Přikyvuji, protože tomu opravdu rozumím. Jeho slovům o dluhu. Vím, jak je nepříjemné někomu něco dlužit.
Chápu, že pokud Nikols vyhraje, bude se muset vrátit do kraje, který už porušil všechna nepsaná pravidla, aby mi poděkoval, a on je nyní porušuje taky, rovněž aby mi poděkoval. A dochází mi, že mi tentokrát Nikols lebku kamenem neroztříští.
,,Stužko!" Alův hlas se ozývá z větší blízkosti. Podle bolesti, kterou v něm slyším, poznávám, že už ji vidí ležet na zemi.
,,Radši uteč, Reprodrozde," říká . Oslovení nechápu ale nepotřebuji, aby mi to říkal dvakrát. Otáčím se a zarývám chodidla do upěchované půdy, jak prudce vyrážím od Nikolse, Stužky a zvuku Alova hlasu. Teprve v lese se na vteřinku zastavuji a ohlížím se. Nikols mizí i s oběma velkými batohy přes okraj plošiny na území, kde jsem ještě nebyl. Cato klečí u Stužčina těla s oštěpem v ruce a prosí ji, aby s ním zůstala.
Za okamžik mu dojde, že je to zbytečné, že ji nelze zachránit. Narážím do stromů, opakovaně si otírám krev, která mi teče do oka, a prchám jako divoké, zraněné zvíře. Po několika minutách slyším výstřel z děla a vím, že Stužka zemřela a Cato se jistě vydá po jedné z našich stop. Buď po Nikolsově, nebo po mé.
Uklidňuje mě jediná věc. Nikols má u sebe batoh s tím, co Al zoufale potřebuje. Kdybych si musel vsadit, hádal bych, že se vydá za ním, ne za mnou. Přesto nezpomaluji, když dobíhám k vodě. Skáču do ní v botách a prchám po proudu.
Když po dlouhých minutách narážím do těla mého spojence rukáv mé bundy je promočený krví skrz na skrz.
,,Stilesi!" Je jediná věc kterou slyším předtím než mé vidění naprosto zčerná.
ČTEŠ
If you stay alive (probíhá oprava příběhu)
ActionDržet při životě sám sebe je v rámci možností jednoduché. Snažit se však zachránit všechny okolo vás je něco skoro nemožné. I přesto však Stiles nehodlá nechat nikoho v prachu. To proto se při letošním sběru stane prvním dobrovolným splátcem z dvaná...
