jistě přemístit Derek.

,,Stilesi, byl jsi úžasný, a to červenání při té otázce o dětech no to mě dostalo." Jásala Lydie, vyjmenovávajíc veškerý detail kterým jsem si určitě získal celý kapitol a tak dále.

,, Dobrá práce Stilesi, musím uznat že jsem tě na tom pódiu skoro nepoznával." Poplácal mě po rameni Peter.

,,Pojď dostaneme tě z těch šatů dřív než na ně někdo šlápne." Snažila se mě odvést Malia pryč od obrazovky na které běžel živý záznam Derekova rozhovoru.

,,Můžeme chvíli počkat? Chci vědět na co se ho bude ptát." Na tvářích celého mého týmu se na vteřinu mihl velice zvláštní pohled kterému jsem ani při nejmenším nerozuměl.

,,Stilesi myslím že bude lepší když se půjdeš převléct a potom se koukneš na záznam." Chopil se slova Peter a já začínal tušit že něco bylo v nepořádku. Neměl jsem touhu dělat problémy ale pokud mi nikdo nehodlal vysvětlit proč bych neměl sledovat živý záznam hodlal jsem zůstat a počkat na to co vše vypluje z Derekových úst.

,,Jak já miluju tvrdohlavý omegy, neodpustil si Peter a s naštvaným zavrčením se opřel o zeď zákulisí.