Kůže

19

Po cestě nahoru se ptala sama sebe, vážně ho pozvala v noci k sobě do pokoje? To se snad úplně pomátla?!
Vejde do svého pokoje a na okamžik zaváhá. Pak zamíří ke dveřím na balkon a otevře je. Zrovna v momentě, kdy Kemal přelézá zábradlí.
"Trochu jako v Shakespearovi, co?" Zasměje se. Překvapí ji, že ho napadne zrovna tohle. Na klasiku by ho rozhodně netypovala, i když, měla by si zvyknout, že ji neustále překvapuje.

"No, tak to nevím. A nechci aby to bylo jako v Shakespearovi," vrátí se do pokoje.
"Proč? Nemáš ho ráda?" Nadzvedne obočí.
"To jsem neřekla," potutelně se usměje a rozhlédne se po pokoji.
"Vypadá to tady přesně tak, jak jsem čekal," zadívá se na nástěnku nad stolem, plné náčrtů, kreseb a poznámek.

"Doufám, že mi na oplátku ukážeš svůj pokoj." Kruci. Vážně to řekla nahlas? Otočí se k ní, pomalu, jako šelma přibližující se ke své kořisti, k ní přejde a zastaví se těsně u ní.
"V tom ti milerád vyhovím," vztáhne ruku a přejede po horké tváři. Prudce se nadechne a přinutí vzpamatovat.
Posadí se na postel a sundá boty, ze kterých ji už příšerně bolí nohy.
"Půjdu si dát sprchu," vstane a otočí se k němu zády, "mohl bys?" S úsměvem, jakoby to čekal, přejde k ní a rozepne je.

Slyší jak se usměje.
"Co?" Nelíbí se jí, když je tak samolibý.
"Věděl jsem, že pod nimi nic nemáš," pousměje se a otočí se k němu.
"Vážně? Chceš se vsadit?" Znejistí a přimhouří oči. Když nic neřekne, shodí šaty na zem. Nadzvedne jedno obočí a sjede ji pohledem. Oči mu ztmavnou a stiskne čelisti, když se zadívá nejprve na černou podprsenku a pak na saténové kalhotky.
Potutelně se usměje a beze slova odejde do koupelny.

Pustí vodu a rozpustí vlasy. Musí ze sebe smýt ten makeup. O pár minut později stojí před zrcadlem s mokrými vlasy, v županu a zachmuřeným výrazem.
Čekala, že půjde za ní, ale neukázal se. Na okamžik jí napadne, že si to rozmyslel a zmizel. Zatřese hlavou a vrátí se zpět do pokoje.

Ta myšlenka se okamžitě ztratí, když spatří jeho záda, jak bez hnutí stojí a je něčím zaujatý.
"Jsi vážně dobrá," řekne, "měla bys to ukázat Harice, bude se jí líbit," otočí se k ní se skycákem v rukou.
Ztěžka polkne a potlačí zděšení, jestli ho stihl prolistovat celý.
"Maluješ jen podle předlohy?" Vzhlédne k ní, ale nedokáže odpovědět, což mu vůbec nevadí. Znovu se skloní a začne listovat mezi jednotlivými kresbami, až cítí, jak bledne a začíná panikařit.
"Zaujala mě jedna...kde je...tady," zadívá se na ni a chvíli si ji prohlíží, než od ní zvedne pohled, "zajímalo by mě, kde ji na ni vzala předlohu," jakmile k ní otočí skycák, na okamžik přestane dýchat. Jedna z několika, které nechtěla, aby viděl.

Musí rychle vymyslet nějakou výmluvu. Přinutí se zatvářit neurčitě a pokrčí rameny.
"Tu noc u vás," zní přesvědčivě a doufá, že jí uvěří. Znovu se zadívá na obrázek, jakoby zvažoval, jestli tomu věří.
"Tam ale žádná přikrývka nebyla. Tohle je očividně v posteli a datum je dlouho před tím," zabodne se do ní pohledem a aniž by z ní spustil pohled, odloží blok za sebe na stůl a zamíří k ní.
Ztěžka polkne a snaží se udržet neutrální výraz.
Musí se odnaučit si ke každé psát datum a poznámky.

"Mám teorii," nakloní hlavu lehce ke stravě a když už je blízko, začne před ním couvat, "řekl bych, že tohle se ti zdálo a kvůli tomu ses chovala tak odtažitě," jakoby jí viděl do hlavy, a to ji vážně štve. Uhne před jeho propalujícím pohledem, čímž mu jeho teorii potvrdí.
Narazí zády do dveří a když udělá poslední dva kroky, kterými ji uvězní, ztěžka vydechne.

Vztáhne ruku a prsty přejede po rudých tvářích.
"Nemusíš se za to stydět," zašeptá chraplavě, "mně se o tobě zdává často," jeho oči ještě potemní, když k němu překvapeně vzhlédne dříve, než si stihne uvědomit, co dělá.
Pousměje se a přitiskne na její horkou kůži až oba dlouze vydechnou.
"Nedokážu přestat myslet na tvé tělo, jak se mi vlnilo pod rukama, na tvůj hlas, jak jsi vzrušením sténala a na tvou vůni a chuť," nepatrně se zachmuří a prsty prohrábne mokré vlasy až přivře oči a spokojeně se zachvěje.
"Jsi pro mě jako závislost. Potřebuju tě mít u sebe," zašeptá a opře své čelo o její.

Oba si chvíli mlčky užívají blízkost toho druhého, než jí to přestane stačit a začne rozepínat knoflíky košile. Ani se nepohne, dokud ji nestáhne z ramen a on se neodtáhne, aby ji mohla vykasat z kalhot.
Položí dlaně na hruď před sebou a cítí zběsilé bušení až se lehce pousměje.
"Řekni," přejede konečky prstů po křížení tenké látky županu na hrudi, "když ses po těch snech budila, bylas vzrušená, nebo i uspokojená?"

Vůbec nemusí odpovídat. Zrudne ještě víc a celá se napne, až se spokojeně pousměje.
"O čem se zdá tobě?" Přinutí se ze sebe dostat. Nelíbí se jí, že je tady ta vyslýchaná, ale jemu to očividně nevadí. Jen se doširoka usměje a dál sleduje její hruď.
"Jednou ti to ukážu," řekne zadumaně, "ale teď," sjede k vázání a pomalu ho povolí, "potřebuju tě. Nechápu, co to se mnou děláš. Udělal bych pro tebe cokoliv," v momentě, kdy látka poodhalí její kůži, zoufale zasténá.

Ani se nepohne. Má pocit, že sebemenší pohyb by podlomil kolena, které ještě nevypověděly službu jen kvůli tomu, že se ani nepohla. Sleduje ho, jak se od ní odtáhne a rozepne si kalhoty. Ví, že by měla odvrátit pohled, ale nejde to. Hladově sjíždí po jeho hrudi až k rozkroku. Prudce se nadechne a tělem se jí rozline vzrušené mravenčení.
Byl dokonalý, jako on celý.

Couvne k posteli a posadí se na ni, aniž by z ní spustil pohled. Nechává to na ní. Potřebuje vědět, že to dělá, protože ona sama to chce. Jeho tělo hoří nedočkavostí a při pohledu na porozhalený župan mu v už tak napumpovaném penisu zacuká. Sjede od krku na hruď, kde poodhaluje plná ňadra a jen tak tak zakrývá bradavky. Pupík a ještě níž její klín, který i na tu dálku dokonale voněl vzrušením. Věděl, že je vzrušená, i že sotva ovládá svůj dech a tep se už dávno vymkl normám.

Konečně se pohne jeho směrem s pohledem stále bloudícím po nahém těle před sebou. Zastaví se mezi jeho stehny a když k ní vzhlédne, nemůže pochybovat o tom, co k ní cítí.