I fell for my TEACHER *CZ*

XXVIII - To si nezasloužíš

Angels like you - Miley Cyrus
-------------------------------------

.. "Nic moc se nestalo.. Vlastně jsem jí asi spíš vynadala, než že bychom si pokecaly." trochu se nad tím zasměju a dám se do vyprávění celého incidentu.

------------------------

První den školy po novém roce se pomalu prodírám chodbou plnou studentů a snažím se dostat do třídy včas. Konečně vcházím do místnosti a hned usedám k mojí oblíbené blondýnce. Zvonění oznamující začátek hodiny se mi do hlavy provrtá jako jehla a musím si zacpat uši aby mi z nich nevytekl mozek. Soudě pohledu výrazu Courtney a ostatních tuším, že jsou na tom podobně. 

Já, Courtney, Jess, Rosie, Mandy a Andrew, hlasitá hudba, která mi duní v uších a prostupuje celým mým tělem a přehlušuje rozhovory lidí v našem okolí. S drinkem v ruce se kroutíme do rytmu a smějeme se našim tanečním kreacím. 

Po Silvestru, který jsme každý slavil jinde nám připadalo jako dobrý nápad se poslední noc před začátkem školy setkat na menší oslavu. Oslavu konce roku, i když jsme se spíš chtěli připravit na ten následující, maturitu a celkově konec střední školy.

Přicházíme k baru a objednávám všem panáky tequily. Cítím jak mi spaluje hrdlo a neubráním se úšklebku, Cou se mi vysměje a sama do sebe kopne panáka bez jakékoliv reakce, uznale jí poplácám po rameni.

Všímám si změny za barem, starší týpek se mění za povědomou, mladou a pohlednou barmanku. Chvíli mi trvá než mi konečně dojde o koho se jedná.. Slečna, která mě pár měsíců nazpět ošetřila, když opilá Courtney rozbila skleničku a já se snažila všechny střepy uklidit. 

Naše pohledy se střetnou a věnuje mi úsměv, který jí opětuji. Než jí stihnu pozdravit Andy mě za ruku táhne zpátky na parket, ke všem ostatním. 

Konečně přestane zvonit a do třídy vchází slečna Lovato, všechny pozdraví a dá se do výkladu. Nejsem schopná vnímat jediné slovo a tak si prostě jen položím hlavu na lavici a snažím se nevnímat bolest hlavy způsobenou kocovinou. 

Cítím jak se mi alkohol pomalu dostává do hlavy. Odpojuji se od naší skupinky a jdu k baru abych si objednala vodu a chvíli trochu zvolnila. Usedám na barovou stoličku a čekám až si mě někdo všimne. Ani ne minutu na to se ke mě dostává již zmíněná barmanka a s širokým úsměvem se mě ptá co si dám k pití. "Jenom vodu prosím, nerada bych si udělala další ostudu." zajímá mě zda si mě pamatuje. "Chápu, pár škrábanců na rukou stačí." odpoví se smíchem. Takže si mě pamatuje. 

"Což mě přivádí k tomu, že bych se vám měla omluvit. Většinou se tak moc neopijeme." "Nic se nestalo, aspoň jste my zpestřily směnu." pousměje se "Já jsem Bella mimochodem." podávám jí ruku "Stella, ráda tě poznávám i za střízliva." studem sklopím zrak, ale jen na vteřinku, jelikož mou pozornost uchvátí její světle modré oči, které se mi teď ukázali v plné kráse díky světlu z reflektoru za námi. Jakoby se hudba na chvíli ztišila, dění okolo nás se zpomalilo a já tak mohla obdivovat její krásu. Jemné tváře s nádechem růžové barvy, přirozeně tvarované obočí, dlouhé řasy, které na sobě snad ani nenesou žádnou řasenku, celkově z ní vyzařuje přirozená krása. Utápím se v průzračně modrých očích a jsem si jistá, že v nich již utonulo spoustu duší, mezi které se možná brzy přidá i ta má.

Zpětně si uvědomuji, že byla opravdu okouzlující, ale i přes to ve mě nebyla schopná vyvolat tolik pocitů co naše první střetnutí s Demi. A to je přesně ta myšlenka, která mě vždycky zabolí až u srdce. Ticho se rozlilo celou třídou a já zpozorním s obavou toho, že by snad mohla mít nějakou otázku na mě. Rozhlížím se po ostatních, ale všichni něco píšou, při pohledu na tabuli si všímám zadání, chci si najít papír a pustit se do psaní eseje, když v tom se naše pohledy střetnou. Shit, pořád má větší vliv než Stella nebo kdokoliv. Naše poslední střetnutí před Vánoci neproběhlo zrovna nejlépe a od té doby jsem jí neviděla a ačkoliv bych to nerada připustila, chybělo mi vídat jí alespoň na hodinách, nebo školní chodbě. Co to se mnou sakra je?! Připadám si jako ten týpek z filmu 'Rozpolcený'.. V její přítomnosti se ozývá moje další já, které po ní pořád touží a snaží se zahnat původní já, které je na ní naštvané za vše co se za poslední měsíce stalo.