I fell for my TEACHER *CZ*

XXVI - Noční můry

What a perfect day for crying - iamnotshane
---------------------------------------------------------

... Klasicky následuje několik koleček běhu na zahřátí během kterých popisuji Courtney co se stalo v průběhu noci...

------------------------

Posledních deset minut se sotva plazím po ploše hřiště a modlím se aby Forster konečně zapískal a skončil tuhle nekonečnou hodinu. V zápětí se ho dočkám, téměř zahazuji florbalku a jdu do šatny.

I když vím, že bych měla pospíchat kvůli další hodině, při uvědomění jaká hodina to má být naopak zpomaluji. Courtney si toho všímá, "Nechceš dneska zrovna tyhle dvě hodiny vynechat? Bylo by to pochopitelný po všem co se stalo.." ptá se potichu aby nás nebylo slyšet. Neměla jsem doposud možnost nad tím přemýšlet, ale musím uznat že má asi pravdu. Nehodlám jí do toho tentokrát zatahovat, nechci aby kvůli mě vynechala další hodiny.

Nechávám Cou odejít do třídy a sama se vypařím dříve než si mě kdokoliv může všimnout.

Sedám do auta a odjíždím ze školního parkoviště.

O pár minut později parkuji u menší kavárny.

Sedám si do pohodlného křesla v rohu místnosti s výhledem na celý prostor. Obsluha si mě hned všímá a jde se zeptat co bych si přála objednat.

Na stole přede mnou se za chvíli objevuje káva, bez které bych nemohla po ránu fungovat, obzvláště při tom dnešním, a panini. Ačkoliv nemám hlad, vím že bych si od Cou vyslechla monolog o tom jak musím jíst a bla bla.. Ráda si to ušetřím a pouštím se do jídla.

Pár minut jen pozoruji dění v kavárně, pak ale kouknu na hodiny a zjistím že mám pořád ještě hodinu času než skončí druhá angličtina. Chci si připadat alespoň maličko produktivně a tak vytahuji macbook a snažím se pokročit v práci do hodin grafiky.

- Z pohledu Courtney -

Bylo mi jasné, že stav ve kterém teď Bella je není úplně vhodný pro další setkání se slečnou Lovato. Proto jsem ráda, že mě poslechla a radši si skočila na snídani.

Po té co mě doprovodila k učebně a sama odešla k autu, vcházím do třídy a bez emocí v hlase jí zdravím. Pozdrav mi opětuje a pohledem letmo přejede prostor za mnou, jakoby snad čekala, že se Bella po incidentu poslední noci snad bez starosti objeví v její třídě s úsměvem na tváři. Vážně?..

Sedám si na své typické místo a čekám na zvonění. Určitě tuší, že mi Bella říká všechno, jen asi nečekala jak rychle se ke mě některé informace dostávají. Je poznat jak se vyhýbá mému pohledu a ani se jí nedivím, kdybych mohla tak jí očima vypálím díru do hlavy. Myslela jsem, že jí budu mít ráda, ale rozhodla sama, že tomu tak rozhodně nebude. Co bych to jinak byla za nejlepší kamarádku, že?..

Konečně se dočkám přestávky, během které si ke mě přisedla Mandy a ostatní holky a rozpovídaly jsme se. Najednou se zvedla se slovy že potřebuje na záchod ať jdu s ní, než stihnu odpovědět už mě táhne za ruku na chodbu. "Co blbneš?" směju se když se zastavíme v půlce chodby. "Něco jsem se dozvěděla a rozhodně to nebudu řešit před ostatními." Otočil se mi žaludek při představě toho, že by se snad někdo mohl dozvědět o Belle a slečně Lovato. Vytřeštila jsem oči jen při té představě. Kývnutím hlavy naznačuji ať pokračuje "Tony se na poslední párty trochu víc opil a že nevíš na koho to zkusil..." Říct, že mi spadl kámen ze srdce je opravdu málo, ale nechci to dávat moc najevo a tak jenom pokrčím rameny "Netuším." zazáří jí oči vzrušením, jako vždy když ví nové drby. "Rosie!" Snaží se říct potichu, ale působí to jakoby šeptala s megafonem.