XXIX - Maturitní ples

297 25 10
                                    

The night we met - Lord Huron
-----------------------------------------

... Souhlasily jsme.

------------------------

První věc která se ze mě sype jakmile přijdu domu je naše konverzace s ředitelkou. Nessie je z toho nadšená! 

"Takže budeš učit místo Jeremyho?! To je skvělý! Vždycky jsi měla grafiku ráda, to je super. Jsem za tebe moc šťastná Bell." skáčeme radostí jako malé. "A jsi si jistá, že nechceš na vysokou?" "Přemýšlela jsem nad tím a musím přiznat že mě celou dobu stresovalo, že nevím co bude po maturitě následovat. Bála jsem se volby další školy, ale zároveň si ještě nejsem jistá co bych chtěla v životě dělat. Jo tanec miluju, ale co s tím mám teď konkrétně dělat? Založit si studio? Nevím zda je to ta cesta, kterou se chci vydat. A tohle mi mé obavy vzalo. Budu mít šanci dělat to co mě baví, budu pořád v kontaktu s Jeremym a navíc budu mít po boku Courtney! Jestli tohle neměl být osud tak nevím." směju se když nad tím takhle nahlas přemýšlím. 

V očích Vanessy vidím radost a pýchu a díky tomu se cítím šťastná, po dlouhé době se ve mě rozlil pocit upřímné radosti a štěstí. Poprvé od doby s Demi. Demi! Brzy se stanu její kolegyní! Kam se můžu vyzvracet?! Oklepu se nad tím oslovením. Bleh, no to ne. Tohle mě vůbec nenapadlo! Copak od toho všeho už nemůžu mít konečně pokoj?! Nemůžu začít novou kapitolu života bez jediné zmínky o ní? 

"Bello?.." podívám se znovu na Nessie a kývnu hlavou "Nad čím přemýšlíš? Jsi nějak mimo." ale stačí jeden pohled a ví na co myslím "Demi učí taky. Ale ona vede úplně jiné předměty. Třeba se ani nebudete potkávat. Na tohle nesmíš myslet." má pravdu, neměla bych na to myslet. Ne, nenechám si zkazit radost. 

Musíme to oslavit! I s Courtney a jejími rodiči. Všichni dorazili ještě ten večer k nám domů, objednali jsme si večeři a povídali si pomalu až do ranních hodin. 

Při vstávání si vyčítám, že se nakonec nešlo spát trochu dříve. Připadá mi, že se mi pořádného spánku nedostalo týdny. Jo počkat.. Ono to tak opravdu je. Oops. Courtney tu zůstala a tak se chystáme do školy spolu. 

Po společné snídani s Nessie nasedáme do auta a odvážím nás k budově školy. Vyjímečně nejdeme pozdě a navíc máme čtvrt hodiny do začátku první hodiny. Dnes máme celý den grafiku s Jeremym a tak mám radost, že si s ním stihneme promluvit o samotě než přijde zbytek spolužáků. Dohodly jsme se s Cou, že to zatím nikomu říkat nechceme, dokud nebudeme mít jistotu, že vše dopadne tak jak má. 

"Dobré ráno!" zakřičíme obě hned jak vejdeme do grafické dílny, chudák Jeremy na sebe leknutím div nevyleje kafe. "No dobré! Rád bych se toho důchodu dožil." jdu ho rovnou obejmout "Děkuju moc za ten nápad a doporučení ředitelce. Jak si na to vůbec přišel?" i přes delší vousy vidím na jeho rtech úsměv "Přál jsem si aby to tu po mě převzal někdo v koho mám důvěru a kdo to bude vést se stejnou láskou jako já. A kdo jiný než vy dvě by to měl být? Krom toho si jsem jistý, že se s vámi budoucí studenti opravdu nebudou nudit." směje se. Nebudu lhát.. Jeho odpověď mě hřeje u srdce a o to víc se těším až to všechno začne." 

Zmínily jsme se o našem přání to prozatím nechat v tajnosti před ostatními spolužáky a Jeremy souhlasil, jelikož to chtěl sám navrhnout. Myslím, že nechtěl poslouchat jak se ostatní dohadují nad tím, proč nedoporučil je.

Následující týdny se nesli v poklidném a bezstarostném duchu, něco co jsem dlouho nezažila. 

Dokončujeme s Destiny další choreografii a tentokrát jsem na nás extra pyšná. Stihly jsme už vydat hromadu videí s tancem na nové a populární písničky, díky čemuž nás začalo sledovat dost lidí. Také s Courtney začínáme pracovat na vedení grafických hodin, trávíme hodně času s Jeremym, který nám se vším pomáhá.

I fell for my TEACHER *CZ*Kde žijí příběhy. Začni objevovat